Bývá zvykem, že na inaugurace amerických prezidentů hlavy jiných států nejezdí. „Zahraniční delegace nebudou na tuto příležitost pozvány do Washingtonu,“ stálo podle amerického deníku Miami Herald v dopise, který ambasádám v roce 2009 rozesílala administrativa Baracka Obamy.

V jednu dobu byla jejich účast dokonce zakázaná, doplňuje americký prezidentský historik Thomas Balcerski. Důvodem byla jak vzdálenost, tak i druh události, který nedovoloval formální přijetí spojené se společnou fotografií nebo státní večeří a červeným kobercem. „Na inauguraci se nic z toho nestane. Možná proto si prezidenti schovávali tuto návštěvu na později,“ míní. Agentura Reuters jako další z důvodů uvádí bezpečnostní opatření.

Trump, který se do Bílého domu vrací po čtyřech letech, se ale rozhodl tuto tradici prolomit a pozval na pondělí 20. ledna rovnou několik hlav států a dalších světových politiků. Pozvánku tak dostal čínský prezident Si Ťin-pching, který ale odmítl (místo něj nakonec dorazí čínský viceprezident Chan Čeng), konzervativní prezident Argentiny Javier Milei nebo salvadorský prezident Nayib Bukele.

„Bukele vládne od roku 2022 prostřednictvím výjimečného stavu. Během svého nekompromisního boje s gangy udělal ze Salvadoru zemi s nejvyšším počtem vězněných v přepočtu na počet obyvatel na světě. Přičemž se odhaduje, že každý desátý vězněný je nevinný. Nerespektuje ústavu, vládu zákona, natož nezávislý tisk či občanskou společnost,“ vyjmenovává pro iROZHLAS.cz kontroverze spojené s jedním z Trumpových hostů amerikanistka Kateřina Březinová z Metropolitní univerzity Praha. Salvadorský prezident o sobě sám prohlašuje, že je „nejvíc cool diktátor na světě“.

Dopis s osobním pozváním dostal také bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro, který stejně jako Trump nepřijal výsledek prohraných prezidentských voleb a Brazílie kvůli němu měla vlastní verzi útoku na Kapitol. Exprezident, který návrat k moci svého amerického kolegy vidí jako možnost i pro vlastní comeback, se ale inaugurace nezúčastní – kvůli vyšetřování má zabavený pas, píše Axios.

„To vysílá jistý signál, na koho se hodlá Trump v rámci amerického regionu orientovat,“ domnívá se Březinová.

Mezi hosty by se mohl objevit i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač za válečné zločiny spáchané na civilním obyvatelstvu. Pokud jí vyjde čas, přijede italská premiérka Giorgia Meloniová z nacionalistické a pravicové strany Bratři Itálie a účast již potvrdil krajně pravicový francouzský politik známý svými xenofobními názory Éric Zemmour, píše Politico.

Prezidentský historik Balcerski se domnívá, že účast na inauguraci bude vnímaná jako „požadavek, aby se dostali do (Trumpovy) přízně a prokázání loajality k budoucímu prezidentovi“.

Zástupci ANO a Motoristů

Ceremonie se za Česko zúčastní velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek. Vedle něj na inauguraci zamíří i delegace tvořená europoslanci z frakce Patrioti pro Evropu – konkrétně Klára Dostálová, Ondřej Knotek (oba ANO), Róbert Šlachta z Přísahy, Filip Turek a Petr Macinka (oba Motoristé sobě), napsaly Novinky.cz.

Macinka se díky vazbám na Václava Klause a jeho spojení s americkými a britskými konzervativci účastnil i předchozí Trumpovy inaugurace. Stejné kontakty pomohly podle Novinek k pozvání Patriotů i nyní.

„Už za týden to tady, před Kapitolem USA, bude plné lidí. A já jsem moc ráda, že budu mezi nimi. Moc se těším na inauguraci Donalda Trumpa. Bude to určitě zážitek,“ napsala na sociálních sítích Klára Dostálová. Filip Turek už ve Spojených státech je a napsal, že tam zůstane, „dokud se Donald Trump v pořádku neujme vlády“.

„Účast českých členů lze chápat spíše jako deklaraci ideové blízkosti než jako budování faktického spojenectví,“ uvádí pro iROZHLAS.cz analytik z institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Filip Křenek.

Důvodem je už jen to, že na inauguraci nebude příležitost na jednání s novou hlavou Spojených států. Podle pozvaných hostů podle něj ale nelze vyčíst, jak bude vypadat Trumpova budoucí politika. „Pokud bude chtít na evropské výrobky uvalit cla, tak to v duchu hesla ‚America first‘ udělá bez ohledu na to, kdo je zrovna v Evropě u moci,“ domnívá se Křenek.

Těžit z návštěvy podle něj Patrioti nebudou ani v Evropském parlamentu, protože už teď jsou izolovaní a jejich účast ve Washingtonu na tom nic nezmění. Mohlo by to však rezonovat u českých voličů.

„Ze strany českých Patriotů to lze číst jako gesto sympatie k Trumpově politice, která klade důraz na nacionalismus, protekcionismus a skeptický postoj k nadnárodním institucím – hodnoty, jež mohou rezonovat s řadou českých voličů. Lze to tedy chápat zejména jako gesto směrem k této skupině,“ říká Křenek.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít