Za ochotou Francie a Velké Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu dostat další západní zbraně. „Nemůžeme zvažovat žádné varianty,“ prohlásil podle ruské agentury TASS.
Delegace USA a Ruska se shodly, že ohledně konce války navážou kontakt „ve vhodný čas“. Zatím není ani termín setkání Putina a Trumpa. Je však nepravděpodobné, že se uskuteční příští týden.
„Je třeba poznamenat, že odmítnout nyní přijetí Kyjeva do NATO nestačí,“ řekla Zacharovová a dodala, že Aliance by měla upustit od „příslibů z bukurešťského summitu v roce 2008“.
Jednání v Rijádu jsou dalším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ke změně politiky Spojených států, která se dosud snažila Rusko izolovat, připomínají agentury.
Lavrov dal najevo, že při případných diskusích o míru nehodlá Rusko, které vojensky okupuje část východní Ukrajiny a jehož armáda se snaží obsadit další ukrajinské území, dělat „územní ústupky“.
Vladimir Putin už téměř tři roky vede agresi vůči Ukrajině. Rusům se daří na frontě postupovat. To může znamenat určité komplikace pro další jednání, predikuje analytik Pavel Havlíček.
Na Slovensko bylo možné hledět jako na nevyzpytatelného partnera. Poslední týdny ale ukázaly, že i jen standardní vztahy na nejvyšší politické úrovni poškozují zájmy Česka.
Lavrov, který je po 20 letech ve funkci nejdéle sloužícím ministrem zahraničí na světě, uvedl, že Rusko vyrozumělo USA půl hodinu před startem rakety Orešnik.
Američtí a ukrajinští činitelé očekávají, že severokorejští vojáci budou do bojů proti ukrajinské armádě nasazeni v nejbližších dnech. Podle ukrajinské rozvědky jich je v Rusku asi 12 tisíc.
V Rusku ale Kreml za žádnou cenu nedopustí, aby něco bylo jako v zhýralé Evropě. I když v té ale nic podobného neexistuje. Proto už poslanci Státní dumy připravují zákon.
Ruský ministr zahraničí Lavrov varoval západní země, aby se nezapojovaly do války na Ukrajině. Podle agentury Reuters označil zapojení dalších mocností do války za „sebevražednou eskapádu“.
Putin na zasedání ekonomického fóra ve Vladivostoku tvrdil, že Moskva oproti republikánskému kandidátovi Trumpovi upřednostňuje Harrisovou. Jako jeden z důvodů uvedl její „nakažlivý“ smích.
Práce na změně doktríny jsou prý v pokročilé fázi. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu někteří zastánci tvrdé linie v Rusku mluví o tom, že Moskva by kritéria nasazení jaderných zbraní měla rozvolnit.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval před umožněním používání západních zbraní na ruském území Ukrajinou. Podle něj by to přineslo eskalaci konfliktu, který by mohl přerůst v jadernou válku.
Slovenská „suverénní“ zahraniční politika: ministr zahraničí Juraj Blanár se sešel se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, zatímco ministr obrany Robert Kaliňák se svým americkým protějškem.
Lavrov podle serveru BBC News obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho „horké fáze“.
„To už se probíralo mnohokrát. Ti, kdo nestudovali dějiny, a takových je na Západě hodně, mohou na toto téma (ruské porážky) fantazírovat,“ prohlásil Lavrov.
Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání, Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta.
Na zasedání Rady bezpečnosti jako první s projevem vystoupil ukrajinský prezident Zelenskyj. S přednostním projevem nesouhlasil ruský ministr zahraničí Lavrov, jeho námitka byla ale zamítnuta.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa žádal Mezinárodní trestní soud, aby Putina během summitu nemusel kvůli obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska zatknout, protože to by hrozilo válkou.
„Rusko bude moci dále vyvážet pšenici a potraviny. Paradoxně může strhnout momentum doby na svou stranu právě kvůli tomu, že komodity ve světovém měřítku porostou,“ říká analytik Havlíček.