‚Kdo si nechá škrtnout 10 miliard? Asi nikdo.‘ Tahanice o miliardy z rozpočtu začínají

Matěj Skalický mluví s Janou Klímovou, hlavní ekonomickou analytičkou Českého rozhlasu

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

3. 9. 2024 | Praha

Tomu vzal, tomu dal. Ale prý málo. Šéf státní kasy Stanjura představil rozpočet roku 2025. Kdo z ministrů dostane nejvíc? A proč si někteří stěžují, že nemají dost? Do materiálu ministerstva financí se začetla Jana Klímová, hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Editace: Kateřina Pospíšilová
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Zuzana Marková
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Jaroslav Pokorný

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

Použité fotky:

Jana Klímová | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) | Foto: Kateřina Šulová | Zdroj: ČTK

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schodek 230 miliard korun pro rok 2025 představil ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Je to moc, nebo to sneseme?
Asi záleží na úhlu pohledu. Když se podíváme do historie, tak i v době, kdy řádila světová finanční krize, se státní rozpočet dostal do schodku asi 192 miliard. Teď máme před sebou rozpočet v době, kdy se žádná krize snad nechystá. Příští rok, kdy se naopak má konečně oživit hospodářský růst na 2,7 %, máme schodek skoro 230 miliard. Z tohoto pohledu je to obrovské číslo. Na druhou stranu, když nepůjdu tak daleko do historie, ale podíváme se na to, jaké byly schodky ještě před pár lety v době covidu, tak jsme byli na 500 miliardách. Poté přišla energetická krize, další obrovské výdaje, rozpoutala se obrovská inflační vlna, která ovlivňuje valorizace různých plateb, a to za sebou táhneme. Z tohoto pohledu 230 miliard není zase tak moc. A když si uděláme nejkratší výlet do historie, tak ještě na začátku letošního roku Ministerstvo financí předpokládalo a mělo to i ve střednědobém výhledu rozpočtu, že schodek bude 235 miliard korun. Vychází to z nějakých zákonných omezení, která si vláda dala do zákona, jaké saldo může produkovat. Propočet je, že schodek může být 231 miliard. Návrh, který nakonec Ministerstvo financí vyhodilo o víkendu, je 230 miliard a je z tohoto vidět taková úporná snaha alespoň něco ušetřit.

Ptám se na to i z toho důvodu, že vláda slibovala snižovat strukturální deficit tempem 1 % HDP ročně, což se jí ale nedaří. 
V letošním roce a pro příští rok je předpoklad, že strukturální saldo bude klesat o půl procentního bodu. Nicméně v předchozích letech, v roce 2023, klesalo rychleji a teď se to zastavilo, ale Ministerstvo financí předpokládá, že restriktivní financování bude trvat i v dalších letech tak, aby se dostali na 1 % HDP v roce 2028, takže trend snižovat deficit tam je.

Hlavní ekonom ve společnosti Deloitte David Marek říkal, že už teď by schodek mohl být o nějakých 50 miliard nižší. Na druhou stranu, když si poslechneš ministra dopravy z ODS Martina Kupku nebo právě Zbyňka Stanjuru, tak oba říkají, že vláda peníze neprojídá, ale investuje do budoucnosti, že schodek mohl být nižší, ale je takový, jaký je, protože vláda bude rekordně investovat. To je pravda?

„... peníze neprojídáme, ale opravdu je investujeme do budoucnosti. (...) Snažíme se dosáhnout maxima, (...) držíme to, co představuje důležité priority i pro budoucnost. “

Martin Kupka, ministr dopravy, místopředseda ODS (ČRo, 1. 9. 2024)

Je to pravda. Výdaje na investice jsou opravdu vysoké, i se zdroji EU je to celkově asi 251 miliard korun, což je meziročně o 66 miliard více. Myslím si, že v posledních letech žádné takové skoky nebyly, naopak loni tam byl meziročně pokles. V tomto ohledu je dobře, že se vláda vydala cestou zvyšování investic, protože do budoucnosti se to vyplatí. Ale další věc je, že schodek mohl být o 50 miliard nižší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mohl, ale vždycky je potřeba dodat to B, kde se peníze měly škrtnout. Můžeme říkat, proč se zase zvyšuje počet lidí placených státem, ale když se podíváte, co to je za lidi, tak tu máte obrovské nárůsty v regionálním školství, ale to je už dlouhodobě, patří mezi ně i učitelé. Vyškrtáte tyto lidi? Když se podíváme na to, proč se tedy zvyšují výdaje státu skoro o 6 % pro příští rok v porovnání s letošním rokem, a v absolutních číslech je to 124 miliard korun, tak 55 miliard, tedy skoro polovina, jsou mandatorní a kvazimandatorní výdaje státu, to znamená ty, co jsou prostě dané nějakým zákonem, předpisem, dohodou.

Když zůstaneme u školství, tak peníze jdou i na zvýšení platu učitelů.
O 7 %. Jenže mezi mandatorní výdaje patří nejenom platy, ale jsou to i důchody, sociální dávky, odvody do Evropské unie, takže tady je založen obrovský balík, který bude každým rokem narůstat. 

Kam se investuje a kdo chce víc

Když říkáš to B, tak ho musíme říct i u investic. Například Karel Havlíček z ANO tvrdí a vadí mu, že to nejsou multiplikační investice například do dopravy, ze kterých bychom ve výsledku nějak těžili všichni, jako když se například staví silnice. Je to výtka, kterou si vláda bere k srdci?

„... struktura je taková, že se (výdaje na investice) zvýšily zejména díky vyšším výdajům na investice v oblasti obrany. (...) Celkový výdej do státního fondu dopravní infrastruktury (...) bude na stejné úrovni plus mínus 150 miliard korun. (...) Jestliže víme, co je tady rozestavěno, tak jsem přesvědčen, že bude pan ministr Kupka, nebo my všichni, na náš společný cíl potřebovat 165, 170 miliard korun.“

Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO (ČRo, 1. 9. 2024)

To bychom asi museli od pana Havlíčka slyšet, co přesně by si představoval, kam by tedy vláda měla investovat. Myslím si, že doprava byla i priorita předchozí vlády i pana Havlíčka jakožto ministra dopravy a multiplikační efekt minimálně v investicích do infrastruktury samozřejmě je. Nejde jenom o dálnice, ale když bych si vzala samostatné dálnice, tak v různých studiích bylo prokázáno, že přivedení dálnice do nějakého místa znamenalo zvýšení ekonomiky v dané lokalitě. Myslím, že zvýšit výdaje do investic je to nejlepší, co stát může dělat.

Navíc Ministerstvo dopravy příští rok získá o třetinu víc peněz než letos, je to asi 36 miliard navíc. Další přídavky ve výši přes 40 miliard dostane Ministerstvo práce a sociálních věcí, školství samozřejmě také, ale tam je problém, že ministr školství Mikuláš Bek ze Starostů chtěl víc, než nakonec dostal.
Chtěl víc, původně se říkalo, že chtěl zhruba 30 miliard navíc. Dostal asi 15,6 miliard, pokud to bereme bez příjmu z Evropské unie, což znamená, že tam opět vzniká určitá díra, pokud jde o pokrytí platů nepedagogických pracovníků. Je to stejné téma, jako se řešilo už v loňském roce při sestavování letošního rozpočtu. Nakonec se tam přidávaly ještě během letošního roku nějaké peníze. Co vím od lidí ze Starostů, tak oni mají představu, že by se mělo ještě jednat o zhruba deseti miliardách, ale je otázka, kde to vzít, protože ministr financí jasně řekl, že je ochoten přesouvat pouze mezi jednotlivými kapitolami. I mezera na schodek je jenom jedna miliarda, to je limit, jak by se schodek dal zvýšit, takže tudy asi také cesta nevede. A je otázka, kdo si nechá škrtnout 10 miliard. Asi nikdo.

Několik miliard navíc má získat taky Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zdravotnictví. Naopak krátit se bude rozpočet Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu pro místní rozvoj, což šéfa Pirátů Ivana Bartoše naštvalo.
Protože Piráti z toho ani, řekněme imagově nevycházejí moc hezky. Kromě Ministerstva pro místní rozvoj se mírně, ale o 300 milionů, krátí také u kapitoly Ministerstva zahraničí. Je to nepříjemné a oba dva resorty ovládají Piráti, takže už z tohoto důvodu to pro ně je špatná zpráva. Ale když se na to podíváme věcně, tak v případě Ministerstva pro místní rozvoj je sice pokles výdajů procentuálně 13 %, ale v absolutních číslech jsou to necelé 2 miliardy. Pokles je u výdajů na cestovní ruch a místní rozvoj, což samozřejmě jsou priority, ale to, co asi Ivana Bartoše štve nejvíc, je, že nebyly vyslyšeny jeho požadavky na více peněz na podporu bydlení, což je velké téma Pirátů vedle digitalizace, kde bych naopak řekla, že podpora státu v tomto směru je dohledatelná ve státním rozpočtu na příští rok. U bydlení Ivan Bartoš neuspěl. Požadoval 7 miliard navíc a je otázka, jestli se v této oblasti ještě nepodaří něco vyjednat, možná ne přímo ze státního rozpočtu, ale z nějakých fondů.

Další miliardy navíc chce i Marian Jurečka, šéf resortu práce a sociálních věcí, který vede KDU-ČSL. Mluvil o tom v České televizi. Tak se tak ptám, když teď žádají víc Bek, Jurečka, Bartoš, znamená to, že to s nimi Stanjura dopředu neřešil?

„Já tam mám věci, které se týkají financování sociálních služeb, tam potřebuju nějaké drobné navýšení. (...) Jsou to, řekněme jednotky miliard korun.“

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, KDU-ČSL (ČT, 1.9. 2024)

Myslím, že to řešili, měli na to ostatně celé léto, ale jednoduše se nedohodli, aspoň to jsou informace, které máme. Ale přeskočili jsme Ministerstvo průmyslu a obchodu, což je resort Starostů. Tam ten pokles také není příliš velký, o necelé 4 miliardy, škrtají se tam nějaké dotace podnikatelům a různé výdaje. Ale co je zajímavé, a už se kvůli tomu ozval Svaz průmyslu a dopravy, tak tam zůstává stejná částka na pokrytí výdajů na podporované obnovitelné zdroje energií, má to být 8,5 miliardy, tedy stejně jako loni. Je ale předpoklad, že s tím, jak došlo k mírnému poklesu tržních cen, stoupají nároky na dotace, protože tyto energie mají určitou garantovanou výkupní cenu. Podnikatelé teď zjevně mají velkou obavu, že pokud ty nároky, které budou, zdá se, vyšší, než je částka přidělená do rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu, budou platit oni. Někdo to totiž zaplatit musí, protože dotace podporovaným zdrojům jsou v podstatě dané ze zákona. Tato hádka probíhala i v loňském roce. Podnikatelé si na to nakonec vyhádali v letošním roce nějaký příspěvek navíc, ale teď se to zjevně bude znovu opakovat, takže myslím, že i Starostové budou chtít vyjednat i u kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu ještě nějaké změny.

Ta hádka se patrně vedla i v létě, jenom jsme o ní nevěděli, protože letos poprvé jsme se nedozvěděli o návrhu rozpočtu na příští rok už před létem, ale až poslední možný den, chvíli před půlnocí ze soboty na neděli, kdy Ministerstvo financí návrh zveřejnilo.
Loni to bylo také tak. Udělali to stejně, že celkový rozpočet zveřejnili až těsně před půlnocí, možná se to dokonce objevilo až po půlnoci, teď to bylo asi za dvě minuty dvanáct. Ale veřejná debata probíhala už v předchozích měsících a Ministerstvo financí rozeslalo na jednotlivé resorty celý návrh státního rozpočtu, takže se z toho stala veřejná věc už na začátku léta, a tím pádem byly i ty debaty veřejné. Ale vláda v rámci konsolidačního balíčku, který projednávala a přijala v roce 2023, udělala změnu v příslušném zákoně a ten změnil harmonogram projednávání státního rozpočtu na další rok. Právě tam bylo zavedeno, že první celkový návrh podle kapitol státního rozpočtu bude zveřejněný až 31. srpna.

Veřejná hádka

Hodně to kritizoval například místopředseda sněmovního rozpočtového výboru z SPD Jan Hrnčíř, který na Primě říkal, že to je absurdní. U nás v rádiu to zase hájil poradce premiéra Štěpán Křeček s tím, že to zabrání chaosu a protestům. Tak je to absurdní, nebo to zabránilo chaosu a protestům?
Jako opozice bych neříkala nic jiného, než že je to absurdní. Jako novinářka říkám, že celé prázdniny jsme moc nevěděli, jakým směrem se půjde. Věděli jsme zhruba, jaký má být schodek, protože to se ví ze střednědobých výhledů, i když nakonec je schodek, jak jsem říkala, o 5 miliard nižší, než se čekalo. Ale nevěděli jsme, jakým způsobem vyjednávají jednotlivé kapitoly, kde jsou největší propady a tak dále. Nicméně zveřejnilo se to teď, 1. září, a reálně se hádka rozjela naplno, takže myslím, že jsme o nic nepřišli.

Teď si to užijeme.
Pokud jde o transparentnost, že tu hádku nevidíme v příjemném přenosu –⁠⁠⁠⁠⁠ stejně se ta čísla měnila, budou se ještě měnit, protože teď teprve jde návrh na vládu. Vláda během září řekne ano, nebo ne a je možné, že ještě během září
 dojde k nějakým změnám v rozpočtu. Ten pak jde do Sněmovny, kde nastanou další změny, takže si to ještě užijeme. Nemyslím, že by nějak výrazně snížilo transparentnost rozpočtu jenom to, že se veřejná hádka posunula o dva měsíce. Transparentnost by mohla být podle mě vyšší v tom, jak se v rozpočtu vyznáme. To je tady hrozně těžké a myslím si, že na tom by stát měl zapracovat, aby lépe vysvětlil změny mezi jednotlivými položkami, co to přesně znamená tak, aby to bylo dostupnější veřejnosti.

Ve Sněmovně si s rozpočtem určitě užijeme, 23. října by mělo být první čtení. Alena Schillerová se k tomu určitě bude chtít vyjádřit coby bývalá ministryně financí z hnutí ANO. Na CNN Prima News už navrhovaný rozpočet o víkendu zkritizovala, podle ní je to na úkor střední třídy občanů, rodin s dětmi, důchodců, OSVČ, živnostníkůale jsou tam i vítězové, a to jsou podle ní například banky.

„... to je to rozpočtové magnum opus. (...) Je to na úkor střední třídy občanů, rodin s dětmi, důchodců, OSVČ, živnostníků, ti to všichni zaplatili, protože to se promítlo do všech těch úprav. (...) Vítězové jsou například banky, které měly odvést na windfall tax 33 miliard, víme, že odvedly 800 milionů.“

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO (CNN Prima News, 1. 9. 2024)

Ona říká, že to vláda vůbec udělala celé špatně s těmi mimořádnými příjmy, které měla na energetickou krizi, že oni by to dělali jinak, mluvila o tom, že se mělo jít formou nějaké srážkové daně. Nevím přesně, jak to myslela. Faktem je, že odhad toho, kolik zaplatí z windfall tax banky, byl mnohem vyšší, než byla realita. Částky, které nakonec banky zaplatily, byly směšné, ale teď je otázka, jestli banky udělaly tak masivní optimalizaci, což si nemyslím. Podle mě si to nemůžou dovolit, přeci jenom jsou to regulované subjekty, i když tam něco probíhalo. Mám za to, že na začátku byl špatný odhad, o kolik se zisky bank, těch šesti největších, zvýší oproti kontrolnímu období. To jsou roky 2019 až 2021, a pokud je zisk vyšší než 20 % za tato období, tak se zdaňuje částkou 60 %, abych připomněla, jak funguje windfall tax. Myslím, že tam došlo ke špatnému odhadu, o kolik se může navýšit zisk bank.

Počítá se s windfall tax i do budoucna?
Počítá. V tuto chvíli ji platí především energetická společnost ČEZ, což je ta velká nerovnováha. Upřímně řečeno si myslím, že to je větší nespravedlnost, než to, že banky asi nezaplatily tolik, kolik se očekávalo někde na papíře, protože asymetrie toho, že mimořádné výdaje kryje především ČEZ jakožto polostátní firma, probouzí velké vášně a nespokojenost minoritních akcionářů.

Je v návrhu rozpočtu nějaké číslo, odhad, kolik by windfall tax měla v příštím roce přinést?
Žádné takové číslo jsem nenašla. Údajně je zahrnuté obecně v příjmech daně z příjmu právnických osob.

Připomenu ještě jednou Karla Havlíčka, který poznamenal, že vláda bude mít nakonec větší souhrnný deficit, než měli oni v minulosti, o nějakého půl bilionu korun. Svědčí to porovnání o něčem a dá se to vůbec takto srovnat?
Když se podíváme na čísla, tak je to pravda. Deficit v posledních letech za celou dobu vlády Petra Fialy je v řádu stovek miliard. V tom mělo výhodu hnutí ANO se svými partnery, které přišlo do vlády v letech, kdy ještě nebyla žádná krize a kdy ekonomika byla relativně rozjetá. K zadrhnutí došlo s nástupem covidu od roku 2020, kdy právě předchozí vláda založila obrovské schodky a nebyly na to připraveny na druhé straně nějaké mimořádné příjmy. Naopak ještě kromě toho, že přišel covid a začaly vznikat schodky rozpočtu, tak ještě ANO spolu s ODS, tehdy nevládní stranou, ve Sněmovně prosadily zrušení zdanění superhrubé mzdy, což podle ekonomů znamená minus 100 až 120 miliard ročně do státního rozpočtu a to platí od roku 2021. Takže ano, v absolutních číslech má pravdu, tato vláda vytvořila velké schodky, ale je potřeba se také podívat, co se dělo předtím.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, CNN Prima News, X-Petr Fiala.

 

Matěj Skalický

Související témata: podcast, Vinohradská 12, státní rozpočet, Zbyněk Stanjura, Jana Klímová