I u nás se strašilo eurem. Zdražení nepřineslo, dluhy jsme za nikoho neplatili, říká slovenská bankéřka
- Zatímco Slovensko platí eurem už patnáct let, česká vláda rozhodnutí o datu jeho přijetí nedávno odložila opět o rok.
- Opozice žádá, aby se o možném přijetí eura, k němuž jsme se zavázali se vstupem do EU v roce 2004, uspořádalo referendum. S tím, že eurozóna se za poslední dvě dekády výrazně změnila a je tak jiná, než když země vstup do EU včetně přijetí společné měny schválila.
- „I kdybyste dnes rozhodli v referendu, že se euro přijme za čtyři roky, tak stejně nevíme, co se mezitím stane. A zase bude eurozóna jiná. Vývoj prostě nezastavíme,“ uvedla v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu bývalá viceguvernérka Národní banky Slovenska a poté dlouholetá zástupkyně šéfa Všeobecné úvěrové banky (VÚB) SR Elena Kohútiková.
Řada argumentů proti euru v Česku je podle ní stejná, jako byla dříve na Slovensku. Například to, že Česko ztratí suverenitu v dohledu nad bankami, že bude muset platit dluhy za jiné členy eurozóny nebo že ztratí možnost tlumit ekonomické šoky úpravou kurzu koruny.
„Já nevím, jestli by bylo dobré, kdybychom stále měnili kurz podle toho, jaké přijdou nebo nepřijdou šoky. To vytváří větší nejistotu pro podnikatele i obyvatele. Alfa a omega celé snahy o euro by prostě mělo být dělat takovou hospodářskou politiku, abychom šoky dokázali zvládnout,“ upozornila bankéřka Elena Kohútiková, která dnes působí v dozorčí radě VÚB banky.
Euro tak rozhodně není kouzelný proutek, kterým se švihne, a všechno je lepší. To platí i pro Slovensko, které v HDP na hlavu v přepočtu na kupní sílu patří stále k nejchudším zemím. Klíčové je mít dobrou hospodářskou politiku a být konkurenceschopný.
„Když jsme vstupovali do eurozóny, museli jsme udělat tvrdé reformy a teď jsme znovu v podobné situaci, stejně jako jiné země. Jsou potřeba nové reformy školství, zdravotnictví, sociálního systému a vytvoření stabilního prostředí pro podnikatele,“ uvedla Kohútiková.
Zvykli jsme si, že má každý vlastnit byt. To jinde není, říká šéf stavebního kolosu Vinci
Číst článek
Pokud jde o jeden z největších strašáků spojených s eurem, a to je zdražování služeb a zboží, podle bankéřky se to na Slovensku nenaplnilo. V roce přijetí eura přispěla tato nová měna k inflaci asi jednou až dvěma desetinami procenta.
„Důležité bylo informování lidí, kontroly, které dělala Slovenská obchodní inspekce, statistický úřad, neziskovky a také třeba Unie důchodců, aby si obchodníci nedovolili zneužít euro ke zvýšení cen. Druhá věc je, že jsme měli etický kodex, který podepisovaly firmy i banky, že euro ke zdražení nezneužijí,“ popsala bývalá centrální bankéřka.
V Česku podporuje přijetí eura dlouhodobě jen kolem dvaceti procent lidí. Zlom nastal po roce 2009, kdy se eurozóna dostala do krize, což bylo spojené i s dluhovou krizí Řecka.
Předtím mělo u nás euro podporu až kolem padesáti procent. Eurozóna v reakci na řeckou krizi zavedla tzv. Evropský stabilizační mechanismus jako systém finanční pomoci pro země v problémech.
Podle kritiků eura by tak Česko přijetím eura přijalo i závazky za jiné země. Podle Kohútikové nic není černobílé.
„Evropský stabilizační mechanismus je podle mě dobrý v tom, že dává jistotu, že se problémy budou řešit okamžitě. Což je důležité, aby problém nenabobtnal a nezasáhl i země, které by nemusel. Pokud jde o Slovensko, naše náklady na tento mechanismu zatím byly pouze v tom, že jsme tam dali nějaký peněžní vklad. Za žádné dluhy jsme nikomu nic neplatili. Řecko si splácí svoje dluhy samo, společnými silami se naopak u něj dosáhlo toho, že muselo přijmout ozdravná opatření. A dneska se k němu investoři chovají jako k normální zemi eurozóny,“ uvedla.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v audiu nahoře v článku.
