„Nulová sebereflexe.“ Proč dostal Cimický pět let a čeho všeho se podle soudu dopustil

Praha 21. listopadu 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Případ Cimický. Ty jsi byla před několika dny přímo v soudní síni, když se vyhlašoval rozsudek. Za co přesně psychiatra Jana Cimického soud potrestal?
Přesně to bylo za 35 případů vydírání a 4 případy znásilnění, které jsou popsané v obžalobě, kterou mám nyní u sebe. Jak vidíš, je to 17 stran velikosti A4 hustě popsaných z obou stran. Ve všech bodech této obžaloby byl Jan Cimický uznán vinným, jak to řekl soudce Petr Novák. Jeho vina se podle soudu naprosto jasně prokázala a obhajobu, že psychiatr chtěl jenom léčit své pacientky a dělal všechno proto, aby jim pomohl, soudce Petr Novák odmítl.

Marie, vysvětli prosím, proč se tomu říká vydírání?
Nebylo tak, že by Cimický někoho vydíral, ale souvisí to se starší úpravou trestního zákona, kde znásilnění je popisováno jako soulož a všechno ostatní je kvalifikováno jako vydírání.

To znamená, že za 35 případů vydírání, sexuálních útoků a 4 případy znásilnění, které jsou v tom také obsažené, za to všechno dostal Jan Cimický 5 let.
Za to dostal 5 let vězení ve věznici s ostrahou a také mu soud na 10 let zakázal vykonávat lékařskou praxi. To znamená, že nesmí 10 let pracovat jako lékař. To je mimochodem nejdelší možná doba zákazu té činnosti.

Soudce ten zákaz uložil proto, že Jan Cimický podle něho zneužil svého postavení lékaře, aby ukájel svoje sexuální půdy na pacientkách. Zároveň by měl psychiatr ještě poškozeným ženám zaplatit necelých 6 milionů korun jako náhradu za nemajetkovou újmu, kterou jim způsobil. Zmocněnkyně poškozených mluvily o tom, že ty ženy mají dodnes následky.

Maximální možný trest, maximální možný zákaz činnosti a do toho ještě peněžní pokuta navíc. Původně byly navrhované snad jenom 3 roky, ale nakonec byl trest kvůli dalším přitěžujícím okolnostem zpřísněn.
Přesně tak. Ještě před tím, než celé hlavní líčení začalo, tak státní zástupkyně Martina Adámková navrhovala 3letý trest vězení. Potom soud slyšel asi 80 svědků, poškozených, znalců a po tom, co všichni vypověděli se Martina Adámková rozhodla, že ten trestu ještě zpřísní na 5 let, což je horní hranice.

Soudce také zmiňoval, že to probíhalo kontinuálně 40 let, že to je vlastně hrozně dlouhá doba a navíc řadě poškozených nebylo v době toho skutku ani 18 let.
Přesně tak. Byly to hlavně psychiatrické pacientky, které přišly za Janem Cimickým, aby jim pomohl, aby jim ulevil. Podle obžaloby to byly ženy, které trpěly úzkostmi, depresemi. Byly to ženy, které se podle státní zástupkyně vyrovnávaly třeba se smrtí někoho v rodině a přišly za tehdy uznávanou kapacitou, za psychiatrem, aby jim s tím pomohl.

Těch přitěžujících okolností bylo ale ještě víc. O jedné už jsem mluvila a to, že pan Cimický podle soudu zneužil svého postavení lékaře. Zneužil svého nadřazeného postavení ve vztahu lékař a pacient/pacientka. Další přitěžující okolnost byla ta, že jeho počínání způsobilo poškozeným v jejich životech velké škodlivé následky a významně podle soudu ovlivnilo jejich život. Ať už ztratily důvěru v lékaře, v psychiatry. Byly to ženy, které měly problémy, ale už se na ten systém nechtěly obracet. Nebo to narušilo jejich rodinné vazby, někdy zmocněnkyně mluvily o tom, že to narušilo jejich intimní partnerský život.

Polehčující okolnost tam byla jedna, i když ani ta nebyla tak úplně polehčující okolností. Soudce Petr Novák řekl, že Jan Cimický byl trestně bezúhonný, to znamená, že má čistý trestní rejstřík, nikdy nic nespáchal, což by mu mohlo u soudu ulevit. Jenomže jak zároveň Petr Novák poznamenal, tak Cimický páchal tuto trestnou činnost po skoro celý svůj dospělý život, jenom se o tom nevědělo. Takže i tuto polehčující okolnost vlastně soud neuznal.

Navíc se bavíme o 40 letech, protože k těm trestným činům mělo docházet mezi lety 1979 a 2019, ale to neznamená, že k nim nedocházelo před rokem 1979, ale už jsou promlčené, je to tak?
Tam je to trošku složitější. První skutek popsaný v obžalobě je z roku 1979 a aby nebyl promlčený, tak musí buď v pěti nebo v deseti letech navazovat další znásilnění. Tím, že Jan Cimický podle soudu páchal tyto činy opakovaně, tak promlčecí lhůta, která by tam normálně byla, neplatí. První skutek, který se podařilo policii popsat je z roku 1979 a potom navazují postupně další. Vždycky to bylo třeba jedenkrát, dvakrát, třikrát ročně až do roku 2019, kdy je v obžalobě popsaný ten poslední skutek. 

Chtěl jen pomáhat, vinu odmítá 

Verdikt padl u Obvodního soudu na Praze 8. Ty jsi při vyhlašování rozsudku byla. A nejenom při vyhlašování, ten případ jsi sledovala už delší dobu. Řekni, pan Cimický se na vyhlášení rozsudku dostavil a byl u soudu vůbec za tu dobu někdy přítomen osobně?
Byl. Přišel hned na začátek hlavního líčení, kdy se zpravidla čte obžaloba a obžalovaný má prostor u soudu se hájit. Stoupne si do té ohrádky, co je před soudcem a řekne svoji verzi příběhu. Tak tam pan Cimický byl, přišel, s novináři se ale nebavil, na otázky soudu odmítl odpovídat. V té své řeči, která byla připravená dopředu a měl ji, tuším, napsanou, řekl, že odmítá vinu, sexuální nátlak, odmítá sexuální násilí, a že jediným jeho cílem bylo, aby pacientky vyléčil, aby jim pomohl. A jestli to ty ženy pochopily jinak, tak to vnímá pan Cimický jako své profesní selhání.

A na vyhlášení verdiktu byl?
Na jednání už potom nepřišel ani jednou, to znamená, že nebyl.

To bylo asi 14 jednacích dnů, nebo kolik za tu dobu?
Ano, bylo to 11 měsíců soudního líčení. Na vyhlášení verdiktu nepřišel, vždycky chodil jenom jeho obhájce Miroslav Kučerka.

Když došlo k vyhlášení verdiktu a soudce si stoupl, aby přednesl rozsudek, tak se vracel k těm případům z let 1979 až 2019 a byl poměrně detailní…
Ta jednání jsou popsána celkem detailně v obžalobě a soudce řekne, že je obžalovaný vinný a potom přečte z čeho. Takže čte obžalobu a v té obžalobě je to detailně popsáno. Soudce Petr Novák se s tím vypořádal tak, že četl jenom iniciály poškozených, neříkal jejich celá jména a data narození, která normálně v obžalobě jsou. Zároveň novináře dopředu upozornil, že nesmí zveřejnit nic, podle čeho by mohla veřejnost oběti poznat. Nicméně chování Jana Cimického je popsáno poměrně detailně.

Ty ženy vypověděly takové detaily, že si například pamatují, co přesně Jan Cimický údajně podle nich dělal s jich ňadry, nebo kde se jich všude dotýkal. U soudu vypovídala také znalkyně, psychiatrička, a ta říkala, že to jsou právě ta traumata, která se člověku hodně vryjí do paměti. A že oběti sexuálních útoků to mnohdy nemají zpracované a takhle se jim to vynořuje postupně celý život.

To znamená, že skutečně mělo docházet k fyzickým útokům, sexualizovanému nátlaku.
Je to tak. Mohu ti teď něco částečně přečíst. Jenom předem upozorňuji, že to asi nebude moc hezké poslouchání.

Je to například případ z roku 2005, kdy jedna paní nebo slečna vyhledala Jana Cimického pro svoje psychické obtíže. On jí nabídl a aplikoval akupunkturu. Ty jehličky měla napíchané do zad, do hlavy a na rukách. V tu chvíli ji vyzval, aby si svlékla i podprsenku. Řekl jí, že jí na zádech červenají body sexuality a začal ji poslouchat stetoskopem. Přitom jí ňadra různě držel, mačkal a to všechno komentoval slovy, že člověk je zdravý, když si dělá radost.

Při další návštěvě jedno její ňadro sál, olizoval a u toho stál. Podle obžaloby byl vzrušený. Potom vzal její ruku, kterou si položil na svůj rozkrok a říkal, že je pro chlapy zajímavá. Ona na to v tu chvíli nemohla nijak reagovat. Obávala se ho odstrčit násilím, protože byl to pro ni lékař a ona byla jenom pacientka. A Jan Cimický se jí dál dotýkal na intimních partiích.

Potom proběhla další návštěva, kdy byla opět při akupunktuře svlečená, měla jenom kalhotky a když měla napíchané jehličky v zádech, ležela na břiše, tak jí Jan Cimický podle obžaloby a nyní i podle nepravomocného rozsudku strčil svůj pohlavní úd do pusy aby dosáhl svého uspokojení.

Nikomu se s tím nesvěřila a v obžalobě se také píše, že s odstupem času nechápe, že se tehdy víc nebránila.

Dlouhých 40 let

Je to, co jsi nyní popsala, nějaký vzorec Cimického chování vůči pacientkám nebo těm, které u něj chtěly najít pomoc? Ty případy tak, jak je máš načtené, se v něčem extrémně liší, anebo zhruba vypadají a dopadají tak, jak jsi teď popsala?Jsou v něčem podobné, třeba v té aplikaci akupunktury nebo v osahávání ňader, případně se tam objevuje i recitování básní a skládání různých poklon těm pacientkám, ženám. Tohle je ale extrémní případ v tom, že to dopadlo i Cimického vyvrcholením. Nestalo se to vždy a nestalo se vždy, že by ta oběť takhle zamrzla, že by nebyla schopná nic udělat. Řada těch žen se ohradila nebo prostě z toho místa utekly nebo řekly, že se jim to nelíbí a potom odešly.

Jak je možné, že Janu Cimickému to tak dlouho procházelo? Znovu zdůrazňuji, ty případy jsou z let 1979 až 2019.
Vycházím z vyprávění psychiatričky, která vypovídala před soudem. Ta řekla, že těm obětem známí třeba říkali, že jim to nikdo neuvěří, když to řeknou, protože je Cimický známá osobnost. On se dřív hodně prezentoval ve veřejnému prostoru a měl hodně vlivných známých. Dokonce i vlastní rodina ty ženy odrazovala, aby to nechodily říkat, že to bude k ničemu.

Ale v některých lékařských kruzích se o tom jeho chování vědělo, nebo minimálně se to tak šeptalo. Souvisí to i s odchodem Jana Cimického z psychiatrické nemocnice v Bohnicích, protože část těch případů, co je tady popsaná, se do roku 1996 děla právě v jeho ordinaci v Bohnicích. Od roku 1996 už se děla v centru Modrá Laguna, kde Jan Cimický dodnes působí. Tehdejší ředitel Bohnic dostal několik stížností nebo dotazů, jestli se opravdu při psychiatrickém vyšetření musí lékař dotýkat ženy na intimních místech a potom v roce 1996 s ním, s Janem Cimickým, ukončil pracovní poměr. Takže se o tom vědělo, dokonce i novináři, myslím, že to byla TV Nova, se kdysi snažili chování Jana Cimického popsat. Poslali tam figurantku se skrytým mikrofonem, ale co vím, tak to natáčení nedopadlo a myslím, že jí Jan Cimický nakonec doporučil jiného doktora.

Zásadním zlomovým momentem byl až podzim roku 2021. Vůči Cimického jednání se zpětně ohradila herečka Jana Fabiánová. A to v momentě, kdy měl Jan Cimický dostat vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana a ona veřejně napsala tu svoji zkušenost s ním. Protože ji to naštvalo.

Bylo to tak a postupně se začaly ozývat další a další ženy s tím, že Jana Fabiánová není jediná, že podobnou zkušenost mají i ony a celé to odstartovalo kauzu, která narostla do těchto rozměrů 39 popsaných případů. Zmocněnkyně poškozených Lucie Hrdá ale po soudu říkala, že těch případů je pravděpodobně ještě víc, protože minimálně ona byla v kontaktu s dalšími třemi ženami, jejichž případy se k soudu nedostaly a ví ještě o dalších, které do toho trestního řízení zkrátka jít nechtěly.

Jana Fabiánová o tom teď po soudu mluvila s Českou televizí a říkala, že jí pořád lidé píšou, že tomu nerozumí…

A ještě jednou se na to doptám: Jan Cimický nevyjádřil ani snahu o omluvu nebo lítost nad těmi případy? Stále trvá na tom, že nic takového nikdy neudělal? K soudu přišel jenom jednou a řekl to, co jsi už zmínila…
První jednací den se v podstatě omluvil za to, pokud jeho jednání pacientky chápaly jinak, než on zamýšlel.

A to je ta omluva.
Nikdo ji nepovažuje za omluvu, protože on své jednání podle soudce nepopřel. A zajímavá je i obhajoba Miroslava Kučerky, který Jana Cimického u soudu zastupuje. On nám řekl, že se úplně oprostil od toho příběhu – říkal tomu důkazní balast – a že se soustředí jenom na právní posouzení té věci. A to je, že část případů je podle něj už promlčená, to je ten balík prvních 36 případů a ten zbytek, podle něj prostě nebyly trestné činy. Žádal soud, aby Jana Cimického zprostil obžaloby, což se nestalo.

Spravedlivý trest?

Což se nestalo. A dostal tedy maximální možný trest pěti let. Shoduje se odborná veřejnost na tom, že je těch pět let adekvátních? Teď nesoudím soudce, protože chápu, že pokud je tady nějaký trestní zákoník, který určuje nějaké sazby a určí maximální možnou hranici, tak ji určil z důvodu, o kterých jsme mluvili.
To rozpětí tam bylo od šesti měsíců do pěti let vězení. Trestný čin se totiž musí posuzovat podle trestního práva, které platilo v době spáchání daného trestného činu. A nebo i podle nových pravidel, ale jenom pokud jsou pro obžalovaného příznivější než ta stará.

Od laické veřejnosti jsem zaznamenala nespokojenost s tím, že ten trest je příliš mírný, že když to porovnají třeba s tresty za drogy, tak…

Mě samotného překvapilo, že je ta sazba pro takové skutky takto nízká v momentě, kdy třeba za ty drogy, za pěstování konopí někde na zahradě, můžeš dostat 6 let na tvrdo, což je mnohem víc než za 39 případů vydírání sexuálních útoků a znásilnění.
Od toho tady máme politiky, kteří by měli nastavovat normy, podle kterých soudy potom budou ukládat tresty.

Politici chystají novelu trestního zákoníku. O tom už jsme tady společně taky mluvili. Ta by měla tresty za podobné případy zvýšit.
Znásilnění bylo řešeno už v té předchozí novelizaci. Pamatuješ si tu redefinici znásilnění? Ne znamená ne. To bylo v dubnu, prošlo to poslaneckou sněmovnou, v červnu tu novelizaci podepsal prezident. Je tam řada změn. Mimo ten hlavní princip, že když nebude jeden z účastníků souhlasit, tak už je to znásilnění a nemusí tam být nově ta síla, tak ta novela zvýšila i trestní sazby v některých případech znásilnění. Nejvíc u dětí nebo u mladistvých, tam je to až 15 roků. Předtím to byla ta horní hranice 12 roků. Takže tohle už proběhlo, ta hranice už je je posunutá a zvýšená.

Co řeší ta stávající novela trestního zákoníku jsou třeba ty tresty za drogy, které by měly být mírnější. Část jednání by měla být úplně dekriminalizovaná. Možná jsi zaznamenal, že když budeš pěstovat na zahradě tři rostliny konopí, tak už by to neměl být ani přestupek. Takže spíš, co by se mohlo stát je, že ty nůžky už nebudou co se týká těchto trestů tak strašně rozevřené, ale budou se pomalu zavírat. Ale záleží na politicích, ta novela prošla vládou, teď si jí má zabývat parlament, takže uvidíme, jak to dopadne.

Tohle byl prvoinstanční soud. Obvodní soud na Praze 8, který odsoudil Jana Cimického k pěti letům vězení, zákazu činnosti a taky k peněžitému trestu. O tom jsi mluvila. On se může odvolat.
Pan obhájce Miroslav Kučerka rovnou v jednací síni se po vynesení verdiktu odvolal. Říkal, že už byli s Janem Cimickým na tomto postupu domluvení dopředu.

Klient i obhájce to berou jako nějaký další právní názor, který je nepravomocný. Je to prostě poločas. Miroslav Kučerka dokonce citoval Miroslava Peltu, bývalého fotbalového bosse, který u svého soudu také řekl, že je to poločas. Uvidíme, jak to dopadne. Miroslav Kučerka tohle řekl taky a chystají se na odvolací soud.

Městský soud.
Městský soud v Praze.

Víme, kdy bude?
Zatím nevíme. Teď se budou řešit technikálie, jako je napsání rozsudku, oficiální podání odvolání, nařízení jednání. Myslím si, že to bude trvat několik měsíců.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova.