Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, o kolik vlastně mají růst platy příští rok, proč údajně nebude ministru pro místní rozvoj chybět sedm miliard na dostupné bydlení nebo proč je podle něj windfall tax spravedlivá. V rozhovoru také potvrdil, že hledá kupce pro hotel Thermal.

Rozhovor Praha 12:00 10. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V návrhu rozpočtu státu pro příští rok zvyšujete výdaje o 124 miliard korun. Přitom Petr Fiala (ODS) jako lídr koalice Spolu ještě před volbami v roce 2021 říkal, že jste připraveni každý rok ušetřit výdaje aspoň za 100 miliard. Takže to nejde?
Ale jde to. My jsme vlastně už v rozpočtu 2022, který jsme přepracovali, snížili výdaje o 80 miliard, a to trvale. To platí každý rok. Současně platí, že kdybychom nezasáhli, neměli bychom konsolidační balíček, tak ty výdaje by letos byly o 150 miliard vyšší. Záleží na úhlu pohledu. Takže myslím, že to plníme. Dobré číslo je procentuální vyjádření zadlužení veřejných institucí vůči HDP, kdy jsme zdědili 5,0 procenta. Příští rok to bude 2,1 procenta a to je zlepšení o 2,9 procentního bodu a jeden procentní bod v této chvíli je asi 84 miliard. To znamená za ty čtyři roky je to skoro 250 miliard. A když to vydělíte čtyřmi, tak se blížíme té částce 70 miliard korun, o které se hovořilo ve veřejném prostoru.

Nicméně ta dvě procenta veřejného zadlužení vůči HDP se budou příští rok opakovat. Letos je to podobné číslo, takže ekonomové kritizují, že se to konsolidační úsilí zastavilo. Souhlasíte?
Nesouhlasím. Jestli letos odhadujeme, že to bude minus 2,5, příští rok minus 2,1 a v roce 2027 to bude pod dvěma procenty, tak to není zastavení. Za druhé se musíme podívat i do mezinárodního kontextu. Když se porovnáme s našimi sousedy, tak to číslo je zdaleka nejlepší. A když se podíváme na všechny členské státy, tak na tom určitě nejsme špatně.

Když se podíváme na to, proč se výdaje pro příští rok zvyšují o 124 miliard korun, tak vidíme, že třeba běžné výdaje státu rostou skoro o 58 miliard. Ani v této položce se nedalo víc ušetřit? Chápu, že zároveň rostou výdaje na investice, což je dobře, ale proč musejí růst ty běžné?
Není to tak, že ty běžné výdaje jsou ty klasické režijní výdaje, které všichni známe z domácností, firem nebo institucí, že to jsou platy, energie a nakupované služby. Mnohé položky například v těch dvou procentech výdajů na obranu nemají charakter investice, ale běžných výdajů. A pokud to číslo zvednete v průběhu dvou let z 90 miliard na 160, tak to nejsou jenom investiční peníze, ale jsou to i běžné výdaje. Tohle je vysvětlení a pak můžeme vést podrobnější debatu, co všechno se podle účetního hlediska klasifikuje jako běžné výdaje.

Návrh rozpočtu vyvolává u ekonomů smíšené reakce. Chválí investice, kritizují neřešení hlubších problémů

Číst článek

Navýšili jste také výdaje na vědu a výzkum, což je samozřejmě dobře, ale když to porovnáme s předcovidovým roky, tak je to v poměru k HDP pořád méně. Vzhledem k tomu, že právě tuto oblast považujete za jednu z hlavních priorit, nemělo právě sem jít víc peněz, třeba i na úkor dopravy?
Navýšení je meziročně o deset procent. A v té debatě bychom měli používat všechny výdaje, ať už soukromé, veřejné anebo výdaje státního rozpočtu. Často se to zaměňuje a často někdo chybně považuje pouze výdaje státního rozpočtu za to číslo, které se uvádí v mezinárodním srovnání. To tempo je tedy mimořádně vysoké. Pokud odhadujeme, že ekonomika poroste o 2,7 procenta, inflaci odhadujeme kolem dvou procent, tak je reálný nárůst výdajů ze státního rozpočtu o deset procent. A určitě přemýšlíme o tom, jakými nástroji podpořit i soukromé investice do vědy, výzkumu a inovací, protože důležité je, kolik stát a ekonomika vykazují jako celek. 

Cestou tedy je už nezvyšovat výdaje státu na vědu?
Ne, ty zvyšujeme a určitě budeme zvyšovat i v příštích letech. To je fakt. Ale současně přemýšlíme o nových nástrojích, třeba daňových, jak podpořit i soukromé investice v této oblasti.

Mohly by se třeba ještě více zrychlit odpisy?
Odpisy se určitě zrychlí podle nového zákona o účetnictví. Jde ale o to, jak ty výdaje na vědu, výzkum a inovace speciálně upravit. O tom vedeme intenzivní jednání několik měsíců jak s panem ministrem (pro vědu, výzkum a inovace) Markem Ženíškem (TOP 09), tak s vědeckou obcí a s finanční správou.

Přidat nejhůře placeným

Další prioritou vlády je vzdělávání a školství. I tady se ale opakovaně řeší problémy s penězi. Resort sice dostal přidáno, i s evropskými penězi jde o 18 miliard navíc oproti loňskému roku. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) ale v návrhu opět chyběly peníze hlavně na nepedagogické pracovníky. Odbory to vyčíslily asi na pět miliard korun. Dostanou je nakonec?
Ta kapitola ještě bude povýšena, aniž bychom museli dělat politická jednání. Uvedli jsme to v dokumentaci, kterou jsme publikovali na konci srpna. Rozhodli jsme o navýšení objemu platů celkově o pět procent, ale protože to není jenom jedno číslo, tak jsme to zatím měli zvlášť ve všeobecné pokladní správě a teď se to rozpočítává na jednotlivé kapitoly. Je to podle počtu zaměstnanců, takže výrazná část skončí v rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

S tím souvisí i jednání s odbory, kde jste se dohodli, že celkový objem peněz na platy tedy bude vyšší?
Nebylo to jenom s odbory, ale i se zaměstnavateli, bylo to předsednictvo tripartity a my jsme odpovídali na dotazy, které měli naši sociální partneři k rozpočtu. Vysvětloval jsem, že jsou mandatorní výdaje, co se týče platů, ať už to jsou ústavní činitelé nebo pedagogičtí pracovníci, a v těch nemandatorních nebo kvazimandatorních jsme se dohodli, že navýšíme celkový objem peněz na platy o pět procent. V té dokumentaci, která byla publikována (návrh státního rozpočtu na rok 2025 – pozn. red.), je číslo, které bylo v rozpočtu 2024: 266 miliard korun celkem na platy.

Matesová: S takovým podílem povinných výdajů stát nelze řídit. Svět nás na to upozorňuje už od 90. let

Číst článek

V této chvíli už je v návrhu nového rozpočtu 11,2 miliardy plus – to jsou ty mandatorní – a k tomu musíme připočíst těch deset miliard korun, které se teprve rozpočítávají (a jsou uvedeny v pokladní správě – pozn. red.). A pak už si jenom vezmete kalkulačku, vezmete si celkový objem pro rok 2025, to je asi 21 miliard korun plus, k tomu 266, podělíte to a vidíte, že to v sumě dělá zhruba růst o sedm procent. Je to logické. Protože například v tom počtu státních zaměstnanců jsou největší skupinou učitelé, kteří jsou právě řešeni tím zákonným mandatorním výdajem (dle zákona mají mít 130 procent průměrné mzdy v ČR – pozn. red.) a tam je navýšení o sedm procent.

Současně ale platí, že například v regionálním školství se zvyšuje počet pedagogů, takže to není sedm procent pro ty stávající. V tom objemu to bude víc, protože tam jsou peníze i pro ty nové učitele. Stejně tak se zvyšuje počet příslušníků, ať už armády, nebo policie, takže kromě toho navýšení je tam i větší počet lidí, kteří ten plat budou budou pobírat.

Takže úplně jednoduše stručně: bude na platy kuchařek a školníků v rozpočtu na rok 2025 víc peněz?
Ano. O těch pět procent v objemu platů. A platí to nejen pro tyto profese. S odbory vedeme debatu o tom, jak to navýšení promítnout do tarifů. A já jsem příznivcem toho, aby to nebylo plošně, stejné procentuální navýšení tarifů pro ty nejnižší platové třídy a pro ty nejvyšší. Určitě budu při těch debatách uvnitř vlády a poté s odbory navrhovat, abychom nejvíc procent přidali těm nejméně placeným a nejméně jsme přidali těm nejlépe placeným.

Někteří politici hnutí STAN říkají: pořád se hledají peníze na platy, na školníky, kuchařky, tak už konečně zdaňme tiché víno a aspoň tři miliardy z toho navíc dostaneme. Pokud toto téma otevřou, podpoříte je?
Nemůžu říct, co kdo otevře, nicméně i kdyby to platilo od prvního ledna 2025, tak výnosem v tom roce budou nižší stovky milionů korun. Ty tři miliardy mohou být za tři čtyři roky po plném náběhu. Fiskálně by to v roce 2025 v zásadě vůbec nepomohlo.

‚Kdo si nechá škrtnout 10 miliard? Asi nikdo.‘ Tahanice o miliardy z rozpočtu začínají

Číst článek

Velký problém se státním rozpočtem mají Piráti. Vaši koaliční partneři chtěli sedm miliard korun navíc na podporu bydlení a nedostali nic. Proč?
Jsem překvapený tím silným vyjádřením, které slyším v posledních dnech. Budeme o tom jednat. Je třeba říct, že se jedná o evropské peníze, nikoli o peníze z národních zdrojů. Myslím si, že máme připravené dobré pilotní projekty, dobré výzvy. Myslím si, že je máme všechny spustit.

Uvidíme, jak velký bude zájem obcí. A zase logicky: pokud teď vypíšeme výzvu a budeme chtít, aby se obce zapojily do dostupného bydlení, tak za prvé až nám ty projekty odevzdají, tak zjistíme celkový zájem a objem. Ale stoprocentně se ten objem neprostaví v roce 2025. Takže určitě nic nezastavíme. Mně ta debata přijde zbytečně vyhrocená, protože většina peněz bude potřeba v letech 2026 a 2027. Každý stavebník přitom ví, že pokud ještě nezačal stavět, dostane rozhodnutí o nějaké státní podpoře z kraje příštího roku nebo v 1. až  2. čtvrtletí, k tomu musí udělat veřejnou zakázku, tak určitě nepostaví celou stavbu.

To je sice pravda, podle Pirátů je ale potřeba mít peníze v rozpočtu už na příští rok, protože do poloviny roku 2026 mají být na tu slíbenou částku vypsané projekty se stavebním povolením a pokud nebudou mít během roku 2025 přislíbenou tu částku v rozpočtu, tak se to podle nich celé zastaví. A podle Jakuba Michálka, šéfa poslanců Pirátů, dokonce hrozí, že budeme platit pokuty EU až devět miliard korun.
Ne, to vůbec není žádná pravda. Nevím, kde k tomu pan předseda Michálek přišel. Nic takového nám nehrozí. To je vlastně střet dvou přístupů. Někteří říkají: my nevíme, kolik obcí bude peníze chtít, jaký bude celkový zájem, nevíme, kolik se prostaví v roce 2025, ale stejně chceme mít osm miliard dopředu. Mně to nepřipadá logické. Takto by nepostupovala žádná rodina, žádná firma, žádná instituce. Zopakuji, ty programy poběží, mohou se spustit. Žádné projekty v oblasti dostupného bydlení se kvůli státnímu rozpočtu nezastaví a z Evropy nám žádné sankce nehrozí.

Takže nemáte obavu z toho, co říkají Piráti, že pokud prostě ty peníze nedostanou, tak nepodpoří rozpočet. Nemáte strach, že se třeba rozpadne kvůli tomu koalice?
Strach určitě nemám. Budu se to snažit v příštích dnech a týdnech vysvětlit, protože ten postup, co tady popisuji, je logický a správný a podle mě proti tomu žádné pádné argumenty nejsou. Ano, můžeme tam ty peníze nechat ležet. Pošleme je tam teď a budou tam ležet rok, dva, tři a někteří úředníci budou říkat: „Máme jistotu.“

6:04

Pilný: Plošně bych nepřidával. Ale některé profese jsou na tom kriticky, těm bych platy zvýšil

Číst článek

Ale to není správný přístup k penězům daňových poplatníků. Měli bychom říct: to jsou dobré projekty, víme kolik to bude. A teď budu fabulovat, v roce 2025 se prostaví miliarda nebo dvě. Ty tam bezesporu dodáme. A pak pro rok 2026, 2027 už podle podepsaných smluv budeme vědět, kolik se tam musí dát. Protože když stát podepíše smlouvu, tak je to mandatorní výdaj.

Ani od jiných koaličních partnerů ve vládě nemáte nějaký signál, že by byl takový problém s rozpočtem na příští rok, že by to mohlo nějak ohrozit působení koalice?
Každé jednání o rozpočtu je velmi tvrdé uvnitř koalice, ale zatím proběhlo vždy korektně. Věřím, že na konci letošních jednání bude stejný výsledek jako loni a dva roky předtím, že vláda podpořila návrh rozpočtu jednomyslně. Ale pokud ne, a já bych si to nepřál, tak stalo se to už v minulosti. Byly dvě koaliční strany, jedna pro to nehlasovala na vládě, ale ve Sněmovně pak ano.

Hledáme kupce na Thermal

Schodek rozpočtu na příští rok se sice o dvacet miliard snižuje, ale pořád je to 230 miliard korun. Myslíte si, že je možné se takto v dalších letech proškrtat až k nule, nebo že se to neobejde bez nějakých zásadních reforem?
Reformy nějaké být musí, ale na nich musí být politická shoda. 

A tu jste nenašli...
V některých oblastech ne. Možná tím, že nás je pět. A všechny ty kroky jsou nepopulární. Jsme kritizováni za slabé tempo konsolidace, ale současně jsme kritizováni opozicí a mnohými nevládními organizacemi, že jdeme moc rychle, moc přísně. Vidíte, jak jsou komplikovaná jednání o výdajích na platy apod. Takže to není tak, že bychom nedělali vůbec nic. Podle mě jediná realistická cesta je, že tempo růstu příjmů bude vyšší než tempo růstu výdajů. My v této chvíli přemýšlíme, že v roce 2026 bude schodek 180 miliard. Když to tempo dodržíme, tak pod sto miliardami budeme za tři nebo čtyři roky. Další věc je, že my jsme fascinováni tím číslem. Ale když se zeptáte lidí, kolik je deficit v Polsku, v Maďarsku, v Německu, tak ti, kteří to sledují, vám řeknou to procento.

Jistě, v Polsku myslím sedm procent. Ale asi se máme srovnávat s těmi lepšími.
No to se určitě srovnáváme. Průměr eurozóny je mnohem vyšší. Co se týče celkového zadlužení, skoro dvakrát vyšší než České republiky. Já osobně bych chtěl rychlejší tempo snižování zadlužení, ale jsem politický realista a jsem rád, že jsme našli shodu a snižujeme, že jsme ten trend otočili. A i tak platíme politické náklady. Všechno to byla nepopulární opatření, která jsme udělali.

Teď už se ale asi žádné velké reformy neudělají.
Není to pravda, protože musíme dotáhnout důchodovou reformu. Mimochodem loni byl deficit na důchodovém účtu přes 70 miliard, letos by to mělo být kolem 50 miliard a příští rok 21 miliard. To je velmi dobrý výsledek. Ale ten zákon ještě musíme doprojednat a schválit. Takže ano, teď kdybychom začali psát nějakou novou reformu, tak za 12 měsíců budou volby a to se nedá legislativně dokončit. Takže máme reformy psát tak, ať jsou připravené, abychom je po příštích volbách mohli realizovat.

23:30

Kalousek: Skutečná konsolidace znamená systémové změny. Bez nich se nepohneme k větší prosperitě

Číst článek

A psaním jaké reformy začnete?
Teď nebudu mluvit za resort financí. Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře. Ten systém je demotivační pro mladé lidi. Máme problém, že nám roste průměrný věk lidí, kteří pracují pro stát. Ten systém je nesmírně komplikovaný. Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik!

Ale přitom je to jen ta tarifní část. Takže je to složité. Máme několik tabulek a v každé je 16 tříd a 12 stupňů. To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru.

Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité. Dále potřebujeme digitalizovat a přinést úplně nový informační systém pro daňové řízení. Nejenom ve vztahu stát versus daňový poplatník, ale potřebujeme posílit analytické nástroje, abychom chodili na kontrolu na základě analýzy dat.

Zakázka na nový daňový systém měla být letos vypsaná…
Je vypsaná. V této chvíli se ověřují u těch uchazečů kvalifikační předpoklady, jakmile to bude ukončeno, tak všichni, kteří splní kvalifikační předpoklady, dají konkrétní cenovou nabídku. My jsme věnovali mimořádnou dobu a mimořádnou pozornost zadání. O tom se velmi podrobně debatovalo na expertní úrovni více než jeden rok.

Zaujalo mě, když jste říkal, že pro příští roky se schodek rozpočtu bude muset snižovat především tím, že se budou zvyšovat příjmy. Jak je chcete zvyšovat? Budou tedy růst daně?
Ne, ne. Bavíme se o růstu hrubého domácího produktu. Pro příští rok prognózujeme 2,7 procenta a mnozí teď říkají, že je to málo. Já neříkám, že to je hitparáda, ale průměr eurozóny bude růst asi o 1,3 procenta. To znamená, růst ČR vůči průměru eurozóny bude dvakrát rychlejší. Na druhé straně máme mandatorní výdaje, které porostou, takže musíme vytvořit takové prostředí, aby příjmy rostly rychleji než výdaje.   

Nikoliv tedy zvyšováním daní?
To určitě ne.

24:04

Vyhneme se chaosu, hájí tajení rozpočtu poradce premiéra. ‚Veřejnost má právo to vědět,‘ tvrdí ekonom

Číst článek

Na posledním kongresu ODS jste říkal, že ODS zapomněla slovo privatizace a že by se na něj měla vzpomenout. Máte tedy nějaký konkrétní výsledek a počítáte s nějakými prodeji majetku?
Počítám. Vedeme jednání třeba o podílu v Kongresovém centru Praha, tam si myslím, že to stát nemusí držet. Vedeme velmi komplikovaná jednání, jak bychom mohli prodat náš třetinový podíl v Koradu. A i u jiných podniků, které jsou ve správě ministerstva financí, hledáme potenciálně nové majitele tam, kde si myslíme, že by to stát vlastnit nemusel.

Nicméně podíl v Kongresovém centru Praha nebo v Koradu, to asi nejsou nějaké velké sumy...
Kdybych to měl odhadnout, tak to jsou nižší jednotky miliard, když to sečtu.

Co třeba hotel Thermal, který také vlastní ministerstvo financí?
To je jeden z těch případů, kdy hledáme potenciálního investora. Probíhají nějaká jednání. Je to ale mimořádně složité, protože stát tam v minulých letech investoval vysoké stovky milionů korun. Ale i tam se snažíme najít majitele tak, aby to mělo smysl. Ale najít dobrého investora, najít kupní cenu, kterou jsme schopni obhájit, není úplně jednoduché.

‚Žalob se nebojím‘

Ještě se vrátím k výdajům státu v příštím roce. Po vyhlášení vítěze tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech jste konkrétně řekl, že v příštích pěti letech stát dá na přípravu projektu 80 miliard korun z rozpočtu. Tak je to někde v rozpočtu na příští rok?
Zatím ne, protože v této chvíli probíhají jednání mezi investorem a preferovaným uchazečem. Jednání by mělo skončit na konci března. Nicméně jsme v těch nabídkách viděli nějaký platební kalendář, tak až ta jednání dopadnou, tak to budeme realizovat. Ale pro rok 2025 tam byly snad jenom dvě nebo tři miliardy.

Takže když budou potřeba, tak je do rozpočtu dáte?
Určitě.

Stále také nebyla schválena pobídka pro výrobce čipů onsemi. I když jí stát slíbil, mluvilo se zhruba o sumě kolem deseti miliard. Počítáte s tím v rozpočtu?
Nebude to deset miliard v jednom roce. Obecně jsou v rozpočtu peníze na podporu exportu. Jednání nyní probíhají a myslím, že se finalizuje žádost od firmy. Onsemi je mimochodem opravdu velmi strategická investice a peníze daňových poplatníků tam jsou investovány velmi dobře. Bude to kombinace daňových nástrojů, ale i přímé podpory, která se propočítává podle mezinárodních standardů. Evropa jako celek se rozhodla, že bude podporovat výrobu čipů, tak tam ta veřejná podpora je vyšší než obvykle. Dělají to i ostatní státy, takže určitě vláda je spokojená, že se nám povedlo získat tuto investici do ČR. 

Takže je možné, že nějaké peníze uvolníte už příští rok?
Je to možné.

Kolik přinese windfall tax v roce 2025? Přes 30 miliard korun, odhaduje ministerstvo

Číst článek

Počítáte v rozpočtu také s výdaji na případné posílení kapitálu státní firmy ČEPS, která loni koupila plynárenskou síť NET4GAS? Protože příští rok bude splatná část jejich dluhopisů a není jasné, kde na to NET4GAS vezme, jestli na to má dost peněz. Počítáte s něčím takovým?
Je to problematika ministerstva průmyslu a obchodu, ale my o tom s nimi jednáme dlouhodobě. Možných postupů je několik a v průběhu jednání je nechci veřejně publikovat. A také třeba záleží, jak dopadne vůbec debata o tranzitu ropy a plynu přes Ukrajinu, protože dneska jsou vlastně ty toky z východu na západ, a kdyby se nám to povedlo otočit a mnohem víc by proudilo ze západu na východ, tak by to samozřejmě dramatickým způsobem vylepšilo hospodaření společnosti.

Pro příští rok počítáte v rozpočtu s dalšími víc než 30 miliardami korun z windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků. Podle ekonomů je to velmi nespravedlivé, že ta daň pořád pokračuje, protože ji fakticky platí jenom energetická společnost ČEZ. Není to pravda?
Ne. Já samozřejmě nemám a nemohu mít konkrétní informace z finanční správy. Dali jsme k tomu ale velmi dobré a podrobné vysvětlení na našich webových stránkách a každý, kdo chce, si je může podrobně přečíst. To, že v jednom roce byly vysoké výdaje (na energetickou krizi – pozn. red.) a příjmy jsou rozloženy do tří let, kdy ta celková bilance bude zhruba vyrovnaná, já považuji za spravedlivý princip. Kdybychom to dělali na roční bázi, tak by pomoc domácnostem a firmám i institucím byla mnohem nižší v části roku 2022 a v celém roce 2023.

Ale ta nespravedlnost má být hlavně v tom, že tu daň platí především ČEZ, a ne banky nebo ostatní energetické firmy.
Ale princip přece je, že je to mimořádná daň z mimořádných zisků. Kdyby tam byl obvyklý zisk, žádná daň se neplatí. Je to jako u daně z příjmu právnických osob, kterou dneska máme 21 procent. Když firma není v zisku, tak 21 procent neplatí. Není to prostě automaticky tak, že vybrané firmy zaplatí. Musí dosáhnout minimálně o 20 procent vyššího zisku než za průměr let 2018 až 2021.

Neobáváte se tedy žalob minoritních akcionářů ČEZ?
Ne.

Máte na to nějakou právní analýzu, že nemají šanci?
To netvrdím. Ptala jste se, jestli se obávám.

25:57

Zdanit majetek bank? ‚Jako komunistická daň z obratu, nepochopení, jak banky fungují,‘ říká bankéř

Číst článek

Tak na základě čeho se tedy neobáváte?
Na základě analýz, které máme. Ale žijeme v právním státě. Každý, kdo má pocit, že se mu děje nějaká nespravedlnost, má opravné prostředky a může je využít. A já je nebudu kritizovat za to, že podle zákona případně využijí prostředky, kterými chtějí hájit své zájmy. To je legitimní.

Říkáte, že pořád máte schodek mezi mimořádnými příjmy a výdaji na energetickou krizi. Ale minoritáři ČEZ kritizují, že jste do příjmů nezahrnuli mimořádnou dividendu z ČEZ v loňském roce. Což bylo minimálně deset miliard navíc, než by býval ČEZ vyplatil. Zdůvodnil jste to tím, že Eurostat řekl, že dividenda není příjem státu, ale finanční transakce. Nepřijde vám takový argument opravdu absurdní?
Ne, ne, my jsme říkali, že jsme šli podle metodiky, co jsou jednorázové příjmy a jednorázové výdaje. Současně říkám, můžeme si udělat vlastní metodiku, je to možné. Ale kdybychom započetli dividendy na straně příjmů, tak ve stejné logice můžeme na straně výdajů započíst mimořádné valorizace důchodů. Ty byly mimochodem 180 miliard. Mohli bychom započítat i jiná opatření na snížení dopadů vysokých cen energií, jako třeba deset miliard z nižší spotřební daně, o které jsme vybrali méně, a ty zůstaly daňovým poplatníkům. Takže ano, můžeme si vymyslet svoji metodiku, ale v tom případě by ta bilance byla ještě horší.

‚Zákon se dá změnit‘

Firmám se také nelíbí, že jste dal do rozpočtu opět stejnou částku na dotace podporovaných zdrojů elektřiny, což jsou hlavně známé starší solární elektrárny. Je to 8,5 miliardy korun v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu. Ta suma, kterou se dotují obnovitelné zdroje, je ale mnohem vyšší a podle podniků příští rok ještě poroste. Takže ji pak budou muset doplácet firmy, protože domácnosti mají částku příspěvku na tyto zdroje zastropovanou. Firmy tedy říkají, že jim zhoršujete jejich konkurenceschopnost, protože třeba v Německu to podniky neplatí. Přidáte tam peníze?
To nemůžu vyloučit, že to vláda rozhodne. Ale my tady jdeme jiným směrem a v průběhu několika dnů či týdnů to budeme publikovat. Chceme ten celkový objem toho, co se vyplácí, rapidně snížit. V těchto dnech na tom intenzivně pracujeme, máme asi šest nástrojů, které můžeme použít, abychom tu celkovou sumu snížili.

Ale jak se to dá snížit? Tahle debata tady přece byla už loni, když se připravoval rozpočet na letošní rok. Také jste říkal, že snížíte tyto dotace, ale nakonec se to nesnížilo. Nakonec to šlo za podniky, kterým jste pak museli na to přidávat peníze..
Ne, jenom jsme se vrátili na úroveň, která byla před krizí, a musíme říct, že když je to zastropované deset let, tak relativně to poměrové procento ve výdajích klesá. Ale máme zhruba šest nástrojů, kterými to skutečně lze snížit, od daňových přes exekutivní, kontrolní a podobně. Teď debatujeme, které ty nástroje využijeme, zkombinujeme. A když se nám ten objem podaří razantně snížit, tak nejenom že těch osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit.

A co to znamená razantně snížit objem dotace? Protože je to třeba kolem 25 miliard celkově.
Ne, to je mnohem víc. (Loni byla celkem dotace na podporu obnovitelných zdrojů zhruba 23 miliard korun, letos se očekává téměř 37 miliard korun – pozn. red.) Bavíme se o tom, co je ze státního rozpočtu a co platí spotřebitelé. Jenom spotřebitelé zaplatí přes 20 miliard. A k tomu musíte připočítat to, co platí nebo co by platil stát, kdybychom nic neudělali. Myslím, že nemáme nečinně přihlížet. Abych ale odpověděl na vaši otázku – desítky miliard. To je ambice, o kolik snížíme celkový objem dotace. Když se nám to povede, tak pak se budeme bavit o tom, kolik se zaplatí přímo na složenkách a kolik se zaplatí nepřímo přes státní rozpočet. A navíc, díváme se teď na rok 2025, ale současně tím můžeme velmi pozitivně ovlivnit i platby za podporu obnovitelných zdrojů v letech 2026 a dál. Takže nechystáme jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet.

Stejně tomu nerozumím. Dotaci musíte platit provozovatelům solárních elektráren přece ze zákona...
Každý zákon se dá změnit.

Takže navrhnete nějakou novelu?
Určitě, tak, jak jsem říkal, musí být legislativní zásahy. Některé varianty vyžadují změnu legislativy, některé jsou exekutivní, některé jsou v kontrolní oblasti. A my určitě vybereme nějakou kombinaci těchto nástrojů.

Co znamená zásah v kontrolní oblasti?
Vykazování vnitřního výnosového procenta.

Jde tedy o možné překompenzace některých zdrojů?
Přesně tak.

Na závěr se ještě zeptám, prosím stručně odpověď. Loni se změnil zákon, takže jste letos nezveřejnili rozpočet tak jako dříve na začátku léta, ale až vlastně na konci srpna. Byl jste kritizován, že jste návrh utajili a že to bylo netransparentní. Řekl jste, že uvidíte, jak se osvědčilo vyjednávání s jednotlivými ministry o dva tři měsíce déle bez účasti veřejnosti. Osvědčilo se to podle vás?
Určitě ano. Debata, kterou uvidíme teď od 31. srpna do 20. září, by byla úplně stejná, jen by trvala o dva měsíce déle. Nepřispělo by to kvalitě rozpočtu, protože až 20. srpna jsme se dozvěděli novou makroprognózu, na které je podstatná část rozpočtu postavena. A pak bychom vysvětlovali, byli bychom obviňováni, že jsme z politických důvodů změnili původní dubnovou makroprognózu na tu srpnovou, takže podle mě se to osvědčilo. Myslím si, že to je dobrá praxe.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít