Objev připomíná pověst o paní Cao, která údajně vládla Moche před 1700 lety. Její tvář byla zrekonstruována v roce 2017 pomocí 3D tisku na základě lebky starověké mumie.
Expedice studovala Pokladnici, ikonický jordánský monument, po letech spekulací, že dvě hrobky nalezené pod levou stranou monumentu v roce 2003 nejsou jediné tajné podzemní prostory pod objektem.
Na objevení neolitické vesnice, kterou lze velikostí přirovnat k městu Troja na začátku doby bronzové, se podílel mezinárodní tým složený z Maročanů, Britů a Italů.
„Tento stroj se v roce 1944 účastnil bombardování Plzně a Škodových závodů. Přitom ho ale zasáhla protiletadlová obrana,“ vysvětlují rakouští archeologové pro Radiožurnál havárii letadla.
„Pokoušíme se zrevidovat všechny archeologické výzkumy, které na Pražském hradě proběhly za posledních 150 let, a postupně rozkládáme Pražský hrad jako takové vrstvy,“ říká Jana Maříková Kubková.
Vědci se domnívají, že mají před sebou 13 600 let starou lebku. Objevený mastodont tak žil ve stejné době, kdy do oblasti přišli první lovci a sběrači.
Hledání kovových předmětů s detektorem je trochu jako rybaření. „Lov je cennější než kořist,“ říká detektorář Miroslav Kratochvíl v rozhovoru pro Radiožurnál.
Nalezené oběti si vybraly malou místnost jako útočiště a čekaly, až skončí déšť sopkou vyvržených kamenů. Ty však zablokovaly dveře a zabránily jim v útěku. Nakonec je zalila láva ze sopky.
Stejně zajímavý je i další předmět, o němž by si mnozí mysleli, že jde o pouhý kámen z pole. Srdce archeologů ale zaplesalo, protože jde o kus pravěkého mlýnu.
Archeologové z Archeoparku Všestary na Hradecku by za dva roky mohli podniknout další výpravu ve člunu vydlabaném z kmene stromu. Předchozí čtyři expedice podnikli v letech 1995 až 2023.
Guatemalská džungle vydala další mayské město. Objevila ho tam česko-slovenská výprava za pomoci umělé inteligence. Jak velkým přínosem je AI pro archeologii?
Ještě v průběhu odkrývání naleziště představili objevy novinářům. Vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner upozornil, že výzkum stále probíhá a datace je tak poměrně zkreslená.
Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála. „Lidé do jeskní ukládali vozy a cenné předměty,“ vypráví v rozhovoru archeolog.
Práce staroegyptských písařů mohla vést ke specifickým změnám na jejich kostrách. Podle expertů byly u písařů i častější například degenerativní změny krční páteře nebo artróza čelistního kloubu.
Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Svou délkou 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu.
Pohřební mohyla s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Donedávna skryté říční rameno pojmenované Ahramat bylo zhruba 64 km dlouhé a široké asi 200 až 700 metrů. Jeho břehy lemuje 31 pyramid, které byly postaveny před 4700 až 3700 lety.
Ve skleněné vitríně jsou vyrovnané 30 zlatých uherských dukátů a 72 stříbrných grošů. Do země se poklad dostal někdy po roce 1479. Dalo se za ně koupit třeba 6 koní nebo 26 sudů piva.
Granáty, pancéřové pěsti a další torza zbraní z druhé světové války nacházejí archeologové na stavbě dálnice D3 u hranic s Rakouskem. Kolem Dolního Dvořiště a Rybníku prošlo roku 1945 několik armád.
