Nutil partnerku dělat OnlyFans, dostal 20 let vězení. Dá se sexuálnímu vykořisťování zabránit?

Praha 16. prosince 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začnu příběhem, který uvedla agentura Reuters. Vypráví o mladé ženě, která v srpnu 2022 vyklouzla z domu na předměstí Wisconsinu v USA, kde ji podle vyšetřovatelů dva roky držel její přítel. Nutil ji natáčet erotická videa a prodávat je přes internet. Jeho oblíbenou platformou byla síť OnlyFans. Dá se to popsat jako obchod s lidmi?
Právní definice tohoto typu jednání – a nejsem tedy právnička – je hodně složitá. Určitě se dá mluvit o formě sexuálního vykořisťování, možná i o formě kuplířství. Jestli lze používat termín „human trafficking“, to si nejsem stoprocentně jistá, byť někteří experti a expertky mluví v tomto termínu i o věcech, které se nám třeba na první dobrou takhle nezdají.

Používá se i pojem sex trafficking, to je možná přesnější…?
Ano, možná je to přesnější než obchod s lidmi. Sex trafficking je obchodování se sexem nebo nucení k natáčení pornografického obsahu.

Jak moc je příběh, který popsala agentura Reuters v širším seriálu právě o platformě OnlyFans, ojedinělý?
Už jenom to, že se Reuters takovému tématu věnuje, podle mě ukazuje, že to je jedna ze slepých skvrn, které u popisování sex traffickingu v současnosti máme. Zároveň se nedá úplně s jistotou určit, jak častý je to jev. Dlouhodobě se potýkáme s digitalizací sexworku, a ta s sebou přináší i tu stinnou stránku jako třeba nucení k vykonávání těchto činností. Nemusí to ale být nutně jenom to, Může to být i určitá forma pracovního vykořisťování. Může ale samozřejmě jít i o nějakou verzi leakování nebo zakládání falešných profilů pro potřebu šíření revenge porna. Všechny věci, které jsme v minulosti mohli vídat třeba i u portálů jako Pornhub nebo Xvideos – shodou úkonností sídlí tady v Česku – se na OnlyFans samozřejmě objevovat budou. A to, co je vždy zásadní, je otázka moderace.

Jen vysvětlím leakování contentu – je to únik dat, videí, obrázků, aniž by o tom třeba člověk, kterého se to může týkat, věděl. Když se ještě vrátím k investigaci Reuters, tak ona připomněla třeba i Andrewa Tatea, misogynního influencera, o kterém jsme ve Vinohradské 12 už taky mluvili. Je stíhaný v mnoha případech a je obviňován taky z toho, že nutil ženy k vytváření sexualizovaného obsahu na OnlyFans, což odmítá. Může to být další příběh a případ, který se s tím pojí? Nutně to nemusí být OnlyFans, platforem je samozřejmě víc – Fansly, Fanvue, Just for Fans a tak dále…
Třeba i Patreon svého času sloužil k podobným účelům nebo může sloužit některým influencerkám k podobnému obsahu.

Případy, kdy žena tvořící obsah na sítě tvrdí, že ji někdo další vykořisťuje, jsem zaznamenal i v Česku…
Bavíme se i o tom, že účely, za kterými OnlyFans vzniklo, měly původně sloužit k demokratizaci pornoobsahu nebo erotického kontentu. Bylo by mylné si myslet, že ženy, ale i muži, páry, tam nutně natáčejí pornografický kontent. Můžou třeba fotit lehce erotické akty nebo i etickou pornografii. Můžou se specializovat na různé fetiše. Škála je hodně široká. Ale jak to tak bývá, tak demokratizace s sebou přinesla i nové jevy. A k nim náleží třeba to, že může docházet k přemlouvání žen, které už v minulosti podobný obsah točily nebo třeba využívají jiné platformy typu Instagram – ať už k šíření obsahu nebo k budování svého brandu – aby přešly na OnlyFans s tím, že jim bude vyplácená nějaká měsíční renta. U určitých lidí renta vůbec nemusí odpovídat výši výdělku, která by jim náležela normálně, pokud by to platforma OnlyFans spravovala sama. V určitých situacích tedy – a dochází k tomu – může mezi modelku a klienta vejít určitý prostředník, typicky třeba agentura, která je zastupuje. Zprostředkovává jim práci, domlouvá jim focení, plní s nimi nějaký plán. Potom si ale z toho samozřejmě bere určité procento, to takzvané production fee.

A to je právě případ, který se týkal české influencerky. V minulosti se věnovala natáčení pornografie. Potom byla kontaktována influencerem a jeden měsíc točila i pro OnlyFans, ale byla zastupována agenturou. Nedávno proběhl soud, který se věnoval tomu, jestli ona nepoškodila dobré jméno tohoto influencera. Nakonec dal za pravdu modelce – tím, že o této formě až jako řekněme pracovního vykořisťování informovala, jeho jméno nepoškodila.

Sex work

Dořekněme příběh z Reuters. Muž, který svou partnerku do OnlyFans nutil – měl ji i znásilňovat, a dokonce měl k sexuální aktivitě nutit i další nezletilou dívku – se ke všemu přiznal. Za sex trafficking dostal trest odnětí svobody na dvacet let. Použila jsi český překlad sexuální vykořisťování. Zároveň jsi použila slovní spojení sex work. To, co zejména mladé ženy na OnlyFans dělají a nese to s sebou rizika, je právě forma digitalizovaného sex worku?
Do určité míry ano, do určité míry ne. Jak jsem říkala, OnlyFans není homogenní, ani homogenizovaná platforma. Lidé, kteří tam sdílejí svůj obsah, se v ideálním případě mají svobodně rozhodovat o tom, jaké hranice si nastaví. V některých situacích samozřejmě dochází k tomu, že je tam pornografický kontent, takže je to svého druhu sexuální práce. Ale tento termín není ani v Česku moc zaužívaný. V zahraničí už je užíván víc, ale váže se spíše, řekněme, ke klasické prostituci. Ale právě kvůli tomu, abychom se vyjadřovali trochu ohleduplněji a bez možného stínu zahanbení nebo posměšku vůči těm, kteří tento typ práce provozují, se používá spíš termín sex work. Ale i v digitalizovaném prostředí můžeme vídat sex work a tohle je určitě jedna z jeho podob.

Připomněla jsi i klasičtější pornostránky, jako je Pornhub, Xvideos a tak dále. Ví se o tom, že by v minulosti docházelo k sexuálnímu vykořisťování i v pornu obecně? Máme k tomu nějaké důkazy? Třeba i v případě amatérského pornoprůmyslu a tak dále.
Možná tady připomenu jeden z nejslavnějších článků uplynulých deseti let od New York Times, který se jmenoval Children of Pornhub. Text přinesl příběh ženy, která byla jako dítě zneužita k natáčení dětského porna. A Pornhub, jako jeden z největších – možná největší server s tímto pornografickým obsahem na světě – nedokázal stránky moderovat tak, aby se tam tenhle obsah neukazoval. Obsah, který je samozřejmě trestný, jedná se o trestné šíření dětské pornografie. Toto se v minulosti dělo několikrát a týkalo se to právě i zmíněného Xvideos. S čím se často setkáváme na těchto platformách je takzvané šíření revenge porna. To jsou případy, kdy na tyto platformy třeba bývalí partneři nebo bývalé partnerky umisťují lechtivý nebo i pornografický obsah – klasické domácí sex tapes – po rozchodu, za účelem očernit své bývalé partnery nebo partnerky. Taky často dochází k leakování soukromého obsahu. Nemusí to být nutně v tom ranku revenge porna, které má sloužit za účelem odplaty, ale může jít třeba o leakování obsahu, který si v rámci sextingu partnerstvo posílá přes soukromé zprávy.

To, o čem teď mluvíš, spojuje s případem Reuters právě to, že se to dělo mezi partnery. Respektive jeden partner zneužíval toho druhého. Není to, že hrozba přichází od tak blízkého člověka, na tom vůbec to nejděsivější?
To určitě je. Myslím, že se na tomhle místě dá připomenout případ, který letos otřásl naší vidinou bezpečnosti, a to je případ Gisele Pelicotové, která byla po dekády prodávána svým manželem, a desítky mužů z naprosto různého třídního sociálního, intelektuálního i kulturního postavení ji chodili omámenou v bezvědomí znásilňovat, zatímco si to její manžel natáčel na kameru. To jsou případy, které se dějí. Případ, o kterém mluvilo Reuters, je nový. Bavíme se o tom, že byl obsah sdílený na OnlyFans. Do jisté míry ale samozřejmě naplňuje klasické mantinely kuplířství, což je třeba u případu Pelicotové zase trochu jiný příběh. Tam jde o dlouhodobé znásilňování. My víme třeba podle deníku Guardian, že 140 žen a dívek na planetě denně zemře důsledkem napadení, které souvisí s partnerskými vztahy. To samé se týká sexualizovaného násilí. Drtivá většina pachatelů a pachatelek sexualizovaného násilí pochází z nejbližších kruhů.

Nejnebezpečnější prostředí pro ženy je tedy doma…?
Ano, nejnebezpečnější prostředí pro ženy je domov. Má to ale ještě několik dalších konsekvencí. Ta jedna z nich samozřejmě je, že případy, které jsou úzce navázané na nějaký typ domácího sexualizovaného násilí, se taky hůř hlásí. Tam dynamika oběti funguje trochu jinak. A pak speciálně u kauz, které se můžou týkat OnlyFans nebo i dřívějších serverů, je velká kulturní bariéra. Třeba v případě, že žena sdílí opravdu pornografický obsah a vyskytne se tam i znásilnění, tak je pro ni mnohdy těžké to jít nahlásit. Existuje totiž kulturní bariéra, že třeba lidé pracující v pornoprůmyslu, vykonávající sexwork, ani nemůžou být znásilněni.

Když dochází k natáčení v domácím prostředí, tak i to může být pro ty ženy asi svazující, aby s tím šly ven nebo na policii?
To určitě. Na tomhle místě bych možná ještě připomněla jednu věc, která se často objevuje ve skupinách, které si i ty různě leaky přeposílají. Nemusí nutně jít jen o servery jako OnlyFans, kam video může někdo nahrát pod falešným jménem, vydávat se za tu ženu a tak dále. Ale třeba víme, že jestliže Češi a Češky občas nakupují nějaké špehovací zařízení, tak je to velmi často za účelem kontroly nevěry svého partnera. A na různých stránkách se pak objevují záznamy právě domácích kamer, které třeba zachycují ženy, které se převlékají a podobně. Ty jsou potom klidně i dál přeprodávány. V takových situacích je velmi těžké najít zdrojový moment. Stejně je to i u podobných případů, kdy se obsah dál přeprodává.

Opatření

Za tři roky si Češi a Češky jen na OnlyFans vydělali 600 milionů korun. Na jejich zdanění se chce zaměřit Generální finanční ředitelství. Řešíme tu ale umisťování záběrů a fotografií na internet pod nátlakem. Ve Vinohradské 12 jsme OnlyFans už v minulosti řešili, že platforma chtěla sexualizovaný obsah zakázat. Nakonec otočila a umožnila ho. Teď k tomu konkrétnímu případu agentuře Reuters neodpověděla. Platforma OnlyFans není ani v tomto případě stíhána. Ve svých dřívějších prohlášeních se proti vykořisťování vymezila.

Dá se nějak zabránit, aby k něčemu takovému vůbec docházelo?
Je to možné, ale zároveň je to určitě i nemožné. Postihnout veškerý obsah prostě nejde. Ale to, co je nutné říct, je, že moderace ze strany velkých platforem by měla být soustředěná. Problémem u tohoto explicitního obsahu je, že často pracuje i s tím, že se některá videa záměrně natáčí tak, aby vypadala jako znásilnění. Je občas docela složité rozeznat, kdy jde o roleplaying, tedy konsenzuální situaci, a kdy jde o reálné znásilnění. Což je třeba v minulosti taky věc, se kterou se platformy jako PornHub hodně setkávaly. Určitě se to bude vyskytovat i na OnlyFans, to je bez pochyby.

Trochu to vnímám tak, že je teď kolem OnlyFans rušno. Je to platforma, která se hodně často skloňuje, souvisí to i s pikantériemi typu, kolik celebrit si tam přivydělává nebo jaké lidi a jaký obsah tam můžeme najít. Ale je nutné si uvědomit, že je to jenom jedna z dalších podobných platforem. Druhá věc je, že je to platforma, která je ve své podstatě podobná Uberu nebo Airbnb. Sledujeme to, že z původně vcelku sympatické myšlenky, aby tvůrci a tvůrkyně byli správci svého obsahu a vytvářeli rozhraní, kde budou velmi osobně chatovat s klienty, se stala výdělečná mašinérie velmi podobná tomu, kam se od počáteční idey posunul třeba Uber nebo sdílené ubytování. A to s sebou nese celou řadu problémů, na které platformy musí reagovat.

Platforma OnlyFans sídlí ve Velké Británii. Jak jsem říkala, je to velká nadnárodní korporace, která ale zároveň na rozdíl od podobných platforem nezaměstnává tak velké množství lidí, což je taky zajímavé. Ale rozhodně na jejich stránkách najdete pravidla, která nesmí být porušována, ať už jde o to, kdo obsah moderuje, kdo ho tam může vkládat nebo kdo inkasuje peníze. Je ale pochopitelné, že tohle se prostě obcházet bude a že situace bude čím dál tím složitější, jestliže bude více lidí odcházet na platformy jako OnlyFans, právě i kvůli intimnímu momentu komunikace. To byla díra na trhu, že to není jenom o sledování porna, ale vytváří se tam různé vztahy.

Mluvila jsem s řadou modelek, které třeba nebyly k něčemu podobnému nuceny, ale dělají to zcela dobrovolně. Říkaly, že je tohle na té práci baví, že mají s klienty až takový kamarádský vztah. Vědí, co od nich čekat, vlastně se s nimi cítí bezpečně. Ale s tím, kolik lidí bude přibývat, rizika porostou. A jestli budou vyplavávat na povrch další skandály, tak to OnlyFans bude muset řešit razantněji. 

Zmiňovala jsi i Patreon, který ale podobný obsah zakazuje. Ale jak říkáš, asi se tam stejně objevuje a objevovat bude. Záleží hlavně na moderaci…?
Jenom bych chtěla zmínit, že na řadě platforem, které známe z ČR, se sem tam objeví ilegální obsah. Jde o to, jak rychle jsme schopni ho vysledovat a jaké jsou následující kroky. Ale to, že si spravujete profil na některé z platforem a nahrajete tam třeba dětskou pornografii, to se děje. A nemusí jít vyloženě ani o platformy jako OnlyFans, ale o mnohem subtilnější a standardnější. A děje se to i tam.

Těžké rozeznávání

Teď se ale bavíme hlavně o obsahu, který legální je, ale bohužel ho prostě někdo využil proti druhému člověku, respektive ho donutil k tomu, aby ho prodával, byť to ten člověk dělat nechtěl. Jak tomu zamezit?
Na tuhle otázku nemám úplně jednoznačnou odpověď. Zaprvé musíme vnímat velkou odpovědnost platformy. Nerada bych přenášela odpovědnost jenom na tvůrce a tvůrkyně. Právě případ Reuters ukazuje, jak složité může být vymanit se z takového vztahu. Platformy jako OnlyFans musí být schopné tyto případy rozeznat.

Já si jenom nedovedu představit, že by zrovna OnlyFans mohla rozeznat, že někdo po někom chce prodávat obsah. Podle mě je to dost složité, byť OnlyFans podle Reuters teď vyžaduje písemný souhlas se zveřejňováním obsahu, jeho moderátoři by na to vysledovat, že se něco děje, měli být vycvičeni… 
Zároveň všechny tyto platformy mají na svých webech možnost externího reportování. To znamená, že pokud vy jako klient třeba budete mít podezření, že modelka, se kterou si chatujete, buď není ta modelka, nebo je nucena k prostituci, tak minimálně můžete obsah nahlásit. Je to podobné jako u jiných sociálních sítí. Dát vědět, že se něco děje, je podle mě hodně důležité. Aby i klienti za to tak trochu brali odpovědnost, aby se třeba dokázali zamyslet nad tím, v jaké situaci žena je. 

Bavíme se o hodně extrémním případu, kdy docházelo k nucenému natáčení a focení explicitního kontentu, ale jsou i různé měkčí formy sexuálního vykořisťování, které můžou být třeba navázané na ekonomickou situaci. Třeba pro matku samoživitelku to může být zajímavý přivýdělek, ale je vždycky dobré si uvědomit, jestli byl vstup na platformu dobrovolný a jestli i míra toho, kam jsou modelky ochotné zajít, není určována jinými okolnostmi. Jestli třeba v případě agentur nedochází k tlačení na to, aby byl obsah explicitnější, než ty ženy chtějí.