Býčí skála magnetizuje, musíte se sem vracet. Máme velké množství dat, říká archeolog

Martin Golec se věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála v Moravském krasu. Je opředena mnoha různými legendami. „Ze světa mizí tajemství a lidé touží po tajemných místech. Býčí skála je mezi top pěti lokalitami v České republice a největší kulturní hodnota této jeskyně je to tajemno,“ vypráví archeolog v rozhovoru pro Radiožurnál. „Jeskyně jsou stále málo poznány, objevy budou v těchto oborech v příštích letech velké,“ věří.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Archeolog Martin Golec

Archeolog Martin Golec | Foto: Tomáš Černý | Zdroj: Český rozhlas

Staré národy přisuzovaly jeskyním magickou moc, sídlila tady všechna možná božstva, lidi to do jeskyní trošičku přitahovalo, jakkoli se jich báli. Co přitáhlo do jeskyně poprvé vás?
Byla to věda, archeologie. Přišel jsem na toto místo právě pro ten legendární nález, který tady máme z roku 1872, ale vůbec jsem nevěděl, co všechno objevuji.

Přehrát

00:00 / 00:00

V jeskyni se mysl promění. Jeskyně vás nikdy nenechá takovou, jakou jste byla před vstupem, vypráví Lucii Výborné archeolog Martin Golec. Poslechněte si rozhovor

Jednak jsem objevil jeskyni samotnou, která je velmi specifická, jednak lidi, kteří do té jeskyni chodí a chovají se velmi kamarádským způsobem, a potom všechen ten ruch a kulturní aspekt kolem jeskyně. A to vás tady magnetizuje, přivábí, chcete tady zůstat a musíte se sem pořád vracet.

Teď jsme na něčem, co někdo může nazývat jako obětiště, druhý by řekl, že tady bylo pohřebiště...
Jsme u kořenů samotné archeologie v České republice nebo na Moravě. Pět generací se postupně znovu a znovu vracelo k tomuto místu. Mnozí archeologové se k němu vyjadřovali, a to velmi rozdílným způsobem. Když to vezmu za ten konec, který dnes taháme my – myslíme si, že na tomto místě v 6. století před naším letopočtem staří Keltové pohřbívali.

Nějaká vládnoucí významná rodina na vrcholu tehdejší sociální pyramidy si toto místo vybrala a začala pohřbívat kolem roku 575 před Kristem své příslušníky na tomto místě.

Výzkum vykopávek

Slyšela jsem, že se v Býčí skále našlo i ferrari tehdejší doby, když to řeknu nadneseně. To bylo tady?
Ve střední části předsíně, kam vcházíme, tady po levé straně chybí skalní stěna, která zmizela za druhé světové války. A dneska z nových výzkumů vykopávek z roku 2020 a 2021 víme, že zde byly dřevo-kamenné hrobky, konstrukce.

A do nich postupně ukládali vozy, lidi na ty vozy a k nim přikládali další cenné předměty, jako bronzové nádoby, šperky ze zlata nebo z bronzu a jiných materiálů, hodně skla nebo jantaru.

Postupně, jak lidé, asi z té vládnoucí rodiny, umírali, tak sem ty nejvýznamnější kladli na ty vozy. A pokud se ptáte na to ferrari, těch tady bylo několik. Za mnou stojí specialistka na tyto vozy, moje žena Zuzana Golec Mírová. V roce 2019 publikovala významnou práci, která říká, že jich bylo minimálně šest a ještě jsou tady složené zbytky po výrobě vozu, pravděpodobně sedmého.

Teď stojíme u ohrádky 10 x 2,5 až 3 metry, je tady napsáno „Nevstupovat, archeologická sonda“. Vůbec nevím, na co se dívám, ale říkám si, tady asi kutají Golcovi a jiní...
To byl náš velký sen – otevřít znovu hlínu pod našima nohama tady v předsíni. Zjistili jsme, jak zde byly ukládány sedimenty v pravěku, a přišli jsme na mnoho nových informací.

Po druhé světové válce zde bylo všechno zničeno a v rámci přestavby této velké podzemní prostory na válečnou německou továrnu měly tyto sedimenty vzít zasvé. Ale objevili jsme něco nového, co nikdo nevěděl.

Ty sedimenty jsou tady zakonzervovány, jsou v původních pozicích a můžeme z nich znovu číst, znovu je dokumentovat a interpretovat. Informace odtud nás dostaly o hodně dál.

Morbidní archeologie

Když popíšu jámu pode mnou: měří asi dva a půl metru, začíná na patě zničené skalní lavice, hned pod ní je druhá světová válka, ale pak se dívám do doby halštatské. To už jsem vlastně v době těch prvních keltských společností?
Přesně tak. Na vrchu máme jedničku a my se teď okem zarazíme na pětce, abychom se dostali k tomu nejzajímavějšímu. Dna dřevěných pohřebních komor jsou přesně ta vrstva číslo pět. Když na to zasvítíme, uvidíme, že je značně černá.

A teď budu trochu morbidní, ale archeologie taková je: Tlející zbytky lidí a předmětů, všechno, co v těch komorách bylo, tady v podzemí, v absolutním vlhku degradovalo, hnilo, plesnivělo. Do toho přicházely povodně, do toho vnikali znovu lidé, kteří to smetali na okraj, protože byl organizován nový pohřeb...

A pětka, to jsou právě rezidua po organice toho všeho. To je ten poklad, který archeologové hledají. Z vrstvy číslo pět máme velké množství dat, která rozhodně přepíší tuto lokalitu.

Můžete říci, jakým způsobem přepíší vaše nová data lokalitu, nebo se to ještě nesmí?
Na tomto místě byly organizovány komory, hrobky, prázdná místa, dutiny, kde byly předměty včetně vozů nainstalovány. To mátlo velké množství archeologů. Buď to neřešili, nebo si mysleli, že věci v Býčí skále zůstávaly ležet na povrchu – jako když necháte po sobě svinčík a odejdete. Ale v žádném případě tomu tak nebylo.

Bylo to hluboko v těch komorách a ty byly ještě obaleny kameny. Asi po 100 letech se to celé zřítilo dolů a smáčklo to zbytky věcí na dně komor. A tam jsme se při vykopávkách dostali. Konstrukce, hroby, jsou spojeny s těmi nejvýznamnějšími lidmi tehdejší doby. To bude nová červená nit interpretací, které nás dostanou dopředu.

Proměna v jeskyni

Teď jsme postoupili do další jeskynní chodby, strop se začíná poměrně zužovat. Myslím si o vás, že jste trochu moravský Indiana Jones. Jakým způsobem se mám dívat jako archeolog, když vstupuju do takové chodby?
Kdokoli, kdo do tohoto neznámého prostoru vejde, má o něm nějakou představu. Nikdo není tabula rasa. Někdo něco četl, slyšel, někdo mu něco povídal, někdo ho sem přivedl. Má nějakou představu. Když sem potom vejdete, většinou s průvodcem, tak vám začíná měnit váš názor na to, co tady bylo nebo mohlo být.

Takže vaše proměna v prvních desítkách metrů v jeskyni je ohromná. Co se začne odehrávat v mysli člověka, je značně velká transformace. Z jeskyně se musíte vrátit ven na světlo Boží velmi pozměněna. Jak psal Platon nebo jiní filozofové, mysl v jeskyni se promění a jeskyně vás nikdy nenechá takovou, jakou jste byla před vstupem.

Proč návštěvníci při vstupu do jeskyně začnou šeptat? Jakým způsobem se v podzemí pracuje s fantazií? A jakou významnou malbu Martin Golec objevil? Poslechněte si celý rozhovor v úvodu článku.

Lucie Výborná, vma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme