Ještě v průběhu odkrývání naleziště představili objevy novinářům. Vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner upozornil, že výzkum stále probíhá a datace je tak poměrně zkreslená.
Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála. „Lidé do jeskní ukládali vozy a cenné předměty,“ vypráví v rozhovoru archeolog.
Stavba spadá pod minojskou civilizaci a byla využívána především mezi lety 2000 až 1700 př. n. l., říká řecké ministerstvo kultury. Zatím není jasné, k čemu sloužila,
Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Svou délkou 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu.
„Jakékoliv lidské pozůstatky, i kdyby byly na hřbitově, jsou považovány za podezřelé, pokud o nich chybí záznamy,“ řekl forenzní geolog Alistair Ruffell z belfastské Queen's University.
V hrobce Ramesse II. byli nalezení mumifikovaní berani. Mimo ně zde archeologové nalezli i mumie dalších zvířat nebo dochované kožené oblečení či několik soch.
Mezinárodní vědecký tým, jehož byl Tomáš Pancíř součástí, si dal za cíl prozkoumat a přenášet do map rozlehlé areály, a přispět tak k dokumentaci a budoucí ochraně upomínek druhé světové války.
Odborníci nejprve považovali nález za diadém. Po podrobnějším zkoumání jeho délky ale přišli na to, že se jedná o vzácnou, více než půl metru dlouhou zlatou část opasku z doby bronzové.
Národní rozvojový fond je prázdný, píšou Hospodářské noviny. A archeologové v Havlíčkově Brodě narazili podle Mf Dnes na unikátní objev. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Když byl vrak starořecké lodi v roce 1900 objeven nikoho nejspíše nenapadlo, že jej budou archeologové zkoumat i více jak sto let později. Zrovna v nedávné době, ale odborníci vyzvedl nové objevy,
Aby se s jistotou prokázal původ alabastru, srovnávaly se vzorky z předmětů odebrané v 19. století v egyptské Gíze se zbožím ze současných káhirských obchodů.
Ostatky dinosaura i s šupinatou kůží, tělo prehistorické želvy a nevylíhnutý plod dávného okřídleného ještěra. To všechno našli vědci na nalezišti ve Spojených státech.
Dostal se na povrch dna zřejmě přesunem písku. Protože se Kacin bál, že by sedimenty zbraň mohly znovu zakrýt, vyzvedl ji a obrátil se na izraelskou agenturu pro staré památky.
V tak dávné době si mohlo soukromou toaletu dovolit jenom velmi málo lidí a jenom ti nejbohatší. O tisíc let později učenci definovali bohatého člověka jako někoho, kdo může „mít záchod poblíž stolu“.
Tým vědců identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkých bylin. Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo.
Nedaleko hory Říp objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni unikátní pravěkou mohylu s pozůstatky dítěte. Patří mezi nejstarší, jaké se na českém území podařilo nalézt.
„Byly tam doklady z období založení kostela. Především doklad o položení základního kamene z roku 1901, pak také dobový německý tisk,“ řekl Miroslav Koudela ze Státního okresního archivu v Olomouci.
Zuby byly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou.
„Kopal jsem a hledal červy a kousky keramiky a cihel. Ale narazil jsem na kámen, co vypadal trochu jako roh a napadlo mě, že by to mohl být zub nebo dráp, nebo taky roh,“ řekl šestiletý Sid.
První zmínky o pracovním táboře se ve stavební dokumentaci objevují v roce 1951, letecké snímky tábor zachycují v roce 1953, ale v době odhalení pomníku v roce 1955 už tábor nestál.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
Oba muži leželi na zádech pod nejméně dvoumetrovou vrstvou popela. První z nich byl mladý, pravděpodobně ve věku mezi 18 a 25 lety, a archeologové se domnívají, že šlo o otroka.
Vědci se sice neradují z ničivých dopadů oteplování klimatu, ale přiznávají, že vytvořilo příležitost, jak doplnit naše znalosti o životě v horách před několika tisíciletími.
Podle Filipa Velímského z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze výzkum přinesl velké množství materiálu a informací k vývoji této městské parcely od založení Kutné Hory až do současnosti.