Včely z období krále Šalamouna. Vědci v Portugalsku studovali fosilie hmyzu staré téměř tři tisíce let

Před čtyřmi lety studovali vědci vývoj ekosystému na pobřeží Atlantiku v jihozápadním Portugalsku. A nalezli přitom světový unikát: zkameněliny stovek včel v kuklách staré skoro tři tisíce let. Do detailu zachovalá těla hmyzu prozkoumali a teď o tom napsali studii. Včely zůstaly zachovány skutečně do detailu a vědci dokázali určit jejich pohlaví, druh, a dokonce i pyl z potravy, co včelí matka nechává na víčku kukly.

Odimira (Portugalsko) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Objev mumifikovaných včel v Portugalsku

Objev mumifikovaných včel v Portugalsku | Zdroj: Profimedia

Když hmyz uhyne, velice rychle se rozloží. Vědci proto žádné exempláře, které by byly tak staré, zatím nestudovali. V minulosti sice našli zkamenělá hnízda a úly, nikdy však ne tak starý hmyz. Studii sestavili portugalští, španělští a italští paleontologové a vyšla v časopise Papers in Palaeontology.

V Pyrenejích odhalili fosilii největší želvy v Evropě. Je dlouhá jako auto

Číst článek

Včely pocházejí z doby, kdy na izraelském trůnu vystřídal král Šalamoun svého otce Davida, v Dolním Egyptě vládl panovník Siamon a v dnešním Portugalsku končila doba bronzová. 

Vědcům se podařilo rozpoznat druh včel – jít by mělo o stepnici dlouhorohou, která si staví hnízda pod zemí. Dospělci v kuklách nikdy neviděli denní světlo.

Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku u dnešního města Odemira došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu nebo rychlé záplavě. Nedostatek potravy vyloučili na základě pylu na víčkách kukel.

Ke zkoumání fosilií paleontologové využili rentgen a tomografii, aby zkamenělé kukly nepoškodili. Díky tomu je možné například studovat vývojové změny stepnic, kterých v českých podmínkách žije osm druhů, v Portugalsku přes 25.

Navíc může výzkum pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před dopady změn klimatu. Proto vedoucí studie, paleontolog Carlos Neto de Carvalho z Lisabonské univerzity, v této souvislosti vítá, že se vědci s hmyzem starým 2975 let mohou vůbec setkat.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme