„I přesto, že každý rok investujeme mnohem více času a financí do péče o včelstva, zaznamenali jsme loni největší úhyn za dobu, co včelaříme,“ uvedl Josef Kölbl, zakladatel včelí farmy Včelařství Domovina z Vysočiny. Kromě varroázy podle něj úhynům přispívají i necitlivé zásahy člověka do krajiny.

Podle statistik Českomoravské společnosti chovatelů počet včelstev v Česku loni klesl na 643 488 z předloňských 669 510. Ubylo také registrovaných včelařů, a to o 1223 na loňských 62 128 včelařů.

Rostoucí počet úhynů eviduje také včelařský svaz. „V minulosti se úhyny pohybovaly kolem deseti procent, což je považováno za přirozený úbytek. To už dnes neplatí. Úhyny, i když ne všude, přesahují někde i 30 procent. Důvodem je varroáza,“ uvedla Jarmila Machová, předsedkyně svazu. Častější výskyt varroázy souvisí podle ní i se změnou klimatu. „Teplé zimy svědčí množení roztoče ve včelstvu,“ podotkla.

Podle projektu Coloss, který sleduje meziroční úhyny včelstev v Česku, v sezoně 2023/2024 uhynulo nejvíce včel v Jihomoravském kraji, a to 18,4 procenta. V předchozí sezoně jich uhynulo na jižní Moravě 16,1 procenta.

Naopak Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského rostoucí trend hynutí včelstev nepozoruje. „Některé roky jsou úhyny vyšší než jiné. Nejčastější příčinou, proč včelstvo uhyne, je kombinace virových nákaz. Úhynům lze předcházet pečlivým ošetřováním včelstev. Je řada včelařů, kteří dovedou včelařit téměř beze ztrát,“ uvedl Titěra.

Varroáza, hniloba či mor

Podle dat Státní veterinární správy podíl stanovišť včelstev, ve kterých se nevyskytovali roztoči způsobující varroázu, loni vzrostl na pětinu z předloňských 17 procent. Veterináři evidují větší výskyt hniloby včelího plodu, loni bylo 48 ohnisek, o 26 více oproti roku 2023. Ohnisek moru včelího plodu vyhlásili veterináři loni 96, meziročně o tři více.

Hniloba je stejně jako mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Podle ústavu se jedná o velice nakažlivé onemocnění, které se rychle šíří do okolních včelstev.

„I když nakažená včelstva morem nebo hnilobou včelího plodu se musí likvidovat, největší škody na včelách v celostátním měřítku způsobuje varroáza, která je více či méně všude,“ dodala Machová.

Úhyny včelstev mají dopad na produkci medu a například včelař Daniel Prokeš z Domažlicka očekává, že se úhyny letos projeví i na ceně. „A to i proto, že cena medu v Česku je na hranici rentability. Český med je jedním z nejlevnějších v Evropě, což brání investicím do kvalitní péče o včely,“ podotkl. Kölbl letos zdražovat nebude.

Podle svazu dosáhla loni produkce medu v Česku 7400 tun a byla mírně nadprůměrná. Na produkci mají největší vliv srážky, uvedl Titěra. „Když je sucho, rostliny nejsou tak štědré při odměňování opylovačů nektarem,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít