Pro ‚Globální bránu‘ musí Síkela najít peníze a strategii. EU s ní může konkurovat Číně, věří expertka
Jedním z hlavních úkolů Jozefa Síkely (STAN), pokud se stane eurokomisařem pro mezinárodní partnerství, bude řídit projekt Global Gateway. Jím chce EU čelit rozpínání Číny v Africe, Asii či Latinské Americe. Zatím tato iniciativa ale výrazně zaostává za svými ambicemi. A to není jediný problém, se kterým se Síkela bude muset vyrovnat. „Trošku to zavání neokolonialismem,“ říká Zuzana Krulichová z institutu Europeum v Bruselských chlebíčcích.
Strategii Global Gateway spustila EU s velkou slávou v roce 2021. Reagovala tak na čínskou iniciativu Nové hedvábné stezky, známou také jako Pás a stezka, pomocí níž si Peking posledních více než deset let buduje vliv v zemích třetího světa i v Evropě – hlavně na Balkáně, snažil se o to ale také v Česku.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky se Zuzanou Krulichovou z institutu Europeum
Skrze Global Gateway plánuje Unie do roku 2027 investovat 300 miliard eur do infrastrukturních a rozvojových projektů v afrických, asijských nebo latinskoamerických státech.
„Snaží se kombinovat geopolitiku, globální transformaci – jak tu zelenou, tak digitální – a to všechno dohromady s rozvojovou spoluprací,“ popisuje rozsah programu odbornice na tento projekt Zuzana Krulichová z institutu Europeum.
V současnosti je ale téměř neviditelný, což by měl Síkela do budoucna změnit.
Strategie bez strategie
Na Global Gateway hodně sází jak staronová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, tak se opakovaně zmiňuje i v tzv. Draghiho zprávě s doporučeními, jak nastartovat unijní ekonomiku, aby dokázala držet krok s velkými světovými hráči.
„Problémem je, že tato iniciativa vzniká hodně za pochodu,“ vysvětluje česká specialistka na Global Gateway. „Tím není úplně jasně daná strategie a jasně dané strategické cíle. Od toho se potom odvíjí problémy s financováním a implementací, které jsou na sebe napojené,“ vyjmenovává Achillovy paty ambiciózního evropského projektu.
Kolik tam je?
Právě peníze jsou klíčovým prvkem celé strategie a česká vláda jimi také hájila význam portfolia pro Síkelu, když vešlo ve známost. Obří balík v přepočtu zhruba 7,5 bilionu korun na tyto investice má jít částečně z unijního rozpočtu, od investičních bank, od členských států a ze soukromého sektoru.
37:22
Síkela potřebuje do čela kabinetu těžkou váhu, míní Telička. Otazníky má u jeho komunikace
Číst článek
„To je podle mého názoru ten největší problém. Není jasné, jakým způsobem se do toho soukromý sektor zapojí, jak ho do toho motivovat a kolik peněz se tímto způsobem vlastně podaří získat,“ naznačuje Krulichová. Podle ní se tak teď ani nedá vyčíslit, kolik má EU na svou „Globální bránu“ ve skutečnosti financí.
Důležitým úkolem Jozefa Síkely tak podle expertky z institutu Europeum bude zmobilizovat soukromý sektor, v čemž by mohl využít své zkušenosti z bankovního a firemního prostředí. „Zároveň ale bude potřeba jak koordinovat spolupráci s dalšími portfolii v Evropské komisi, tak přesvědčit členské státy,“ dodává Zuzana Krulichová s tím, že po vyřešení těchto a dalších nedostatků může být Global Gateway úspěšný projekt.
Co všechno dalšího bude muset Jozef Síkela na globální evropské strategii řešit a zlepšovat? Jak moc silnou konkurenci pro EU představuje Čína v zemích globálního jihu? Proč tamní státy dávají přednost Pekingu a čím ho tam může Unie trumfnout? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky v audiozáznamu výše.
