Evropa musí plnit sliby dané Ukrajině. Týká se to i české muniční iniciativy, říká velvyslankyně
Evropské státy a další spojenci nedělají dost pro podporu Ukrajiny, která se už skoro tisíc dnů brání ruské invazi. Měli by dělat víc, shodla se většina účastníků prestižní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se konala v Praze. „Momentálně je úzké hrdlo mezi tím, co se Ukrajině slíbí, a tím, co se skutečně dodá,“ tvrdí unijní ambasadorka v Kyjevě Katarína Mathernová.
Do stejné kategorie patří podle zkušené diplomatky ze Slovenska také česká muniční iniciativa, která si získala velký zahraniční ohlas. V jejím rámci by do konce roku měla ukrajinská armáda dostat až 800 tisíc kusů potřebné munice. Zatím jsou v ní peníze od zapojených států na půl milionu dělostřeleckých nábojů.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky z mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC
„Je tam rozdíl mezi prohlášeními a tím, co skutečně na Ukrajinu dorazí,“ upozorňuje unijní velvyslankyně. Věří nicméně, že Česko bude schopné i za pomoci evropských peněz ze zmražených ruských aktiv zprostředkovat Kyjevu více této munice.
Kromě ní Ukrajina podle Kataríny Mathernové nutně potřebuje posílit protivzdušnou obranu. V souvislosti s ruskou ofenzivou u Pokrovsku totiž očekává v příštích měsících nejhorší situaci na ukrajinské frontě i pro civilní cíle.
Otazníky nad českou iniciativou
S hodnoceními nejvyšší zástupkyně Unie v Kyjevě souhlasí také expert na Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Máme určitou politickou realitu, kterou vždy nedokážeme doplňovat praktickými kroky,“ soudí.
Dokládá to podle něj dřívější evropská iniciativa slibující dodávku jednoho milionu dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm, z nichž ukrajinská armáda dostala asi jen polovinu. V případě české muniční iniciativy to podle Pavla Havlíčka platilo v prvních měsících po jejím oznámení na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci, kdy o ní čeští představitelé jen mluvili, ale první dodávky putovaly na Ukrajinu až v červnu.
V současnosti panují podle analytika AMO hlavně nejasnosti nad další budoucností tohoto projektu. „Co bude po konci tohoto roku, je s velkým otazníkem. Jestli se do toho zapojí některé další členské země, jestli bude vůle dál pokračovat v tomto formátu spolupráce,“ naznačuje.
Změna vlády, ne podpory
Nový britský ministr pro Evropu Stephen Doughty naopak plnění slibů pomoci Ukrajině tak skepticky nevidí.
„Diskuze, které jsme vedli s partnery, ať už na summitu Evropského politického společenství v Británii, nebo tady v Praze, jsou velmi pozitivní stejně jako diskuze, které vedeme s partnery po celé Evropě. Ukrajina potřebuje mít zajištěnou dlouhodobou podporu, aby s ní mohla počítat. O to se v Británii snažíme a budeme o to usilovat i ve spolupráci s dalšími partnery v Evropě,“ věří.
Nový labouristický kabinet v Londýně podle něj také potvrdil všechny své závazky pomoci Kyjevu. „Vláda v Británii se změnila, ale naše podpora pro Ukrajinu nikoli. Naše podpora zůstává rozhodná a bude pokračovat všemi způsoby,“ ujišťuje Stephen Doughty.
Co Ukrajina v současnosti nejvíc potřebuje a proč se to nedaří plnit? Proč jí někteří západní spojenci nechtějí dát zelenou k použití svých zbraní proti cílům v Rusku a jakou roli v tom může sehrát ukrajinské tažení Kurskou oblastí? A v jakých všech oblastech chce nová britská vláda restartovat vztahy s EU? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
