Profesní komory jsou nejvýznamnější lobbisté, říká analytik. Podle poslance je označení dehonestující
Sněmovna projednává návrh zákona o regulaci lobbování. Poslanci diskutují například o tom, zda se bude vztahovat na asistenty zákonodárců či členy profesních komor. „Komory nechtějí být zařazovány mezi lobbingové skupiny, cítí se tím být dehonestovány,“ říká pro Český rozhlas Plus poslanec Milan Brázdil (ANO). „Lobbing je legitimní činnost. Účelem zákona je dát mu lepší jméno,“ oponuje v pořadu Pro a proti analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Měl by zákon o regulaci lobbingu zahrnovat asistenty senátorů a poslanců?
Lukáš Kraus: Regulace lobbingu vnímáme jako příležitost politiků ukázat, že politika může probíhat transparentně a že jsou v ní prezentovány relevantní zájmy. Zákon by proto měl být reprezentativní a vydat co nejkomplexnější pohled o tom, jakým způsobem politika vzniká.
Jaký dát lobbingu zákonný rámec, aby probíhal v maximální transparentnosti? Diskutují poslanec Milan Brázdil (ANO) a analytik organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Co se týče výjimky pro asistenty, tak nám přijde, že to je obrovský prostor pro obcházení zákona. E-mail, který pošlu poslanci, bude reportován. Ale pokud ten stejný e-mail pošlu asistentovi a ten ho jenom přepošle poslanci, tak tato komunikace z toho vypadne a je to obrovská příležitost pro obcházení zákona. O osobních schůzkách nemluvě.
Milan Brázdil (ANO): Nebavil jsem se s kolegy přímo o asistentech. Já chci jedinou výjimku, aby nebyly za lobbistické skupiny považovány profesní komory zřizované zákonem. Ty jsou transparentní, všechno dělají podle pravidel, podle zákona.
V popisu práce mají, aby připomínkovaly zákony. Stát to po nich chce, kvůli tomu je zřídil. A my jim budeme říkat, že jsou lobbisté. V žádném případě. Je to vlastně prosazování skupinových zájmů a transparentněji to nejde. Komory se tím cítí být dehonestovány.
Nad rámec legislativních procesů
Jak vnímá výjimku pro profesní komory Rekonstrukce státu?
Kraus: Jakákoliv nesystémová výjimka oslabuje informační hodnotu registru lobbování. Mezi nejvýznamnější lobbisty v České republice patří právě komory. Některé jsou zřizovány zákonem, aby vykonávaly část veřejné správy tím, že budou kolem sebe sdružovat odborníky na určitou oblast.
Ale rozhodně zákon neukládá, že bude chráněna netransparentnost situací, kdy zástupci komor chodí za poslanci a prosazují určitou změnou zákona.
Mezi lobbing nepatří připomínkovací proces, veřejné konzultace, účast na poradních orgánech vlády. Zákon o regulaci lobbování chce zmapovat to, co probíhá nad rámec.
„Regulace lobbingu vnímáme jako příležitost politiků ukázat, že politika může probíhat transparentně a že jsou v ní prezentovány relevantní zájmy.“ - Lukáš Kraus, Rekonstrukce státu
„V žádném případě. Je to vlastně prosazování skupinových zájmů a transparentněji to nejde. Komory se tím cítí být dehonestovány.“ - Milan Brázdil, poslanec (ANO)
Samozřejmě víme, že v Česku je slovo lobbing používáno v negativní konotaci. Předkladatelé zákona chtějí lobbing legitimovat, dát tomu slovu správný význam. Lobbing je legitimní povolání, pokud se dělá standardně, eticky a transparentně.
Nebylo by v takových případech správně, že se zákon týká i představitelů profesních komor?
Brázdil: Ale co je nad rámec? To, že rozešlou e-mail nebo že dají v časopisu pro své členy dotazník? Jednání s politikem je přece princip demokracie. Kvůli tomu se zřídily poslanecké kanceláře, aby k nám i jednotlivci mohli jít, ne prostřednictvím skupiny nebo komor, ale aby mohli přijít sami za sebe.
Lidé, kteří pracují pro stát, dělají dobrou práci. Nedělají něco, co by mělo být ještě po dalším dohledem. Paradox je, že se to netýká hromadných sdělovacích prostředků. A přitom na wikipedii najdete, že se velmi často mluví o silném mediálním lobbingu. Média si budou říkat, co chtějí, ale komory zřizované státem tam zahrneme.
Je návrh zákona spravedlivý? A může jeho znění negativně ovlivnit čerpání evropských peněz? Dozvíte se v záznamu celé diskuze. Moderuje Karolína Koubová.
