Neočekávám kolaps Ukrajiny. Nalézt ale v současné situaci řešení konfliktu, nebude snadné, říká analytik
Vladimir Putin panuje v Rusku už 25 let. A už téměř tři roky vede jeho režím vojenskou agresi vůči Ukrajině. Rusům se v posledních měsících daří na frontě postupovat, jejich šéf diplomacie Sergej Lavrov v pondělí uvedl, že ho neuspokojí uniklé návrhy administrativy Donalda Trumpa na mírové řešení konfliktu. „Pozice obou stran je natolik tvrdošíjná, že řešení nebude snadné,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál analytik Pavel Havlíček.
Řekl byste, že ministrův komentář k možnému Trumpovu plánu dost zchladil vyhlídky na klid zbraň na Ukrajině, nebo ty jsou i tak spíš mizivé?
Já bych řekl, že zchladí. Myslím si, že se ukazuje, že ty plány Donalda Trumpa a jeho administrativy na vyřešení konfliktu za 24 hodin, prostě nebudou realizovatelné. Ta situace je natolik složitá a pozice jednotlivých stran natolik tvrdošíjná, že to nepůjde snadno. A je vidět, že režim Vladimíra Putina bude do poslední chvíle ty snahy blokovat a využívat toho, že má Rusko dnes na Ukrajině spíše navrch. A to je něco, co bude velkým oříškem, aby Rusko za této situace přistoupilo na jakékoliv dohody o budoucím uspořádání.
Co se podle dostupných informací odehrává v tomhle směru v zákulisí na diplomatické úrovni ještě před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu?
Vidíme několik směrů. Samozřejmě se spekuluje, nakolik probíhají přímé rozhovory mezi americkou a ruskou stranou. Nicméně dynamika, která nás musí také zajímat, je ta naše vnitroevropská. Tady je samozřejmě známo, že již nějakou dobu probíhají jednání například mezi evropskými členskými státy o budoucím vyslání nějakých mírových jednotek na východ Ukrajiny tak, aby se skutečně stabilizovala ta situace, aby se nějakým způsobem zakotvilo uspořádání, na kterém prostě ta dohoda bude.
A potom je tady samozřejmě také značný tlak na Ukrajinu a do určité míry také na Ruskou federaci, aby oni sami ve svých společnostech hledali nějaký konsenzus pro to, jak by to budoucí uspořádání mohlo vypadat.
Určitě jsou tady některé myšlenkové návraty do doby po začátku té velké ruské agrese v roce 2022. Do jednání, která tehdy mezi ukrajinskou a ruskou stranou probíhala. Je to takový velmi spletitý ekosystém jednání, která na různých úrovních probíhají.
Pavel Havlíček
Pavel Havlíček je analytikem AMO se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami bezpečnosti, dezinformací a strategické komunikace stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.
Dá se v nadcházejícím už třetím roce ruské agrese očekávat zásadnější posun na válečných frontách na Donbasu, kde ruské síly v předchozích měsících zaznamenávaly určité územní zisky?
Co je v tom posledním měsíci patrné, je, že ty ruské zisky, které byly v listopadu velmi dramatické, markantně poklesly. Tempo postupu se zpomalilo v souvislosti s už probíhající zimou přesně, jak se očekávalo a tak, jak Ukrajina trošku doufala. Ukrajincům se totiž v posledních měsících příliš nedařilo. Sice koordinovaně, ale do velké míry pod tím ruským tlakem ustupovali. Teď se to vlastně nějakým způsobem vyrovnává.
Myslím si ale, že další týdny určitě budou stále pokračovat v gardu Ruské federace, která má stále navrch. Tlačí, zejména v Doněcké oblasti, hodně se mluví o té situaci kolem města Pokrovsk. Ale dynamika není příznivá pro Ukrajinu ani na dalších úsecích fronty.
Zároveň je ale k tomu nutné dodat, že neočekávám, že dojde k nějakému dramatickému průlomu nebo kolapsu ukrajinských sil. Ukrajinská strana na té nejvyšší politické úrovni ujišťuje, že má na minimálně dalších šest měsíců dostatek finančních i vojenských prostředků, ale také lidí na to, aby tu situaci koordinovala a stabilizovala.
Znamená to ale, že v tom nejbližším horizontu neočekávám žádné velké průlomy. Velkým otazníkem je samozřejmě nástup nové americké administrativy po 20. lednu, v čele s Donaldem Trumpem, který bude potom dávat poměrně zásadní impulzy pro další možný vývoj konfliktu v budoucnu.
