Čtyřnohý plaz, pojmenovaný Gondwanax paraisensis, byl velký zhruba jako pes s dlouhým ocasem a vážil mezi třemi a šesti kilogramy. Pravděpodobně se pohyboval na území dnešní jižní Brazílie.
Objev Labocania je podle některých odborníků důkazem existence jižní populace tyranosaurů, která se vzhledově odlišovala od druhů ze severu, jako byli třeba Albertosaurus nebo Tyranosaurus rex.
Cena překonala odhady, které byly mezi 4 až 6 miliony dolarů. Částka převýšila i předchozí aukční rekord. Za pozůstatky tyranosaura rexe přezdívaného Stan zaplatil zájemce 31,8 milionu dolarů.
Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Pterosaurus získal jméno Ceoptera evansae. První z jmen vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye - Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy.
Nová studie naznačuje, že někteří placentálové žili už v době před 66 miliony lety a krátce před osudným nárazem asteroidu. Konkrétně šlo o primáty, ale i králíky, zajíce a taky psy a kočky.
„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Lebku označuje aukční dům za jednu z nejcelistvějších dosud nalezených sad lebečních kostí. Přibližně 76 milionů let stará lebka přezdívaná „Maximus“ měří zhruba dva metry a váží kolem 90 kilogramů.
Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.
Někteří odborníci se shodli, že první bylo vejce. Britští vědci však nedávno na základě výzkumů určili, že první byla slepice. Přečtěte si tři možná vysvětlení.
Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.
„Někdo vytisknul jeden díl a další protiskl třeba celou kilovou cívku. Každý, kdo se přihlásil, dostal kilo materiálu a mohl s tím nakládat podle svého uvážení,“ popisuje koordinátorka.
Peří pomohlo dinosaurům přežít environmentální krizi před 202 miliony let. Tvrdí to nová studie. S jejím autorem a uznávaným paleontologem Paulem Olsenem mluvil reportér Jan Žižka.
„O tom, že dinosauři mají peří, jsme se dozvěděli až pár let po prvním filmu Stevena Spielberga Jurský park. Režisér ještě tehdy nemohl tušit, že velociraptor měl peří,“ připomíná Brusatte.
Tři fosilie jedinců patřícím k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách, a to v nadmořské výšce 2800 metrů pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé.
Ostatky dinosaura i s šupinatou kůží, tělo prehistorické želvy a nevylíhnutý plod dávného okřídleného ještěra. To všechno našli vědci na nalezišti ve Spojených státech.
„Propuklo peklo a součástí toho se stalo, že zmizely všechny lesy,“ říká zoolog Miloš Anděra. Předchůdci primátů na rozdíl od dinosaurů katastrofu přežili díky tomu, že se naučili běhat po zemi.
Daleko na severu před 70 miliony let snášely vejce i velké druhy dinosaurů včetně býložravých hadrosaurů nebo masožravých raptorů a tyranosaurů, kteří tam zřejmě žili po celý rok.
Američtí paleontologové mění názor na zvyklosti tyranosaurů kvůli poznatkům sesbíraným při výzkumu hromadného pohřebiště tyranosaurů, které odhalili před sedmi lety na jihu amerického státu Utah.
„Náš tým zkoumal více než 50 tisíc vzorků zkamenělého pylu a přes šest tisíc zkamenělin listů z období před dopadem a po něm,“ uvedla spoluautorka studie Mónica Carvalhová.
Z ramen dinosaura zvaného Ubirajara jubatus vyčnívalo několik tvrdých dlouhých bodlin, které pravděpodobně tvořil keratin, ten se nachází i v lidských vlasech a nehtech.
Mezinárodní tým vědců, vedený paleobiologem Martinem Kundrátem z košické univerzity, analyzoval výjimečně zachovalou lebku dinosauřího embrya z Argentiny.