Dinosauři vládli světu po 135 milionů let. My lidé jsme pro srovnání na Zemi zatím jen asi 200 tisíc let. Jaká událost dala na konci období triasu dinosaurům příležitost ovládnout svět na tak dlouhou dobu?
Bylo to masové vymírání na souši i v oceánech. Myslíme si, že ho způsobila erupce gigantické Středoatlantské magmatické provincie velké jako třetina povrchu Měsíce.

Sopky vypustily do atmosféry množství už tak hojně přítomného oxidu uhličitého. Ten způsobil vymírání v oceánech. Myslíme si, že se zároveň kvůli vypuštěným sirným aerosolům extrémně ochladila pevnina. Krátké zimy pak vyhladily zvířata citlivá na chlad.

Dinosauři ale nevymřeli. Řekl jste, že váš výzkum vyvrací stereotypní představy, podle kterých dinosauři byli ještěry žijícími v pralesích – jak bychom si místo toho měli dinosaury představovat?
Dinosauři měli odjakživa tepelnou izolaci. Vlastně jsme se v nich úplně spletli. Tahle stvoření nebyla přizpůsobená k životu v teplém prostředí, ale k chladu. Tak jako ptáci.

Co nového jsme se dozvěděli díky vašemu výzkumu? O tom, že dinosauři peří měli, přeci víme od devadesátých let.
Dosud jsme nevěděli, že dinosauři žili v mrazivých podmínkách. Vědci sice na počátku 20. století našli dinosauří fosilie v polárních oblastech, ale mylně si mysleli, že se tam dinosauři přesunuli při oteplování.

Teď je to vůbec poprvé, co jsme našli důkazy o tom, že dinosauři museli být schopni přežít mrazy.

Přišli jste na to díky expedici do Číny, kde jste v bývalém jezeře místo starého bahna, které na dně jezer bývá, našli hrubou suť. Malé kameny se tam nemohly dostat jinak, než že zamrzly v ledu, na ledové kře dopluly do středu jezera, a pak klesly ke dnu… Kamínky jste našli v oblasti, o které jste věděli, že v ní žili dinosauři – došlo vám hned, že to jsou důkazy o mrazivém klimatu, které před dvěma sty miliony let i díky peří dinosauři přežili?
V první den příjezdu do Džungarské pánve jsem vzal do ruky kámen a hned mi začalo vrtat hlavou, co to je. Zpočátku jsme na to vůbec nemohli přijít a tři hodiny jsme se na místě nálezu dohadovali.

Byl to velký rébus, ale nakonec jsme se shodli na tom, že to, co pozorujeme, je výsledek sezónního naplavování suti v jezerním ledu.

Zlatý věk paleontologie

Paleontologie vás zajímala od dětství, v mládí jste dokonce poslal dinosauří stopu prezidentu Richardu Nixonovi. To, co se teď děje, působí skoro jako paleontologická revoluce – jaké je být její součástí?
Je neuvěřitelně vzrušující pracovat v mém oboru v období, které je jednoznačně zlatým věkem výzkumu o dinosaurech. Rozumíme jim tak jako nikdy předtím. V roce 1996 v Číně nalezli kostru Sinosauropteryxe, jehož tělo vůbec nebylo přizpůsobené letu, ale vyrůstalo z něj peří připomínající srst.

Takže starší teorie, že dinosauři měli peří dlouho předtím, než někteří z nich začali létat, byly správné.

Pozorovat tyto nové objevy bylo strhující. Náš nový výzkum z Číny navíc ukazuje, že teplé peří bylo klíčové pro dinosauří budoucnost ve chvíli, kdy ve stejném období horko vyhladilo dinosauří konkurenty v tropických oblastech.

135 milionů let poté dopadl do dnešního Mexického zálivu velký meteorit. Tuhle změnu klimatu už ale dinosauři nepřežili. Tehdy kvůli nedostatku světla pravděpodobně na několik měsíců až let přestaly fotosyntetizovat rostliny a v podstatě všechna velká pozemská zvířata vymřela. Byli jsme to my, savci, kdo dostal příležitost na čas vládnout na zemi. Myslíte si, že změny klimatu, které doprovázely obě katastrofy, pro nás dnes mohou být varováním?
Zdá se mi, že jsme hodně sebevědomí, když svou existenci nazýváme dominancí na zemi ve chvíli, kdy je dnes naživu dvojnásobně více druhů dinosaurů než savců. Ptáci, kteří jsou přímými potomky dinosaurů, jsou totiž stále rozmanitější než savci a dokonce se jim pořád daří lépe v chladných podmínkách.

Je ale důležité se dinosaury zabývat, protože žili v prostředí s vysokým obsahem oxidu uhličitého, do kterého jednoznačně míříme i teď kvůli spalování fosilních paliv. Klima se v triasu měnilo tam a zpátky a životu to moc neprospívalo.

Oceány byly kyselejší a teplejší a klesala v nich koncentrace kyslíku. Na moři tedy způsobilo vymírání něco jiného než mrazy na souši.

Jan Žižka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít