Narušení biodiverzity včelám škodí, stresuje je. ‚Je to jako u člověka, snáze propukají nemoci,‘ říká včelař
Co mají společného vosy, včely a sršně a v čem se liší? A jak jsou na tom včelaři se svými včelstvy či sklizní medu v letošním roce? „Včelstvům se relativně dařilo, s tím, že letos nebyl úplně příznivý rok na vytáčení medu pro včelaře, takže včelaři měli spoustu práce s medem,“ říká včelař Martin Paleček v rozhovoru pro Radiožurnál přímo z agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích.
Jak se letos zatím dařilo včelstvům?
Včelstvům se relativně dařilo, s tím, že letos nebyl úplně příznivý rok na vytáčení medu pro včelaře, takže včelaři měli spoustu práce s medem, který včeličky donesly. Všechno v pořádku, ale nešel vytočit. Takzvaný melecitózní nebo taky cementový med.
Sršeň obecná je mírumilovný tvor. Jenom si vás prohlédne a zase poletí pryč, vysvětluje včelař Martin Paleček
Jak se to stane?
Sejde se zde několik faktorů. Je to určité přemnožení mšic a samozřejmě vývoj počasí. Tyto faktory se tedy sešly a pro včelaře to znamenalo více práce, než je zvykem.
Jaká je cenotvorba u včelařů, co se týká medu?
Cenotvorba je složitá, individuální. Samozřejmě se odvíjí od toho, kde med včelaři prodávají, záleží ale i na tom, kolik medu včelaři vytočili a jak si každý cení svojí práce a včel. Je to různé.
Takže někdo zdraží a někdo zůstane „na svém“. Mírná byla taky zima, například únor byl nejteplejší za řadu let. Co to znamená pro včelaře?
Pro včely to příznivé není. Včely mají rády, když je zima, jak má být – když je v lednu a únoru ještě sníh a mrzne. Když je teplejší období, tak včely vylétávají z úlů až moc. Měly by mít ještě takový ten zimní klid.
Tinder pro včelaře. Vídeň spustila seznamovací aplikaci, která propojí včelaře se zemědělci
Číst článek
Tohle včely nutí daleko víc „plodovat“. To znamená, že matka klade víc vajíček, včely jsou na to období zbytečně silné. Potom se třeba, jako v letošním roce, ochladí a nepřijde tam ta snůška, tak to pro ně není úplně ideální. Ideální je, když je taková zima, jak má být.
Tak i proto se leckdy říká, že někdo létá jak zmatená včela?
I tak se to může říct.
Co vypovídají včely a včelstva o kvalitě ovzduší, o kvalitě přírody?
Třeba kvalita přírody nebo spíš prostředí, ve kterém žijí, určitě vypovídající jsou. Jestliže je biodiverzita včel tak, jak má být, tak fungují včely bez problému.
Ale jestliže je biodiverzita narušená z jakéhokoliv důvodu, buď kvůli nějakým chemickým postřikům, co používají zemědělci, anebo i třeba v zahrádkářských koloniích, tak to může samozřejmě být pro včely problém.
A hlavně to pro včely je určitý stres. Včelstvo se potom dostává do stresových situací a vznikají tam různé nemoci. Je to stejné jako u člověka – jestliže člověk není úplně v pohodě, ale je v určitém stresu, tak nemoci propukají daleko snáz a člověk s tím musí bojovat. Stejné je to u včel.
Která byla letos nejčastější onemocnění u včel?
My včelaři samozřejmě nejvíce bojujeme s varroázou. Jejím původcem je roztoč Varroa destructor. Nicméně s varroázou bojuje více méně celý svět. U nás, na jihu Čech na hranicích s Rakouskem, momentálně bojujeme s morem včelího plodu, což je nebezpečná nákaza podle zákona 166.
V případě prokázání výskytu nákazy moru včelího plodu se musí pálit včelstva. Třeba v České republice je ohnisek hodně na Moravě, ale teď se sem od severních hranic s Polskem šíří hniloba včelího plodu, což je podobné moru včelího plodu. Jsou tam rozdíly, ale je to taky nebezpečná nákaza. Taky se kvůli ní musí pálit včelstva a je to velký problém.
Přemnožené vosy
Letos se u nás výrazně přemnožily vosy. To zaznamenal asi každý, ať už doma nebo někde v zahradní restauraci, když si tam dá malinovku…
Ano, s vosami je velký problém. Určitě si všichni všimli, že když nechají něco sladkého venku, tak je tam za chvíli spousta vos. Pro včely jsou vosy také nebezpečné, protože jestliže jsou vosy takto extrémně přemnoženy, jako je tomu letos, tak dokážou včelstva decimovat.
Ony nezabíjejí samotné včely, ale postupně jim vykrádají jejich zásoby. Vosa má ale určitou výhodu: létá za nižších teplot než včela, takže z úlů dokáže loupit včelí zásoby.
Jak vlastně žijí včely v zimě? Zůstává jenom královna?
Přesně tak. Zůstává jenom oplozená matka, jak se odborněji říká, normálně se samozřejmě taky říká královna. To samé je u vos, kdy zůstává jenom oplozená matka, která zimuje tak, že někde zaleze někam do nějaké škvíry nebo štěrbiny, kde celou zimu hibernuje.
‚Dechová tíseň otok krku a jazyka.‘ Záchranáři v Beskydech letěli vrtulníkem k ženě, kterou bodla vosa
Číst článek
Na jaře, když se udělá vhodné počasí, matka vyleze, založí hnízdo a začne si stavět příbytek. Potom vychová první generaci dělnic, které následně vychovávají další generace a takhle se množí.
A v letošním roce je vos hodně, protože jim teplá zima relativně přála. Vše bylo tak, jak jim vyhovovalo, a proto je jich hodně. Zase ale není tolik sršní, jako bylo v jiných letech.
Jak jsou na tom vosy se sluchem? Možná, kdyby kolem vosích hnízd projelo takové auto, jako projelo teď tady, které se musí prodrat davem lidí tady na výstavišti Země živitelka, tak by je možná ta vysokofrekvenční tónina odradila. Slyší vosy?
Myslím, že neslyší, ale určitě mají jiné smysly, kterými vnímají venkovní svět.
‚Sršeň není agresivní‘
V čem se liší vosa útočná a vosa obecná kromě velikosti?
Vosa útočná a vosa obecná se kromě velikosti liší články zadečku, které mají určité zbarvení, určité znaky. Právě podle těch znaků se určí, jestli to je vosa útočná, nebo vosa obecná.
A vosa obecná neútočí?
Útočí, ale vosa útočná je trochu větší.
Na Opavsku se vyskytla invazní sršen asijská. 25 centimetrů velké hnízdo už je zlikvidované
Číst článek
A rozdíl mezi sršni? Tu obecnou známe, té se bojíme…
Ano, má samozřejmě větší žihadlo a má i více jedu.
Ale ona nezaútočí úplně vždycky. Je to tak?
Přesně tak. Sršeň obecná je relativně mírumilovný tvor – pokud ji nenaštvete.
Jak ji mohu naštvat?
Naštvete ji třeba tím, že se přiblížíte k jejich hnízdu a chcete ho shodit nebo nějak zlikvidovat. V tu chvíli si samozřejmě sršeň bude svoje hnízdo bránit. Jinak ale, když k vám přiletí někde venku nebo doma, tak si vás jenom prohlédne a zase poletí pryč. Opravdu neutočí, není agresivní.
Když si mě sršeň prohlíží třeba z 20 centimetrů, řekne si: „To je fešák“. A já vezmu nohy na ramena a pak utíkám… Poletí za mnou?
Myslím, že ne. Ona si dvakrát rozmyslí, než by vás bodla.
Sršní hnízdo
Když doma nebo na chalupě najdu sršní hnízdo, co mám udělat? Zavolat hasiče?
Máte dvě možnosti. Hnízdo můžete zlikvidovat svépomocí. V drogeriích se prodávají spreje na vosy a sršně. Můžete to zkusit těmi. Nedoporučujeme to ale alergikům a lidem, kteří jsou citliví na bodnutí včely nebo jiného hmyzu.
3:01
‚V pasti nic není. Naštěstí.‘ Vědci pátrají po sršni asijské, u včelích úlů umisťují speciální nástrahy
Číst článek
Vždy je lepší zavolat profesionály. Když se jedná o případ ohrožení života, volejte hasiče. Pokud v ohrožení života nejste a chcete se hnízda jenom zbavit, tak zavolejte deratizační firmu.
Ještě se věnujeme sršni asijské. To je invazní druh, jestli to chápu dobře…
Přesně tak. V roce 2004 byl poprvé dovezen do Francie a od té doby zasáhnul skoro celou Evropu. Dlouho se držel v Německu, ale v loňském roce se objevil i na Plzeňsku. Mám tu vypreparovanou sršeň asijskou z plzeňského hnízda.
Sršně asijské agresivní nejsou. Aby likvidátoři hnízdo v Plzni našli, pochytali pár sršní, které nakrmili, a pak sledovali, kudy letí k hnízdu. Normálně je pouštěli z ruky. Samozřejmě, když se k hnízdu přiblížíte, tak opět agresivní budou, protože si budou bránit svůj příbytek.
A jak se má taková sršeň asijská ke včelám?
Sršeň asijská je velký problém pro včelaře, protože 70 procent jejich potravy tvoří včela medonosná. Jedno hnízdo sršně asijské od léta do podzimu dokáže spotřebovat až mezi 13 a 15 kilogramy hmyzu. To odpovídá zhruba třem až čtyřem včelstvům.
Celý rozhovor s Martinem Palečkem, včelařem a členem Českého svazu včelařů z agrosalonu Země živitelka, si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
