Objev Labocania je podle některých odborníků důkazem existence jižní populace tyranosaurů, která se vzhledově odlišovala od druhů ze severu, jako byli třeba Albertosaurus nebo Tyranosaurus rex.
Cena překonala odhady, které byly mezi 4 až 6 miliony dolarů. Částka převýšila i předchozí aukční rekord. Za pozůstatky tyranosaura rexe přezdívaného Stan zaplatil zájemce 31,8 milionu dolarů.
Pterosaurus získal jméno Ceoptera evansae. První z jmen vychází ze slova Cheò, které ve skotské gaelštině znamená mlhu a odkazuje na gaelský název ostrova Skye - Eilean a' Cheò neboli Ostrov mlhy.
Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže šlo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana.
Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu. Výzkum tak může pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před změnou klimatu.
Makak se někdy netrefí do ořechu, kameny třísknou o sebe a kus se ulomí. Podle studie mívají úlomky stejný tvar jako archeologické nálezy z doby kamenné, nástroje z pravěku staré až 3 miliony let.
Peří pomohlo dinosaurům přežít environmentální krizi před 202 miliony let. Tvrdí to nová studie. S jejím autorem a uznávaným paleontologem Paulem Olsenem mluvil reportér Jan Žižka.
Tři fosilie jedinců patřícím k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách, a to v nadmořské výšce 2800 metrů pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé.
V českém tisku se v pátek dočtete, že chodovské očkovací centrum na konci října končí. Píše o tom deník Právo. Více najdete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Daleko na severu před 70 miliony let snášely vejce i velké druhy dinosaurů včetně býložravých hadrosaurů nebo masožravých raptorů a tyranosaurů, kteří tam zřejmě žili po celý rok.
První zbytky dinosaura objevili archeologové v roce 2013. Následující průzkumy vedly k objevu dalších kostí včetně lebky či 1,3 metru dlouhého hřebínku. Poskládání umožnila pojmenování nového druhu.
Klukovská dobrodružství prožíval ve skautském oddíle. Takto rozvíjená schopnost překonávat obtíže mu zřejmě pomohla při dosažení životních met – stal se uznávanou kapacitou v oboru paleontologie.
Tento souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se živočich na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě.
„Jde o významný nález. Byl jsem velmi překvapen, v jak dobrém stavu se stehenní kost zachovala,“ řekl Ronan Allain, paleontolog z pařížského přírodopisného muzea.
Dickinsonia je perfektně zachovaná, takže v kameni je krásně vidět oválný otisk, který připomíná vroubkovaný list. Ale o její původ se doteď vědci přeli.
Stálé expozice se budou dobudovávat ještě další dva roky. Patřit k nim budou například i Česká okna do pravěku, na jejichž přípravě pracují muzejníci už nyní.
Dinosaurus z Eiffelovy věže má nového majitele. Několikametrová kostra masožravého ještěra se vydražila za v přepočtu 41 milionů korun. Vzácná a zatím neprozkoumaná fosilie putuje k soukromníkovi.
Vědci si donedávna mysleli, že člověk se v Americe objevil asi před patnácti tisíci lety. Nové vykopávky ale tuto představu radikálně mění. A jejich objev se dostal i do vědeckého časopisu Nature.
Vědci nalezli na severozápadním pobřeží Austrálie otisky stop 21 druhů dinosaurů. Některé z nich jsou až 140 milionů let staré, informovala agentura AFP. Byla zde nalezena i největší dinosauří stopa na světě otisk nohy sauropoda měří 1,7 metru. Původně tomuto "Jurskému parku" hrozil zánik kvůli zpracování zemního plynu. Díky výzkumu však bylo místo vyhlášeno národním dědictvím.
Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.
Na území České republiky v období jury žili suchozemští masožravci. Alespoň podle studenta Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Daniela Madzii, který prozkoumal zub považovaný desítky let za pozůstatek vodního živočicha.
Vědcům na jihozápadě Francie se podařilo objevit dosud neznámý druh dinosaura. Patří do skupiny titanosaurů, největších tvorů, jací kdy po Zemi chodili. Z prvních zjištění vyplývá, že šlo o asi 12 metrů dlouhého býložravce s malými válcovitými zuby a „útlejší“ tělesnou stavbou.