Češi objevili v Antarktidě část kostry pravěkého ještěra starou 75 milionů let

Čeští paleontologové slaví ve světě úspěch. V Antarktidě totiž objevili část kostry pravěkého ještěra, která je stará asi 75 milionů let. Konkrétně jde o takzvaného plesiosaura, který žil v moři v období druhohor. Vědci zkamenělé úlomky kostry včetně třeba i výplně žaludku představili dnes novinářům po mnohaletém výzkumu na jednom z antarktických ostrovů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čeští paleontologové představili kosterní nálezy z Antarktidy

Čeští paleontologové představili kosterní nálezy z Antarktidy | Zdroj: ČTK

„Část kostry je určitě velmi významným nálezem, už z toho důvodu, že v této oblasti dříve působili britští a argentinští archeologové a jim se to zatím nepodařilo nalézt. V tom je naše prvenství,“ říká ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

„Je to určitě velmi atraktivní pro veřejnost, ale my si velmi ceníme také jiných nálezů, zejména nálezu první živočišné houby spongie, která je o něco starší, asi 80 milionů let,“ podotýká. Tento nález už byl dokonce publikován ve velmi renomovaném vědeckém časopise.

Přehrát

00:00 / 00:00

O nálezu kostry pravěkého ještěra českými vědci mluví ředitel České geologické služby Zdeněk Venera

Z kostry plesiosaura byl nalezen asi 20procentní fragment, jenž váží 70 kilogramů. Celá kostra by tedy vážila asi 350 kilogramů. Dopravit ji do pražských laboratoří trvalo poměrně dlouho.

„Nález byl učiněn na ostrově Vega, který je vzdálen asi 15 kilometrů po moři od stanice Johana Gregora Mendela Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse,“ vysvětluje Venera a pokračuje:

„Nejprve bylo nutné dopravit fragmenty člunem na stanici. Ze stanice spolu s expedicí ledoborcem na pobřeží jižní Ameriky do Chile a z Chile pak už postupně k nám do Prahy na Klárov do České geologické služby. Celkově ta cesta trvala řadu měsíců.“

Na další výzkum chybí peníze

V Antarktidě pracovali Češi zhruba deset let, díky dvěma projektům ministerstva životního prostředí.

„Kromě paleontologie jsme se zabývali také základním geologickým mapováním severní části ostrova Jamese Rosse, dále jsme se věnovali vulkanologii, geochemii, izotopové geochemii, strukturní geologii,“ popisuje Venera.

„Bohužel tyto programy skončily a v současné době se snažíme nalézt finanční zdroje, které by umožnily pokračování výzkumu,“ uzavírá.

Fragment kostry plesiosaura, který představili čeští vědci | Foto: ČTK

Tomáš Bystrý, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme