Guatemalská džungle vydala další mayské město. Objevila ho tam česko-slovenská výprava za pomoci umělé inteligence. Jak velkým přínosem je AI pro archeologii?
Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála. „Lidé do jeskní ukládali vozy a cenné předměty,“ vypráví v rozhovoru archeolog.
Muž objevil poklad v roce 2020, bylo to přes 7 tisíc mincí, za které by se v 17. století dalo pořídit třeba 25 tažných koní. Jde o největší známý poklad mincí z té doby na historickém území Moravy.
Mezi nálezy jsou i například části keramiky kultury s vypíchanou keramikou, které pocházejí neolitu neboli z mladší doby kamenné a jejich stáří je 6500 a více let.
Pohřebiště u Roštění pochází z období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Šlo o bojovníky, kteří se sem posunuli nejspíš z středního, východního Polska a svedli tu potom boje,“ říká archeolog.
Když byl vrak starořecké lodi v roce 1900 objeven nikoho nejspíše nenapadlo, že jej budou archeologové zkoumat i více jak sto let později. Zrovna v nedávné době, ale odborníci vyzvedl nové objevy,
Kontrola sociálních sítí by měla být součást přípravy na pohovor, radí Lidové noviny. A nalezení pozůstatků v Kyrgyzstánu, uvádí Právo. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Odborníci se od roku 2017 zaměřili na lokality Dluhonice, Předmostí, Horní Moštěnice a Bochoř. Výkopové práce postupovaly s předstihem tak, aby neomezily plánovanou výstavbu D1.
První zmínky o pracovním táboře se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
V Úštěku na Litoměřicku teď můžou lidi na nádvoří městského hradu pozorovat při práci archeology. Město má s hradem velké plány, musí však nejprve dokončit rekonstrukci.
Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo. Trvalé osídlení na místě Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem.
Archeologové místo prohledali, zdokumentovali nález a pomocí detektoru kovů dohledali ještě další stříbrné mince. Celkem jsme jich napočítali 189. Mince nyní posoudí numismatik.
Protože Jiří Pernica použil při hledání detektor kovu, nemá na nálezné podle zákona nárok. Mimořádnou finanční odměnu by mu ale mohl udělit Jihomoravský kraj.
„Jde o významný nález. Byl jsem velmi překvapen, v jak dobrém stavu se stehenní kost zachovala,“ řekl Ronan Allain, paleontolog z pařížského přírodopisného muzea.
Nálezy až 1500 let starého textilu jsou podle archeologů velmi vzácné. Zbytky textilu jsou nyní na odborné expertíze v laboratořích Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Podzemí břeclavského zámku pod vrstvou hlíny skrývalo nebývale zachovalé pozůstatky středověké hradby. Původní dřevěný val mohl být až osm metrů vysoký. Podle archeologů jde o mimořádný nález.
Místo, na kterém jsou pohřbeny oběti takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku, zůstává neobjevené. Archeologové provedli v okolí Památníku holokaustu Romů několik sond. Kosterní ostatky nenašli.
Objevy českých egyptologů v Abúsíru končí pod hromadami písku a kamení. Jen o několik týdnů dříve je přitom archeologové a dělníci se zatajeným dechem odkrývali.
Terénní část největšího archeologického záchranného průzkumu v historii ČR v souvislosti s pokračováním dálnice D11 byla na Jaroměřsku k poslednímu dubnu ukončena. Vyčištěné pozemky byly předány ŘSD.