Vláda v moldavském Kišiněvě schválila návrh stavu nouze minulý týden, v pondělí vstoupil v platnost na 60 dní. Přestože samotné Moldavsko, které bylo historicky závislé na dodávkách energií z Ruska, se od začátku války na Ukrajině snaží diverzifikovat zdroje, proruské separatistické Podněstří u ruského dodavatele zůstalo.

Na dodávkách Gazpromu je oblast závislá ze sta procent a navíc jej dostává i zdarma. Tomu je ale nyní konec a vláda Podněstří – a ani Moldavska – nemá zásoby, které by mohly udržet až 450 tisíc obyvatel území přes zimu v teple.

Vláda se proto bojí kolapsu a humanitární krize. „Zkolabuje veškeré zdravotnictví, školství, věznice, prostě všechny státní instituce,“ uvádí pro iROZHLAS.cz odbornice na region Kateřina Fuksová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Vládě je poměrně jasné, že pokud Podněstří zkolabuje, tak těch 450 tisíc lidí půjde jinam do Moldavska,“ doplňuje.

„Moldavané už teď platí hodně za energie a kupní síla v zemi není zvlášť vysoká. Položky za energii, obzvlášť v zimě, zaberou velkou část rodinného rozpočtu. Pocítí to hlavně domácnosti a tarify se teď budou navíc zvyšovat, mluví se dokonce o 30 procentech,“ popisuje stav v zemi.

Nejčernější scénář

Podepisuje se to i na politice. Od začátku války na Ukrajině nebyl moldavský politik v Rusku, země totiž stojí na straně Ukrajiny a přijala přibližně milion prchajících lidí, píše Úřad vysokého komisaře pro lidská práva. Změna nastala až v souvislosti s energetickou krizí, kdy minulý měsíc Rusko navštívil ministr pro energetiku Victor Parlicov. Doufal, že vyjedná dodávky plynu pro Podněstří přes Turecko, Bulharsko a Rumunsko.

Kreml však tuto dohodu podmiňoval splacením dluhu za plyn, který od 90. let zdarma posílá do Podněstří. Zatímco ekonomika proruských separatistů může díky tomu růst, Kišiněv má podle Gazpromu zaplatit i s úroky 709 milionů dolarů, v přepočtu víc než 17 miliard korun.

Kišiněv to odmítá. K dohodě proto nedošlo a Parlicov spolu se dvěma zástupci energetických společností museli rezignovat, píše polské Centrum východních studií (OSW).

Dojde proto pravděpodobně k nejčernějšímu scénáři, kdy se země bude muset úplně obejít bez ruského plynu. Podle Fuksové to potvrdilo i toto pondělí, do kterého si Gazprom mohl zarezervovat slot v plynovodu, který vede přes Turecko až do Podněstří. K tomu ale nedošlo, touto cestou proto plyn v příštím roce proudit nebude.

Krize může ovlivnit i volby

Dopad to může mít i na parlamentní volby, které Moldavsko čekají v polovině příštího roku. Naposledy je vyhrála proevropská Strana akce a solidarity, kterou založila současná a prozápadně laděná prezidentka Maia Sandu. Téma energií by ale mohlo rezonovat a změnit nálady v zemi, domnívá se Fuksová.

„Nikdo (v Podněstří) to nebude chápat jako vinu Ruska, ale jako vinu Ukrajiny, potažmo Evropské unie a Západu,“ domnívá se. „Rusko neříká, že nechce posílat plyn do Podněstří, ale že to Ukrajina znemožňuje. Zároveň říká, že posílání plynu přes objízdnou trasu by nebyl problém, ale až poté, co někdo zaplatí ten dluh, který se za léta nastřádal,“ popisuje ruskou taktiku, která by mohla ovlivnit nejen občany Podněstří, ale i jiných částí Moldavska.

„Ruská propaganda říká, že když se budou normalizovat vztahy s Ruskem a když bude vláda v Kišiněvě ochotná jednat s Kremlem a brát ho jako partnera, tak se řešení najde,“ uvádí Fuksová.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít