Většina relevantních českých politických stran má odmítavý postoj k euru, ukazuje anketa iROZHLAS.cz. Ty, které by si ho přály, se pravděpodobně nebudou všechny společně podílet na příští české vládě.
Stačilo tedy, aby v neděli večer přišla zpráva, že nastoupí nový kancléř, a v pondělí ráno koruna prorazila magickou hranici 25 korun za euro, což se jí v uplynulých osmi měsících nepodařilo.
Podle průzkumu agentury NMS Market Research pro iROZHLAS.cz se proti přijetí eura staví 72 procent Čechů a jen čtvrtina by jej za svou měnu chtěla. Přinášíme i pohled voličů jednotlivých stran.
„Nejčastější argument proti společné měně je růst cenové hladiny. Ale to po inflační periodě, kterou jsme si zažili s českou korunou, už neplatí,“ srovnává ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny vykázalo v prosinci Chorvatsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 4,5 procenta. Nejnižší byla inflace v Irsku, kde ceny vzrostly pouze o procento.
Pokud by měl člověk odhadnout, na co se v Česku za posledních 20 let vyplýtvalo nejvíc mozkové kapacity expertů a politického úsilí, nespletl by se, kdyby řekl, že to je zavedení eura.
„Důležitým krokem je vést, rozšiřovat a dále prohlubovat společenskou debatu. Ta se nevedla, my ji chceme vést dalších deset jedenáct měsíců,“ říká pro Radiožurnál ministr pro evropské záležitosti.
„Oslabení kurzu koruny se na růstu vývozu v korunách podílí zhruba třemi čtvrtinami. Z tohoto pohledu nejsou výsledky exportu nijak skvělé,“ uvedl Daněk.
Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády a Legislativní radu vlády zpracováním analýz výhod a nevýhod vstupu do eurozóny.
Na začátku roku způsobila otázka eura první a dosud jediné dohadovací řízení vládní koalice, nyní se debata o možném přijetí společné měny na jednání kabinetu vrací.
Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády došla ke třem závěrům, jak by Česko mělo případně vstoupit do předpokoje eura ERM II, tedy evropského mechanismu směnných kurzů.
Nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová slíbila své straně záchranu a rozšíření voličské základny. Obojího chce docílit spoluprací s hnutím Stačilo! Rozhodnutí ale vyvolalo nesouhlas.
Většina negativních ekonomických jevů se váže na finanční politiky a krize, a ne na konkrétní měnu, vyvracejí dezinformaci pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ekonomové Matesová a Skořepa.
„I když to pro české kluky bylo nešťastné a smolné, tak jsme bohužel v zápase navíc neměli, maximálně na tu remízu,“ vrací se Hapal k duelu Česka proti Portugalsku.
„Plošné uplatnění výplaty v eurech je ekonomický nesmysl,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. „Proč někomu bránit v tom, aby uzavřel dobrovolně kontrakt, jaký chce,“ oponuje ekonom Dominik Stroukal.
Výplata v eurech by musela být dobrovolná, zaměstnance by k ní nikdo nesměl nutit. V pohraničí, kde řada lidí jezdí běžně nakupovat do zahraničí, by šlo určitě o vítanou novinku.
Podpora eura je v současnosti na 20 procentech, ukazují data Rozděleni Evropou. Skeptický přístup definuje obava z neznámého a v kombinaci s tím sentiment ke koruně jakožto národnímu symbolu.
Ministerstvo financí na konci loňského roku oznámilo, že země předčasně splatí půjčky v objemu 5,3 miliardy eur, které mu poskytly ostatní země eurozóny v rámci prvního záchranného programu.
Zdražování se nejvíce dotklo nemovitostí, a to především na pobřeží Jaderského moře a v hlavním městě Záhřebu. Spousta nemovitostí je také neobydlená a majitelům domy často slouží jen jako investice.
Na Slovensku, které platí eurem už patnáctý rok, byl oproti Česku rozdíl v tom, že na přijetí eura byla tehdy shoda mezi vládní koalicí, opozicí i centrální bankou Slovenska.
„I kdybyste dnes rozhodli v referendu, že se euro přijme za čtyři roky, tak nevíme, co se mezitím stane. A zase bude eurozóna jiná. Vývoj prostě nezastavíme,“ uvedla pro Peníze a vliv Kohútiková.