V Alpách odkryl tající ledovec trosky letadla z druhé světové války. Podílelo se na bombardování Plzně
Rakouští archeologové dokázali vůbec poprvé zdokumentovat trosky bombardéru z druhé světové války, který havaroval v Alpách na jihu země. Stroj se v roce 1944 podílel také na bombardování Plzně. Trosky se podařilo objevit kvůli tání ledovců. Podrobnosti k objevu popsali Radiožurnálu Johannes Pöll z Rakouského památkového úřadu a Thomas Bachnetzer z univerzity v Innsbrucku.
Čím je ten nález zajímavý?
Pöll: Tento stroj, známý taky jako Flying Fortress, se v roce 1944 účastnil bombardování Plzně a Škodových závodů. Přitom ho ale zasáhla protiletadlová obrana. Zvládl ještě letět zpátky – piloti se chtěli dostat do neutrálního Švýcarska, aby posádka nepadla do německého zajetí – ale nad Taschachfernerem se porouchaly motory a bombardér se zřítil.
Víme to celkem přesně, protože američtí piloti a celá posádka přežili. Vyskočili padákem a přistáli v Söldenu v údolí Ötztal, to je asi 10 kilometrů od údolí Pitztal. Havárii pak takto popsali do záznamu.
Proč se o něj archeologové začali zajímat až teď?
Pöll: O bombardéru se vědělo už dlouho. Znala se i jeho „přezdívka“ – Shadrack. Na internetu jsou dokonce různé soukromé weby nebo stránky nadšenců, kteří se mu věnovali.
Archeologové v Iowě objevili lebku pravěkého mastodonta. Zjišťují, zda mohl potkat první lidi
Číst článek
Je pravděpodobné, ale nevíme to jistě, že po havárii byly vidět trosky letadla. Ale časem je zakryly sníh a led a znovu se začaly objevovat kolem 90. let. Různé kusy pak v průběhu let klouzaly dolů do údolí, kde je nacházeli lidé. A zásadní pro nás je, že teď ledovec Taschachferner odtál natolik, že pole trosek prakticky odkryl úplně. Můžeme je tak zkoumat, zanést do mapy a podobně.
Bachnetzer: Přesně tak. A to je vlastně ten důvod, proč se o to jako archeologové začínáme znovu zajímat. Letadlo se z ledovce podařilo vyprostit už někdy začátkem tisíciletí. My teď ale máme možnost zjistit, co přesně nahoře ještě zůstalo.
Bombardér leží ve výšce přes 2500 metrů a jeho kusy jsou různě rozptýlené v okruhu klidně 300 metrů. Chceme je proto zdokumentovat a společně s Rakouským památkovým úřadem hledáme způsob, co s nimi dělat dál. Variantou třeba je prohlásit je za něco jako „chráněné památky“, protože se bojíme, že v následujících letech úplně zmizí. Hlavně proto, že si trosky odnášejí různí sběratelé nebo turisté jako suvenýr. A tomu chceme zabránit.
Četná naleziště v Alpách
Jak víte, že se něco takového děje?
Pöll: Jednak tím, že se ty kusy pohybovaly a lidé je nacházeli na úpatí ledovce. Taky ale víme, že minimálně od devadesátých let si hlavně velké trosky odváželi soukromí sběratelé. Je známý třeba případ, kdy někdo přiletěl vrtulníkem a odnesl třeba bloky motorů, vrtule, kusy křídel, kola a tak dále.
25:36
Z procházky po poli poskládáte jeden dva traktory. Je to tiché bláznovství, usmívá se detektorář
Číst článek
Bachnetzer: Je to tak a spousta těchto věcí je nyní v soukromých sbírkách. Nahoře na Taschachferneru toho zůstalo jen málo. Nebo spíš hodně málo malých kousků. A kvůli tomu teď chceme najít postup, jak s podobnými nalezišti zacházet.
Z historického hlediska pro nás mají obrovskou cenu. Taková naleziště jsou v Alpách četná. Tohle rozhodně není jediné místo v horách, kde havarovalo letadlo z druhé světové války. A nejen z této doby. Odhadujeme, že podobných havárií bylo jen v Rakousku přes tisíc. A my musíme vymyslet, jak naložíme s troskami, které ještě nikdo neodvezl nebo ani neobjevil.
A podařilo se v oblasti Ötzalských Alp najít, kromě letadel, ještě nějaké další historicky hodnotné artefakty?
Bachnetzer: V roce 2016 jsme na nedalekém ledovci Seekarjoch našli dřevěnou loveckou past ze 14. století. Je to vlastně nášlapná past z borovicového dřeva, která je velmi vzácná – v Alpách dokonce jedinečná. Takové kousky se vyskytují jen v severní Evropě, v Polsku, v severním Německu, v Irsku, Velké Británii nebo ve Skandinávii.
Tři kusy se našly taky ve Slovinsku, nějaké v Itálii, ale všechny mimo Alpy. A tady teď máme první důkaz o nášlapné pasti na zvěř právě v Alpách. Našla se ve výšce 2900 metrů a trvalo nám velmi dlouho, než jsme zjistili, co to přesně je. A teď to víme.
Analýza odhalila, že ji vyrobili kolem roku 1329. Takže se bavíme o zhruba 700 let starém artefaktu, který zakonzervoval led a sníh. Z takového nálezu jsme měli pochopitelně obrovskou radost.
