Lobbisté jako autoři výjimek k zákonu o lobbingu? ‚Netrápí mě, kdo napsal první čárku,‘ říká poslankyně
Telekomunikační závod PPF, lékařská komora či sdružení měst a obcí. Část změn k zákonu o lobbingu, který se diskutuje v Poslanecké sněmovně, nepochází přímo od samotných zákonodárců, autorství patří zájmovým organizacím. Ukazují to metadata navrhovaných výjimek dohledatelných na webu dolní komory, jak zjistily iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Praxi, kdy se lobbisté snaží ovlivnit legislativu ve svůj prospěch, by měl zprůhlednit právě chystaný zákon.
Lobbisté jako autoři výjimek k zákonu o lobbingu? ‚Netrápí mě, kdo napsal první čárku,‘ říká poslankyně
Například u pozměňovacího návrhu, který předkládá poslankyně ODS Eva Decroix, je ve vlastnostech dokumentu uvedena jako autorka Jana Hays, manažerka pro regulaci v telekomunikační společnosti CETIN spadající do skupiny PPF. Sama sebe prezentuje na sociálních sítích jako komunikační spojku mezi firmou a úřady.
Radu pro boj s korupcí převzal po Pirátech Blažek. Hned zrušil povinnost svolat ji dvakrát do roka
Číst článek
„To je dost dobře možný. Tu paní ale neznám,“ řekla k tomu pro iROZHLAS.cz Decroix. Do tvorby návrhu se podle ní zapojila „spousta lidí“ ze Sněmovny i mimo ni. S ohledem na metadata dokumentu však připustila, že první impulz mohl přijít právě od zmíněné lobbistky. „Vůbec mě ale netrápí, kdo napsal první čárky. Důležitý je pro mě výsledek, za který odpovídám a se kterým se plně ztotožňuji,“ pokračovala vládní poslankyně.
Mluvčí společnost CETIN Ctibor Jappel uvedl, že mohlo jít o šablonu, „na jejíž přípravě se historicky podíleli kolegové z naší firmy“. „Z toho důvodu nelze dovozovat, že by pozměňovací návrh obsahoval náš postoj k legislativě o lobbingu nebo že by se kolegyně jakkoli podílela na pozměňovacím návrhu,“ uvedl. Celé vyjádření najdete na konci textu.
Změna, kterou Decroix prosazuje, by měla „racionalizovat“ lobbistickou stopu připravovaných zákonů. Vládní pravidla počítají s tím, že by zaznamenávala detailní výčet lobbistických kontaktů i lobbovaných politiků, kteří se na jejich změně úspěšně podíleli. Návrh poslankyně ODS by měl rozsah těchto informací zásadně omezit.
Decroix: Pohlídáme to
Veřejnost by se tak sice dozvěděla, kdo za chystaný zákon lobboval, už by ale nevyčetla údaje o tom, kdo byl lobbován a v zájmu koho. Tyto informace má jít sice dohledat v registru lobbistů, ale ani to není zatím jisté. Ve hře je totiž také návrh šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který by v důsledku znamenal faktické vyprázdnění registru.
Pravidla pro lobbisty
Návrh zákona o regulaci lobbování má zavést povinnost pro lidi, kteří se této činnosti věnují soustavně nebo jsou z profesních komor, aby se zapsali do nového veřejného registru lobbistů. Dvakrát za rok pak mají napsat zprávu, s kým se setkali, co bylo tématem lobbování, a vložit ji do registru. Ve Sněmovně je v pořadí čtvrtý pokus. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování totiž spadly pod stůl.
„To si musíme pohlídat my jako zákonodárci, aby výsledek zachoval původní cíl,“ komentovala Decroix. „Já jsem v zásadě pro, abychom měli zákony transparentní a bylo zřejmé, že pokud někdo chce prosadit zájem své firmy, tak aby to bylo čitelné. Trochu se ale obávám, aby celá ta legislativa nevedla k ohromnému navýšení byrokracie, která ale nesplní ten cíl,“ doplnila.
Kvalitní lobbistická stopa je však podle expertky na lobbing Moniky Krejčí jedním z hlavních nástrojů, jak „vnést světlo“ do tvorby českých zákonů. „Podrývá to samotnou podstatu regulace lobbování. Veřejnost má právo vědět, který lobbista byl ve svém lobbování úspěšný,“ pokračovala Krejčí z Transparency International, která má být nově rovněž považována za lobbistickou organizaci.
Krejčí současně upozorňuje, že komunikace lobbistů s politiky je „normální“, jelikož jim mohou poskytnout vhled do určité problematiky. „Logicky tak mohou i navrhovat konkrétní řešení legislativních změn. Co z našeho pohledu není v pořádku, je liknavý přístup paní poslankyně ke sdělování této komunikace a jejích detailů. Spíše to naznačuje snahu zamlžit, kdo vlastně stojí za čím,“ doplnila expertka.
Lékaři jako lobbisti?
Výhrady k zákonu o lobbingu má také poslanec hnutí ANO Milan Brázdil. Nelíbí se mu, že by za lobbistickou organizaci měla být dle nových pravidel považována také Česká lékařská komora. Ztotožnil se tak s návrhem, aby byla z chystaného zákona vyjmuta. V dokumentu, ve kterém požaduje změnu ve prospěch lékařské organizace, je přitom uvedena jako autorka sekretářka České lékařské komory.
23:56
Profesní komory jsou nejvýznamnější lobbisté, říká analytik. Podle poslance je označení dehonestující
Číst článek
Podle Brázdila je lékařská komora už nyní transparentní, navíc má „v popisu práce“, aby připomínkovala zákony. „Stát to po nich (komorách) chce, kvůli tomu je zřídil. A my jim budeme říkat, že jsou lobbisté. (…) Komory se tím cítí být dehonestovány,“ řekl poslanec už dříve pro Český rozhlas Plus. Na aktuální dotazy neodpověděl.
Prezident lékařské komory Milan Kubek to, že návrh vznikl přímo v útrobách komory, nezpochybnil. Namítal hlavně, že „lékaři nejsou žádní lobbisté“. „Výjimku by měly mít všechny profesní komory zřizované zákony,“ uvedl s tím, že činnost takových komor už nyní podléhá regulaci.
„To je obrovský rozdíl oproti organizacím, které ve svém názvu sice také nesou slovo komora, ale jsou čistými lobbisty,“ pokračoval Kubek. Jako příklad zmínil Hospodářskou komoru či Agrární komoru. Výjimku ze zákona prý lékařům slíbil premiér Petr Fiala (ODS). „Následně to odvolali, údajně jako výraz ústupku koaličním partnerům z Pirátské strany,“ doplnil Kubek.
Jenže podle Lukáše Krause z Rekonstrukce státu, která má být také opatřena štemplem lobbistů, jakákoli nesystémová výjimka chystaný registr jedině oslabí. „Mezi nejvýznamnější lobbisty v České republice patří právě komory,“ uvedl šéf advokátního týmu protikorupční organizace. Podle něj jsou sice některé komory zřízeny zákonem, ten ale neošetřuje transparentnost prosazování jejich zájmů u politiků.
Mísení zájmů
Výjimku pro profesní organizaci, tentokrát Sdružení místních samospráv, navrhuje také poslankyně STAN Olšáková. Také v tomto dokumentu lze dohledat autora mimo poslanecký aparát, a sice legislativního analytika právě ze sdružení, kterému Olšáková předsedá.
V jejím případě se tak mísí její vlastní zájmy, respektive zájmy obcí a měst, které zastupuje, což poslankyně sama přiznává: „Samozřejmě v tomto pozměňovacím návrhu zohledňuji oprávněné zájmy samospráv, tím se netajím.“
Nová pravidla pro ovlivňování politiků a úředníků ze strany určitých zájmových skupin firem a podnikatelů připravilo ministerstvo spravedlnosti a na jaře je kabinet Petra Fialy odsouhlasil. Nyní se čeká na finální schválení ze strany poslanců, kteří k nim mají značné výhrady.
Kromě zmíněných poslanců podal návrh na změnu také například Radek Vondráček (ANO), ten by zase mezi lobbovanými osobami nerad viděl prezidenta, protože je stejně ze zákona „neodpovědný“. A Pirátům se zase nelíbí, že v návrhu zákona chybí v definici lobbistů lidé ze státních či polostátních firem.
Mohlo jít o šablonu používanou pro konzultace s politiky, říká mluvčí společnost CETIN Ctibor Jappel
„K danému dotazu mohu uvést pouze to, že pokud poslanci konzultují pozměňovací návrhy se zástupci různých odborných asociací a svazů, v jejichž orgánech jsou zastoupeni i reprezentanti členských firem, jedná se o běžnou praxi, jejímž cílem je zohlednit v zákonodárném procesu názory širokého spektra skupin," uvedl Jappel.
„Nelze vyloučit, že v rámci těchto konzultací byla použita šablona pracovního dokumentu, na jejíž přípravě se historicky podíleli kolegové z naší firmy, například v rámci jednání některé z asociací. Šablona dokumentu ale mohla být původně určená pro diskusi k jinému tématu, a „metadata“ přenesená například pouze kvůli formátování dokumentu. Z toho důvodu nelze dovozovat, že by pozměňovací návrh obsahoval náš postoj k legislativě o lobbingu nebo že by se kolegyně jakkoli podílela na pozměňovacím návrhu," doplnil mluvčí.
