Ještě v průběhu odkrývání naleziště představili objevy novinářům. Vedoucí archeologického výzkumu Jan Vizner upozornil, že výzkum stále probíhá a datace je tak poměrně zkreslená.
Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála. „Lidé do jeskní ukládali vozy a cenné předměty,“ vypráví v rozhovoru archeolog.
Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Svou délkou 190 metrů nemá mohyla mezi podobnými stavbami obdobu.
Pohřební mohyla s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
„Jakékoliv lidské pozůstatky, i kdyby byly na hřbitově, jsou považovány za podezřelé, pokud o nich chybí záznamy,“ řekl forenzní geolog Alistair Ruffell z belfastské Queen's University.
V místech, kde má dojit ke stavbě části dálnice D35 našli několik hrobů, které dokazují, že oblast před zhruba 4,5 tisíci lety využívali tehdejší pravěcí lidé.
Jeden z archeologů novinářům ukázal ostatky sedících starověkých lidí zabalených do bavlněné látky, kteří byli svázaní provazy z lián. Mezi nimi byli podle všeho dva dospělí a šest dětí.
Muž objevil poklad v roce 2020, bylo to přes 7 tisíc mincí, za které by se v 17. století dalo pořídit třeba 25 tažných koní. Jde o největší známý poklad mincí z té doby na historickém území Moravy.
Kolem pohřební komory bylo rozmístěno 41 železných hřebů. 25 z nich bylo bez hlavičky a ohnutých do pravého úhlu. Ostatní byly sice celé, ale byly několikrát zkroucené kolem své osy.
Mezi nálezy jsou i například části keramiky kultury s vypíchanou keramikou, které pocházejí neolitu neboli z mladší doby kamenné a jejich stáří je 6500 a více let.
Představitelé a zaměstnanci ukrajinských muzeí opakovaně popisují, jak ruští vojáci odváží ze země umělecké předměty. Působí to organizovaně, jako kdyby okupanti věděli, pro co mají jít a kam.
Časopis Nature zveřejnil přelomovou studii v oblasti paleogenetiky. Z DNA 20 000 let starých kostí z hrobu v Dolních Věstonicích se ukázalo, že jejich genetická stopa vymizela.
Odhadnout, jak velké neandertálské skupiny byly, jde jen velmi těžko. Skupina musela ovšem mít minimálně dvacet členů, což je nejnižší možný počet osob, které dokážou rozporcovat slona za sedm dní.
„Zkoumají se lidské aktivity, které po sobě zanechaly jen nepatrné stopy, a je občas oříšek interpretovat, co to všechno je, když máte pár střípků. Někdy to bývá složité,“ vysvětluje archeolog.
Zatím je schované v lesíku a ví o něm jen pár nadšenců. Už brzy ale bude nebývale dobře zachovalé popraviště nad Rožmberkem nad Vltavou zřejmě dalším turistickým lákadlem.
Pohřebiště u Roštění pochází z období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Šlo o bojovníky, kteří se sem posunuli nejspíš z středního, východního Polska a svedli tu potom boje,“ říká archeolog.
„Existují jenom hrubé odhady, ale říká se, že ,detektorářů‘ může být v celé republice dvacet, třicet a možná i padesát tisíc,“ vysvětluje profesionální archeolog Jakub Těsnohlídek.
Přirozená poloha zkameněliny podle vědců dává naději, že vykopávky odkryjí i další části těla dinosaura. Hornina, v níž byla kostra nalezena, naznačuje, že zkamenělina je asi 150 milionů let stará.
Národní rozvojový fond je prázdný, píšou Hospodářské noviny. A archeologové v Havlíčkově Brodě narazili podle Mf Dnes na unikátní objev. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Tel Azeka se nachází na vrcholu kopce, uprostřed středomořského lesa plného borovic, karobů, olivovníků, a cikád. Na expedici se sem pravidelně sjíždějí studenti i profesoři z celého světa.
Když byl vrak starořecké lodi v roce 1900 objeven nikoho nejspíše nenapadlo, že jej budou archeologové zkoumat i více jak sto let později. Zrovna v nedávné době, ale odborníci vyzvedl nové objevy,
