Dobová listina byla velmi poškozená, znečištěná a hlavně tedy ve spodní části silně degradovaná. Archiváři se domnívají, že to bylo vlivem dřívějšího nevhodného uložení.
Andrew Irvine, společně s Georgem Mallorym, se jako první pokusili zdolat Mount Everest. Jestli vrcholu nakonec dosáhli zůstává jednou z největších záhad horolezectví.
Pískovcové stěny egyptských chrámů v dobách své slávy zářily barvami i zlatem. Tým restaurátorů v chrámu ve městě Edfu pozůstatky původní výzdoby odhalil.
Unikátní podzemní houbu objevil na Milovické stráni na Pálavě amatérský mykolog. Za pomoci vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd se mu ji podařilo identifikovat jako sesličku poduškovitou.
V pořadu Host Lucie Výborné badatel a průvodce po Jizerských horách René Bělohradský popsal, k čemu sloužil hrob přísahy a jak se takový hraniční hřeb pozná.
Rituální předmět, hrací kostka nebo ozdoba – nad účelem předmětu si lámou hlavu odborníci i amatérští nadšenci. V Evropě bylo objeveno asi 130 těchto artefaktů ze slitiny mědi, z toho 33 v Británii.
Soudci Ústavního soudu ve středu vynesli nález o zpomalení valorizace důchodů: podle nich nebyl postup vlády protiústavní. Vládní politici rozhodnutí vítají, opozice slibuje revizi.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda ale zvolila úspornější variantu.
„Morávek byl takový český James Bond. Jeho příběhy divokostí překonávají i bondovky, které sledujeme v televizi. Kdyby Ian Fleming znal Morávka, napsal by to podle něj,“ prohlásil badatel Pavel Černý.
Objevené zlato podle odborníka pochází z doby kolem roku 500 našeho letopočtu. „V Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie,“ říká.
Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu. Výzkum tak může pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před změnou klimatu.
Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí.
Celkem vědci odkryli na 300 archeologických objektů. Nejcennější jsou nálezy ze samostatných hrobů. Byly tam například jantarové šperky, které dokládají, že tudy kdysi vedla jantarová stezka.
Muž objevil poklad v roce 2020, bylo to přes 7 tisíc mincí, za které by se v 17. století dalo pořídit třeba 25 tažných koní. Jde o největší známý poklad mincí z té doby na historickém území Moravy.
Muzeum K-S 14 v Králíkách získalo do svých sbírek ojedinělý nález. Uniformy wehrmachtu i další věci uložené v bedně naznačují, že šlo o majetek dvou vojáků, jednoho zkušeného a jednoho nováčka.
Odborníci nejprve považovali nález za diadém. Po podrobnějším zkoumání jeho délky ale přišli na to, že se jedná o vzácnou, více než půl metru dlouhou zlatou část opasku z doby bronzové.
BBC uvedla, že podle policie za smrtí mužů nestojí organizovaný zločin. S tím ale nesouhlasí původní obyvatelé, podle kterých bezpečnostní složky ignorují zprávy o činnosti místních gangů.
Kauza zmizení Phillipse a Pereiry má velký ohlas v médiích a přiměla ekology a ochránce lidských práv k nátlaku na brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, aby pomohl zintenzivnit pátrání.
Dlouhodobě pronásledovaní lidé budou moci opřít svá práva o nález Ústavního soudu. Proti nenávistným projevům by se mělo dát bránit prostředky trestního práva.
Hřbitov se dvěma kostrami našli archeologové v Itálii už v roce 2009. Přes deset let se předpokládalo, že jde o pár muže a ženu. Analýza ukázala, že Milenci – jak se páru začalo říkat – jsou oba muži.
Truhlu smaragdů, rubínů a safírů našel horolezec v roce 2013. Podle agentury AFP měla truhlice patřit cestujícím na palubě indického letadla, které se zřítilo před půl stoletím.
Lis patrně pochází z doby, kdy se mezi asyrskými elitami prudce zvýšila poptávka po vínu. Asýrie, jež byla jednou z nejstarších říší na světě, se rozkládala v severní části Mezopotámie.
V Curychu byl nalezen ukradený obraz malíře Vlaha Bukovace, který téměř před 30 lety zmizel ze srbského zámku. V pátek o tom informovala zahraniční média.
„Byly tam doklady z období založení kostela. Především doklad o položení základního kamene z roku 1901, pak také dobový německý tisk,“ řekl Miroslav Koudela ze Státního okresního archivu v Olomouci.