‚Chlapci tam zešedivěli za mlada.‘ Přes 600 padlých v bitvě na Dukle nemá žádný hrob nebo pomník
Historici z českého ministerstva obrany nedávno zjistili, že 617 československých vojáků, kteří před 80 lety padli na polské straně dukelského průsmyku, dodnes nemá žádný pomník nebo hrob, kde by bylo napsáno jejich jméno. Češi proto teď společně s Poláky chystají jejích připomínku.
„Šli jsme zespodu, byla mlha. Potom ta mlha najednou šla pryč a oni nás měli jako na dani,“ vzpomínal pro Paměť národa na bitvu Bohuslav Anděl. „Když spustili palbu a třeba jsem vykouknul, tak jsem viděl, jako když sekáte kosou, tak padali koně a lidé. Je to hrozné,“ dodává.
Na pomnících, které připomínají bitvu na Dukle, chybí 617 jmen československých vojáků, kteří během bojů padli. Historici českého ministerstva obrany je teď dohledali v archivech a chystají jejich připomínku
Boji na Dukle prošel Bohuslav Anděl jako mladý ženista. Cílem karpatsko-dukelské operace, která začala 8. září 1944, bylo rychle projít dukelským průsmykem na pomoc Slovenskému národnímu povstání.
Společně s Rudou armádou bojoval také 1. československý armádní sbor pod vedením generála Ludvíka Svobody. Krvavé boje s wehrmachtem trvaly nakonec dva měsíce.
47:41
Chtěl vyprávět o Dukle, ale nemohl, rozplakal se. Příběh Alexandera Beera
Číst článek
„Tam chlapci zešedivěli za mlada. Představte si, když do nás začali bít, byli všude zastřílení a na Dukle byla jen taková úzká silnička. My jsme tamtudy museli jít, jinak bychom se tam nedostali,“ popsal Paměti národa další účastník bitvy Josef Valenta.
Ze šestnácti tisíc československých vojáků jich na Dukle padly necelé dva tisíce. Jak teď zjistili historici českého ministerstva obrany, 617 z nich nemá nikde válečný hrob ani jinou připomínku.
„Samozřejmě jsme oslovili Červený kříž, který se po druhé světové válce spolupodílel na exhumacích vojáků na pohřebišti na Dukle, kdy už tenkrát ze zpráv vyplývá, že v tom byl nepořádek, že pod hroby, kde by měli být vojáci sovětské armády, měli být pohřbení Čechoslováci a zase naopak,“ vysvětluje Radiožurnálu historik ministerstva obrany Pavel Krugler, který po jménech pátral v archivech.
Pomník v Polsku
Nikde tak nejsou připomenuti třeba tři bratři Synkové, kteří všichni zemřeli během podzimu 1944. To by se ale mělo brzy změnit. Ministerstvo obrany se totiž chystá vybudovat v Polsku pomník.
„Rozhodli jsme se zřídit samostatný válečný hrob, kde bude těch 617 jmen připomenuto. S městem Dukla jsme v kontaktu, máme už souhlas od některých institucí na polské straně,“ dodává Krugler.
23:53
Slovenský štát Jozefa Tisa aktivně podporoval zrůdnosti nacistického Německa, připomíná historik
Číst článek
Cíl karpatsko-dukelské operace, tedy podpořit Slovenské národní povstání, nevyšel. Nicméně 6. října 1944 Svobodova armáda poprvé vstoupila na území Československa a za minulého režimu se proto v tento den každoročně slavil Den československé lidové armády. I přes obrovské ztráty byla bitva na Dukle za komunismu využívaná propagandou.
Jak je tedy možné, že historici i 80 let poté nachází nová jména? „To je těžké vysvětlit. Jednak byla asi těžší evidence v průběhu bojů. Druhá věc je, myslím, že to mohl být taky za mě nepochopitelný sovětský systém typu, že na jednotlivci tolik nezáleží,“ říká historik Kugler.
Čeští historici začali s pátráním v archivech po padlých na polské straně dukelského průsmyku už v roce 2016, kdy Rusko bez souhlasu české a slovenské strany začalo rekonstruovat hroby padlých Čechoslováků ve stejné oblasti. Tehdy bylo na hřbitově jen jedenáct jmen.
