Izraelské kroky v Sýrii mohou zvýšit riziko konfliktu. Rozšíření osad na Golanech je dalším zdrojem napětí
Po pádu režimu Bašára Asada Izrael zahájil rozsáhlé bombardování v nejrůznějších částech Sýrie, obsadil nárazníkovou zónu na Golanských výšinách a v neděli odhalil plán, který má vést k rozšíření osad na okupovaných Golanech. Kroky izraelské vlády v Sýrii tak budí další mezinárodní kritiku. „Místo toho, aby se Izrael snažil s režimem v Sýrii komunikovat, podniká kroky, které možné riziko konfliktu spíš zvyšují,“ říká analytik Jakub Záhora.
„Posílení Golan posiluje stát Izrael a to je v této době obzvlášť důležité. Budeme si je nadále držet, budeme je rozvíjet a usazovat se na nich,“ prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když v neděli oznamoval schválení plánu na rozšíření osad na okupovaných Golanských výšinách. Podle něj se tak má počet obyvatel na okupovaných Golanech zdvojnásobit.
23:54
Asadova vláda tvrdé ruky byla křehká. Určitě to má vliv na ochotu Hamásu uzavřít příměří, říká expert
Číst článek
Při obhajobě premiérova návrhu, který izraelská vláda jednomyslně schválila, Netanjahuova kancelář uvedla, že izraelský premiér jednal „ve světle války“ a touhy „zdvojnásobit populaci Golan“. Plán mimo jiné počítá s vynaložením více než 40 milionů šekelů (265 milionů korun) na podporu demografického růstu na Golanských výšinách, kde se v minulých letech usídlilo na 30 000 Izraelců. Peníze mají jít například do oblasti vzdělávání, obnovitelných zdrojů energie nebo na náklady spojené s příchodem nových obyvatel.
Strategické Golany
Golanské výšiny oplývající úrodnou půdou i zdroji vody mají pro Tel Aviv strategický význam. Hraniční území mezi Izraelem a Sýrií spravovala až do roku 1967 Sýrie, během tehdejší šestidenní války se ale většiny této strategické náhorní plošiny zmocnil Izrael a v roce 1981 Golany anektoval. Sýrie dlouhodobě požaduje, aby se Izrael z Golanských výšin stáhl, ten to ale odmítá a zdůvodňuje to bezpečnostními obavami.
„Golany jsou pro Izrael reálně opravdu strategicky důležité. Před rokem 1967, kdy Izrael dobyl Golanské výšiny, docházelo z Golanských výšin k ostřelování severu Izraele. Takže nejde jen o rozšiřování izraelských osad kvůli demografickým cílům, ale má to i strategickou hodnotu. Izrael zároveň odmítá jakákoliv jednání o vrácení toho území, k čemuž by podle mezinárodního práva mělo dojít. A teď je prioritizace území ještě větší vzhledem k tomu, co se v Sýrii děje,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Blízký východ z Pražského centra pro výzkum míru při Univerzitě Karlově Jakub Záhora.
Na snahu o zajištění bezpečnosti Izraele se odkazují také další izraelští představitelé, kteří nejnovější krok izraelské vlády obhajují. Zdůrazňují přitom, že navzdory umírněné rétorice povstaleckých vůdců, kteří začátkem prosince svrhli režim Bašára Asada, hrozby ze strany Sýrie přetrvávají.
Izraelský ‚buldozer‘ Kac vyzývá k útoku na jaderná zařízení Íránu. Země je prý zranitelnější než kdy dřív
Číst článek
„Bezprostřední ohrožení země nezmizelo a poslední vývoj v Sýrii zvyšuje sílu hrozby – navzdory umírněnému image, kterým se vůdcové povstalců snaží prezentovat,“ uvedl podle prohlášení izraelské vlády ministr obrany a dlouholetý Netanjahuův spojenec Jisrael Kac, který je kvůli svému drsnému stylu politiky izraelskými médii často označován jako „buldozer“.
Rozhodnutí o rozšíření osad na Golanech přišlo jen několik dnů poté, co Netanjahu nařídil izraelským vojákům obsadit nárazníkovou zónu, která odděluje Sýrii a Izrael a kterou kontroluje mise OSN. Kromě toho izraelští vojáci operují také na syrské straně hory Hermon, jejíž vrchol leží na hranicích Sýrie a Libanonu.
Nejnovější průnik na syrské území Izrael označuje za omezené a dočasné opatření, které má vést k zabezpečení hranic. Podle odborníka na Blízký východ ale izraelská vláda svými kroky, včetně rozhodnutí o rozšíření osad na Golanách, napětí v Sýrii naopak zvyšuje.
„Je to takové sebenaplňující se proroctví v tom smyslu, že čím více bude Izrael dávat najevo, že se Golan nevzdá a není ochoten ke kompromisu, tím víc rozhořčí nový režim, který teď opakovaně říká, že o konflikt s Izraelem nemá zájem. Místo toho, aby se Izrael snažil s režimem v Sýrii komunikovat, podniká kroky, které možné riziko konfliktu spíš zvyšují. Izrael nejenže bude rozšiřovat existující osady na Golanách, ale začal okupovat i část Golan, která stále byla pod syrskou kontrolou. To je v Sýrii viděno jako nepřátelský krok,“ varuje Záhora.
Další eskalace napětí
Izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami většina zemí světa neuznává, v roce 2019 ji ale podpořil tehdejší americký prezident Donald Trump, který se po letošních prezidentských volbách opět vrací do Bílého domu. Netanjahu si přitom od znovuzvoleného Trumpa slibuje, že bude vůči Izraeli vstřícnější, než byla předchozí administrativa Joea Bidena.
1:00:23
Vývoj v Sýrii je ztrátou pro Kurdy. Svět zapomíná, že Turecko okupuje tamní území, říká vojenský analytik
Číst článek
Na rozdíl od Trumpa ale řada západních zemí okupaci Golan kritizuje. Například německé ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že „podle mezinárodního práva je naprosto jasné, že tato oblast kontrolovaná Izraelem patří Sýrii a že Izrael je tedy okupační mocností“. Berlín zároveň vyzval, aby Izrael od plánu na zdvojnásobení izraelské populace žijící na Golanech upustil.
„V této fázi politického otřesu v Sýrii je naprosto klíčové, aby všichni aktéři v regionu brali v úvahu územní celistvost Sýrie a nezpochybňovali ji,“ dodal mluvčí německého ministerstva zahraničí s tím, že válkou zpustošená Sýrie byla až příliš dlouho „hračkou cizích mocností“.
Plán na rozšíření osad na Golanech ostře odsoudily i další země, včetně Turecka nebo Spojených arabských emirátů, podle kterých nejnovější krok Izraele „zvyšuje riziko další eskalace a napětí v regionu“.
Izraelské kroky se staly terčem kritiky také ze strany samotného vedení islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám, která se po pádu Asadova režimu postavila do čela země. Faktický nový vládce Sýrie Ahmad Šara už v sobotu uvedl, že Izrael používá falešných záminek k ospravedlňování útoků na Sýrii, nové syrské vedení prý ale nemá zájem pouštět se do nových konfliktů, protože jeho země se nyní soustředí především na obnovu.
Podle odborníka Jakuba Záhory je nyní těžké předpovídat, jestli izraelský postup na Golanských výšinách povede k další eskalaci bojů, situace v Sýrii se totiž stále jeví jako nepřehledná.
Naděje? Spíš strach. Syrští Kurdové se bojí rebelů z Damašku, Turků i spících buněk hnutí IS
Číst článek
„Můj odhad je, že v prvním měsících bude mít režim dost jiných starostí s vnitropolitickou situací. Nekontroluje celé území Sýrie a je tam stále celá řada skupin, které jsou vůči němu nepřátelské. Nemyslím si proto, že to bezprostředně povede k nějaké eskalaci, dlouhodobě to ale představuje nepřátelský krok ze strany Izraele. Problém podle mě bude v dlouhodobé signalizaci, že Izrael nejenže není ochotný k diplomatickým jednáním, ale svými kroky situaci ještě eskaluje,“ říká Záhora.
Nejnovější krok izraelské vlády však může vyvolat nespokojenost u části obyvatel, kteří v oblasti Golanských výšin žijí. Jak totiž pro agenturu Reuters upozorňuje odborník Avraham Levine z izraelského výzkumného institutu Alma, Golany jsou domovem také 24 tisíc drúzů – arabské menšiny praktikující vlastní verzi islámu. Po anexi Golan dal Izrael drúzům možnost získat izraelské občanství, většina to ale odmítla a stále se považuje za obyvatele Sýrie.
Mnozí drúzové navíc byli loajální vůči Asadovu režimu a mají rodiny na obou stranách demarkační čáry. Navzdory tomu ale k ozbrojenému odporu drúzů po izraelské anexi Golan nedocházelo a podle odborníka z Pražského centra pro výzkum míru k tomu nedojde ani teď, i když budou na rozšíření izraelského působení na Golanách doplácet.
„Přestože se drúzská populace na Golanech stále identifikuje se Sýrií, k ozbrojenému odporu tam nedochází. Izraelský plán rozšířit tamní osady nicméně bude často na úkor drúzských komunit a je jasné, že pokud se mluví o rozšiřování izraelského obyvatelstva, myslí se tím židovsko-izraelské obyvatelstvo, které bude dostávat různé finanční pobídky, aby se na Golany stěhovalo. S velkou jistotou se ale odvážím tvrdit, že naopak drúzům to nabídnuto nebude,“ odhaduje pro iROZHLAS.cz.
„Podle mě tedy hlavní problém bude, že to ještě více zvýrazní systematickou diskriminaci drúzského a obecně nežidovského obyvatelstva na Golanách. To je něco, proti čemu existují systematické kampaně už dlouhou dobu a nespokojenost drúzského obyvatelstva s izraelským režimem to ještě zvýší,“ dodává.
Mezinárodní kritika
Přestože poslední krok Izraele odsoudila řada klíčových blízkovýchodních zemí, podle Jakuba Záhory bude mít plán na rozšíření osad na Golanských výšinách jen omezený dopad na vztahy Izraele s důležitými státy v regionu.
11:04
Byl to asi omyl, popisuje analytik útok na Golanské výšiny. Mohl by ale být spouštěčem širší operace
Číst článek
Otázka Golan je totiž obecně méně kontroverzní než postup Izraele v Gaze nebo v Libanonu, kde se situace vyhrotila po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října. Od té doby izraelská armáda při pozemní a vzdušné operaci zdevastovala velkou část Pásma Gazy, kde podle hnutí Hamás přišlo o život už více než 45 tisíc Palestinců. Letos v říjnu také zintenzivnila údery v Libanonu, po kterých následovala i pozemní ofenziva v jižní části libanonského území.
„Ve světle toho, co Izrael dělal v Libanonu a stále dělá v probíhající, naprosto brutální válce v Gaze, se domnívám, že Golanské výšiny jsou spíš nízko na žebříčku priorit jiných blízkovýchodních států. Izraelská vláda se podle mě nemusí bát velké kritiky související s Golanami, protože k ní docházelo už kvůli izraelskému postupu v Gaze nebo v Libanonu a na izraelské kroky to nemělo žádný vliv,“ říká Záhora, podle kterého tak otázka Golan není věc, na níž „se budou lámat aliance nebo vztahy Izraele s dalšími zeměmi“.
Izraelský plán pro Golany mezi prvními ostře kritizovala také Saúdská Arábie. Její ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že odsuzuje „rozhodnutí izraelské okupační vlády rozšířit kolonizaci na okupovaných Golanech“, což podle něj ukazuje „pokračující sabotování příležitostí k obnově bezpečnosti a stability v Sýrii“ po svržení Asada.
Právě se Saúdskou Arábií by přitom Izrael rád vyjednal dohodu o normalizaci vztahů, jakou se mu v době prvního mandátu Donalda Trumpa podařilo uzavřít například se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem nebo Marokem. Vyjednávací proces ale uvázl na mrtvém bodě kvůli válce v Gaze.
„Saúdská Arábie opakovaně říká, že dokud nebude ukončena válka v Gaze a nebude tam nastolen palestinský režim – Saúdi jsou proti tomu, aby Gazu kontroloval Izrael –, nedojde k obnovení jednání o možné normalizaci vztahů. Opět ve světle toho, co se děje v Gaze, si nemyslím, že Golany jsou samy o sobě klíčovým bodem, kvůli kterému by Saúdská Arábie odmítala v normalizaci pokračovat. Je to jeden střípek širší regionální skládačky, který podle řady odborníků ukazuje, že Izrael nedbá na mezinárodní právo a ani regionální stabilitu. Golany nejsou v těchto otázkách tak zásadní,“ míní Záhora.
Bombardování cílů v Sýrii
Golanské výšiny však nejsou jedinou částí území, kde Izrael po pádu Asadova režimu v Sýrii operuje. Izrael podnikl už několik stovek leteckých úderů především na skladiště strategických zbraní a vojenská zařízení, která leží v nejrůznějších částech Sýrie.
480 úderů za 48 hodin. Izrael během útoků na Sýrii údajně zničil až 80 procent strategických zbraní
Číst článek
Podle prohlášení izraelské vlády mají údery zamezit tomu, aby tyto zbraně použily povstalecká hnutí, z nichž některá mají původ ve skupinách napojených na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát. Jak ale varuje analytik Pražského centra pro výzkum míru, rozsáhlé izraelské bombardování na území Sýrie se nedá snahou o zajištění bezpečnosti zcela ospravedlnit.
„Je dobré rozlišovat mezi jednotlivými zásahy. Pokud jde o ničení s největší pravděpodobností chemických zbraní a továren na výrobu chemických zbraní, je v zájmu všech, aby se zbraně hromadného ničení nedostaly do rukou džihádistických skupin a ani současného režimu. Extenze bombardování je ale opravdu rozsáhlá. Ze Sýrie přicházejí zprávy, že Izrael zasáhl i nevojenské cíle nebo cíle, které byly spojené s režimem, ale nebyla to přímo vojenská zařízení,“ upozorňuje Záhora.
Podle odborníka na Blízký východ je proto problematické poukazovat jen na snahu o zajištění bezpečnosti, na kterou se Izrael při obhajobě svých úderů v Sýrii odkazuje. Izraelské bombardování totiž může vést k další nestabilitě Sýrie, na kterou pak Izrael bude moct opět poukazovat jako na zdroj nebezpečí a tím obhájit své další kroky.
„Opět se vracím k tomu sebenaplňujícímu se proroctví. Izrael je kritizován za to, že ničí vojenská zařízení, která by nový režim mohl využít k centralizaci moci a k získání kontroly nad územím a tím potenciálně i ke stabilitě režimu. Je otázkou, jak bude nový režim vypadat a já rozhodně nejsem zastáncem nové vlády, ale tím, že Izrael bombarduje vojenské kapacity, podle odborníků na Sýrii oddaluje možnost ukončení konfliktu,“ varuje Záhora.
„Může to vést k opětovnému propuknutí občanské války v nějaké nové konstelaci. Pokud totiž nový režim nebude mít vojenské možnosti, povede to ke znovuobnovení bojů mezi jednotlivými skupinami. Izrael pak bude moct opět poukázat na to, že situace v Sýrii není stabilní, a proto musí dál okupovat Golanské výšiny nebo také nárazníkovou zónu, kterou nyní obsadil,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
