Eurostat očekává, že služby k celkové meziroční inflaci v červnu přispěly 4,1 procenty, což je stejná hodnota jako v květnu. Na inflaci tak budou mít největší vliv.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
Malťané o vstupu do Unie rozhodli v referendu v březnu roku 2003. Hlasování bylo unikátní vysokou účastí, a naopak velmi nízkou podporou obyvatel pro vstup do Evropské unie.
Na Slovensku, které platí eurem už patnáctý rok, byl oproti Česku rozdíl v tom, že na přijetí eura byla tehdy shoda mezi vládní koalicí, opozicí i centrální bankou Slovenska.
„I kdybyste dnes rozhodli v referendu, že se euro přijme za čtyři roky, tak nevíme, co se mezitím stane. A zase bude eurozóna jiná. Vývoj prostě nezastavíme,“ uvedla pro Peníze a vliv Kohútiková.
Bulharská vláda usiluje o vstup země do eurozóny v roce 2025. Původně plánovala zavést euro už letos, krok však musela odložit mimo jiné kvůli příliš vysoké inflaci.
Jisté je, že i přešlapování současné české vládní koalice v otázkách přijetí eura, manželství pro všechny, Istanbulské úmluvy nebo korespondenční volby, v Rusku se zájmem sledují.
„Zejména v současnosti je při ruské agresi integrovaná Evropa jednoznačně zapotřebí. Ať chceme nebo nechceme, tak společná měna k tomu přispívá, protože vytváří větší pocit sounáležitosti,“ usuzuje.
Lednová hodnota je v souladu s očekáváním analytiků. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta, od té doby už výrazně klesla.
Přechod na euro je nákladnou záležitostí. „V očích i třeba mezinárodního tisku jsme nemocný muž Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude,“ řekl pro Český rozhlas Dvojka ekonom Lukáš Kovanda.
„Když zítra řekneme, že začínáme pracovat na vstupu do eurozóny, jde o projekt na přibližně šest let,“ říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá.
Současná doba jako každá jiná mé své charakteristiky. Technologickou revoluci, klimatickou krizi, doznívající vysokou inflaci, geopolitické konflikty, populismus – a dluhy.
Česko debatuje, zda přijmout, nebo nepřijmout euro. Server iROZHLAS.cz proto oslovil přední české ekonomy a ekonomky, aby nasvítili hlavní argumenty pro a proti.
„Očekává se, že v lednu by inflace měla začínat trojkou. Významný vliv ale budou mít samozřejmě ti obvyklí podezřelí, u nichž právě v lednu probíhá přeceňování,“ říká v rozhovoru ekonomka Klímová.
Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09.
Proti přijetí eura stojí argument, že Česko nesplňuje stanovená kritéria a zároveň by se připravilo o vlastní měnovou politiku. Na druhou stranu by zmizela kurzovní nejistota a transakční poplatky.
Týdeník Euro se v roce 2008 zeptal vrcholových manažerů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu vstupu do eurozóny může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi.
Slovensko přijalo společnou evropskou měnu před 15 lety, šlo o vyvrcholení snah bývalého ministra financí Ivana Mikloše. „Už dávno není euro politickým tématem,“ podotýká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Prezident Petr Pavel vyzval v novoročním projevu k přijetí eura. „Kdybychom se zavázali k nějakému harmonogramu, byli bychom schopni přijetí do čtyř let,“ popisuje exministr Pavel Mertlík.
Stabilitu Evropy tak nyní neohrožuje ekonomika, jako tomu bylo při finanční krizi, ale rizikem je politika, konkrétně populistická, nezodpovědná politika některých členů.