Když se Erlendovi Boremu letos v létě na ostrově Rennesöy na jihu Norska ozval detektor kovů, myslel si, že objevil čokoládové mince. Nicméně jeho nález byl mnohem hodnotnější. Ole Madsen, ředitel Archeologického muzea při Stavangerské univerzitě, říká, že je zcela výjimečné, aby se „najednou našlo tolik zlata“.

Na hornatém ostrově Rennesöy začal Bore pátrat v srpnu. Jeho první nálezy byly bezcenné, ale pak narazil na něco, co je „naprosto mimo chápání“ – zlatý poklad o hmotnosti přes sto gramů.

Agentura AP uvádí, že podle norských zákonů předměty pocházející z období před rokem 1537 a mince, které vznikly před rokem 1650, jsou považovány za majetek státu a lidé mají povinnost je odevzdat. Jejich nálezci ale mají nárok na odměnu. Jak vysoká bude v Boreho případě, není ale zatím jasné, píše agentura AFP.

Haakon Reiersen, odborník na dobu železnou ve Skandinávii, řekl, že tenké, jednostranné medailonky pocházejí z období kolem roku 500 našeho letopočtu. Přívěsky a zlaté kuličky byly podle něho součástí velmi „honosného náhrdelníku“, který vyrobili zruční šperkaři a nosili ho nejmocnější členové tehdejší společnosti.

Reiersen dodal, že „v Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie“. Na přívěscích bývá obvykle zobrazen germánský bůh Ódin léčící nemocného koně svého syna.

Poklad, který objevil Erlend Bore, bude zřejmě vystaven v Archeologickém muzeu při Stavangerské univerzitě.