OVĚŘOVNA: Američané chtěli srovnat Plzeň se zemí, lže o konci druhé světové války dezinformace
„Američané neosvobodili Plzeň,“ tvrdí dezinformace, která se šíří na sociálních sítích i konspiračních webech. Vojáci z USA prý jen chtěli využít možnosti poškodit vznikající komunistický stát. „Většina těchto dezinformátorů vychází z extrémní levice. Bez pomoci zvenčí by se Plzeň sama neosvobodila,“ vysvětluje historik Miroslav Breitfelder ze Západočeské univerzity v dalším díle Ověřovny!
OVĚŘOVNA: Američané chtěli srovnat Plzeň se zemí, lže o konci druhé světové války dezinformace
V okupované Plzni vypuklo 5. května 1945 povstání proti Němcům. Vedení převratu vyslalo naproti americké armádě spojku s naléhavou žádostí o pomoc, díky čemuž první americký tank vstoupil do vnitřní Plzně už 6. května brzy ráno.
To ale popírá text dnes již zesnulého Josefa Groušla, předsedy Národní rady Klubu Českého pohraničí, značně extremistického nacionalistického spolku. „My, pamětníci Plzeňáci to víme, ale stále se tu někdo snaží přepisovat dějiny a vymývat mozky nejen mladým. Američané neosvobodili Plzeň, chtěli ji srovnat se zemí,“ napsal Groušl, který zemřel 6. dubna 2020.
3:40
OVĚŘOVNA: Ukrajinský e-shop, jenž nabízí předměty s hákovým křížem? Ve skutečnosti jde o obyčejný bazar
Číst článek
Podle jeho dezinformace, která se dodnes šíří na sociálních sítích a konspiračních webech, se Plzeňané sami úspěšně bránili a spojenecká armáda se měla zastavit na předměstí. Ve skutečnosti by ale Plzeňané bez zahraniční pomoci nedokázali okupanty porazit, vysvětluje pro server iROZHLAS.cz historik Miroslav Breifelder z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity.
„Bez tlaku jak z východu, tak ze západu by ani Pražané, ani Plzeňané neměli šanci. Ani při plzeňském povstání 5. května v noci to s nimi nevypadalo vůbec dobře, přestože Američané byli nedaleko. Bez pomoci zvenčí by se Plzeň sama neosvobodila,“ popisuje.
Breitfelder zároveň upřesňuje, že s osvobozením Plzně pomohli také Belgičané. Prvosledová jednotka ale byla americká. „Američané vyjeli z Boru směrem na Plzeň v půl šesté ráno. Museli střílet u některých částí, třeba u Kozolup. Do plzeňské čtvrti Skvrňany přijeli v 7.45 a v 8.15 už byl Calamity Jane tank ve vnitřní Plzni,“ dodává historik z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity.
Většina dezinformací na toto téma, včetně textu Josefa Groušla, vychází podle Breitfeldera z publikace Karla Bartoška a Karla Pichlíka z roku 1951 nazvané Hanebná role amerických okupantů v západních Čechách.
‚Extrémní levice‘
Jaký byl podle dezinformátorů skutečný důvod americké přítomnosti v Plzni na sklonku druhé světové války? Prý zkrátka viděli příležitost na obsazení Plzně a začali zavádět přísná opatření. Plzeňané tak prý třeba nesměli vycházet ven na víc než dvě hodiny a bylo zakázáno vydávat české noviny. Podle historika Breitfeldera je ale toto tvrzení absurdní.
‚V ženských šatech‘
Text Josefa Groušla také tvrdí, že Američané chránili německé důstojníky. To je ovšem podle Breitfeldera částečně založené na pravdě. „Ano, oni je bránili před, řeknu to ošklivě, českou lůzou, která je chtěla masakrovat. Ale když si vezmeme, že vydali do českých rukou Karla Hermanna Franka, kterého chytili u Rokycan, že vydali primátora Prahy Josefa Pfitznera, který se skrýval ve Starém Plzenci…“ připomíná historik.
„Mimochodem, Američané chytili Pfitznera v ženských šatech. To je taková hezká historka, on se prozradil tím, že se vyčůral jako muž. Skončil špatně, byl v Praze veřejně popraven. Udělal toho spoustu zlého,“ popisuje Brietfelder osud Pfitznera, historika a někdejšího přítele Tomáše Garrigua Masaryka.
„Většina těchto dezinformátorů vychází z extrémní levice. I tento ‚manifest‘ sepsal pracovník Ústavu marxismu-leninismu Josef Groušl. Když se podíváme do archivu, přímo do Moravské zemské knihovny, tak vidíme, že komunistický deník Pravda vyšel 6. května a i o týden později vycházel jako deník,“ vysvětluje.
Ani zákaz vycházení po osvobození Plzně podle Breitfeldera neplatil: „12. května už je v Plzeňském divadle hrána první opera. Tancovalo se tady na ulicích, v hostincích, všude možně. V dělnickém divadle v režii Miroslava Horníčka začíná 20. května recitační pásmo. Je to další lež, mohu to potvrdit i z vyprávění svých prarodičů, kteří žili na Plzeňsku v okolní vesnici.“
Právě okolí Plzně podle dezinformátorů spojenecká armáda decimovala a rozkradla. Například u Ejpovic měla zničit velké zásoby prádla a potravin, z Tachova zase zmizely cenné olejomalby a staré zbraně.
„Tam je spousta údajů, které přebírají z té příšerné publikace Bartoška a Pichlíka, kde bylo co páleno, že se pálilo jídlo, nebo že v mých rodných Kraslicích zničili sklad hudebních nástrojů. Tohle jsem se speciálně snažil dohledat a nikdo o tom neví. Oni to taky nijak nedokládají, jsou to prostě tvrzení ad hoc,“ vyvrací historik.
Bombardování Škodovky
Největším americkým „zločinem“ je však podle manipulátorů bombardování Škodových závodů, které nacisté využívali pro výrobu zbraní. „Americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni,“ tvrdí text, podle kterého neměl nálet žádný strategický význam.
Toto tvrzení se podle Breitfeldera objevuje už v 50. letech právě ve spisu Bartoška a Pichlíka, ve kterém ho „poměrně sofistikovaně, marxisticky vysvětlují“.
Karel Bartošek a Karel Pichlík
„Mimochodem, na dezinformačním webu je další pitomost, to se nedá jinak nazvat, že knížka Hanebná rola amerických okupantů v západních Čechách vyšla v roce 1969. Ona je skutečně z 50. let. Na konci šedesátých let už byli oba autoři, Karel Bartošek i Karel Pichlík, politicky úplně někde jinde,“ přibližuje historik Miroslav Breitfelder ze Západočeské univerzity.
„Bartoška nakonec komunisté vyštvali, je jedním z autorů Černé knihy komunismu. Pichlík tady zůstal, ale byl jedním z prvních chartistů, podepsal Chartu 77. Ti se jim potom vymkli, to už tam asi moc nezdůrazňují,“ doplňuje.
„Dokud Škodovka jako zbrojovka byla německá a pracovala proti komunismu a proti Sovětskému svazu, tak ji nebombardovali, ale po vyhlášení Košického vládního programu s tím, že Škodovka bude znárodněna a bude konečně sloužit českému národu, tak ji rozbombardovali, protože už z ní neměli zisk,“ přibližuje lživé tvrzení manipulátorů Breitfelder.
Škodovka jako jedna z největších zbrojovek podle historika měla pro Třetí říši velký význam. O bombardování se několikrát pokusili jak Američané, tak Britové. Zpravidla jim to však nevyšlo.
„Nálet 25. dubna je vydáván za zbytečný, že už stejně bylo rozhodnuto a že už to nemohlo pomoci. Ani velení Rudé armády 25. dubna nepočítalo s tím, že válka v Evropě skončí takhle poměrně rychle. Nevěděli to ani Američané. Škodovka téměř do rozbombardování dodávala stíhače tanků pro Wehrmacht,“ popisuje.
„Musíme si uvědomit, že v českých zemích byla ještě i v době Pražského povstání intaktní, téměř milionová armáda generála Ferdinanda Schörnera a mohla klást odpor. Spekulovalo se o tom, že budou chtít ustoupit do alpské pevnosti – neexistující, ale kdo to mohl vědět. Ano, bylo jasné, že Němci prohrají, ale nebylo jasné kdy,“ doplňuje Breitfelder.
‚Varování BBC‘
Náletu na Plzeň se účastnilo 222 bombardérů a Škodovy závody byly zničeny asi ze 70 procent. Díky bezprecedentnímu rozhodnutí spojenecké armády však přinesl jen velmi malé množství obětí.
OVĚŘOVNA: Výstava Korunovačního kříže v Německu je vlastizrada? ‚Absolutně mimo realitu,‘ říká historik
Číst článek
„Když odstartovaly bombardéry, tak BBC vysílala varování, aby se Plzeňané ukryli. V důsledku toho byly škody na majetku velké, na lidských životech relativně malé. V samotném závodě přišlo o život asi jedenáct lidí, celkově 70. Při jiných bombardováních přišlo o život mnohem více Plzeňanů,“ uvádí Breitfelder.
„Když samy posádky bombardérů zjistily, že BBC vysílá, že letí bombardovat, tak z toho byly docela perplex. Německá protiletadlová obrana byla poměrně hustá a řada bombardérů byla také sestřelena,“ dodává.
