Duel europoslankyň: Zmírní azylové řízení v třetích zemí rizika pro EU, nebo jen odsune pozornost?
Migrace bude i v příštích pěti letech patřit mezi hlavní témata politiky Evropské unie. Mluvit se bude mimo jiné o snahách některých členských států prosadit přesouvání migrantů do azylových center v třetích zemích. Zda je to správná cesta, hodnotí v nové epizodě Bruselských chlebíčků europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany a její kolegyně Nikola Bartůšek z hnutí Přísaha.
S plány na přesouvání žadatelů o azyl přišly v posledních měsících Itálie, Rakousko či Dánsko. Externí azylová centra by podle těchto států mohla vznikat v Albánii nebo Kosovu.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s europoslankyněmi Markétou Gregorovou (Piráti) a Nikolou Bartůšek (Přísaha)
Podle Markéty Gregorové jsou však takové plány přinejmenším problematické.
„Vidíme, jak moc jsou ta základní práva (žadatelů o azyl) porušována i v zemích Evropské unie nebo v zemích, které považujeme za evropské. Tak jak můžeme doufat, že když to odsuneme někam úplně jinam, tak že se to tam nějakým záhadným způsobem zlepší?“ ptá se europoslankyně za Piráty.
Členské státy Evropské unie se podobnými plány podle europoslankyně Pirátů snaží zbavovat své odpovědnosti.
„Nikdo nám nezaručí, že se tam budou dodržovat naše práva, naše podmínky nebo že tam budou mít přístup organizace jako Červený kříž,“ argumentuje, ale zároveň dodává, že debata o spolupráci s třetími zeměmi o zvládání migrace je na místě.
Lidská práva v ohrožení?
Podle Nikoly Bartůšek je přesouvání žadatelů o azyl mimo EU naopak jasnou cestou vpřed. „Ono to není odsouvání pozornosti, ale je to zlepšování bezpečnostního rizika,“ míní. Porušování lidských práv migrantů přitom podle ní nehrozí. „Jsou tam uzavřené bilaterální dohody. Podmínky, za kterých se tam azylová centra budou provozovat, se budou kontrolovat,“ ujišťuje.
23:38
Kampaň na někoho může působit rasisticky, ale je to alegorie a nadsázka, říká místopředseda SPD Fiala
Číst článek
Europoslankyně hnutí Přísaha zároveň upozorňuje, že současným problémem je štěpení azylových systémů mezi jednotlivými státy Evropské unie. Problém prý potvrzují například i regionální politici v Itálii.
„Oni sami říkají, že rozdělená azylová politika v Evropě nebo například i jinak vysoké azylové dávky nahrávají pašerákům a lidem, kteří sem migranty nelegálními cestami přivádějí,“ říká.
Na nutnosti bojovat proti pašerákům a dezinformacím, kvůli kterým se část migrantů vydává na nebezpečnou nelegální cestu do Evropy, se obě europoslankyně shodují.
Měla by Evropská unie navýšit možnosti legálních cest pro migranty z Blízkého východu či Afriky? A nedochází v debatách o migraci k dehumanizaci lidí prchajících před nebezpečím? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
