Celkově v měsících před červnovými volbami stoupalo množství dezinformací, které se týkaly přímo Evropské unie a blížících se voleb, potvrzují to data Evropské observatoře digitálních médií.

Zatímco ještě v lednu převládaly dezinformace o Ukrajině nebo klimatické změně, tak v červnu, těsně před volbami, se největší počet dezinformací – patnáct procent z celkového počtu – týkal přímo evropských voleb.

Tyto dezinformační příběhy mluvily hlavně o volebních podvodech a zmanipulovaných výsledcích. V Itálii se zase šířila zpráva, že by nízká volební účast mohla znamenat odchod Itálie z Evropské unie.

Podle zjištění analýzy Jourové se nejvíce dezinformací objevovalo na TikToku a na YouTube. Co se týče Facebooku, tak podle analýzy společnosti Meta byly dezinformace největším problémem ve velkých státech jako Německo, Polsko nebo Itálie.

V době před volbami a během nich státy EU musely také řešit několik případů zahraničního vměšování od skupin napojených přímo na Kreml. Analýza jako příklad uvádí metodu dopplegänger, tedy používání falešných klonů webových stránek mediálních nebo veřejných institucí.

V době před volbami se také různě objevovaly falešné výstupy vytvořené umělou inteligencí včetně deepfakes, ale jejich dopad podle analýzy nebyl nijak zásadní.

Analýza eurokomisařky Věry Jourové dospěla k závěru, že státy EU byly na ochranu před dezinformacemi dobře připravené. EU má podle ní nejsilnější prostředky k ochraně informačního prostoru včetně legislativy, jako je akt o digitálních službách nebo legislativy týkající se svobody médií či umělé inteligence. Většina internetových platforem navíc na potírání dezinformací dobrovolně spolupracuje.

Analýza Jourové vychází z otevřených zdrojů a z jejích zkušeností a informací, které získala během první poloviny roku, kdy navštívila zhruba polovinu členských států.

Zdeňka Trachtová, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít