Herní desku tvoří plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami – jakýmisi políčky a pravidelnými důlky. Ománsko-polský tým archeologů ho našel v okolí vesnice Ajn Baní Saída v severním Ománu.
Kontrola sociálních sítí by měla být součást přípravy na pohovor, radí Lidové noviny. A nalezení pozůstatků v Kyrgyzstánu, uvádí Právo. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Lis patrně pochází z doby, kdy se mezi asyrskými elitami prudce zvýšila poptávka po vínu. Asýrie, jež byla jednou z nejstarších říší na světě, se rozkládala v severní části Mezopotámie.
Mezi nejzajímavější patří například část keramické sošky pravděpodobně z 15. století, kde je nejspíš zobrazena Panna Marie s Ježíškem. Soška ale není kompletní.
Zaniklá římská kolonie se nachází zhruba 60 kilometrů severně od italského hlavního města. Archeologové ze Západočeské univerzity tam objevili ruku sochy, která zřejmě znázorňuje císaře Aurelia.
Stovky stříbrných pražských grošů ze 14. století vyhrabala u Ústí na Vsetínsku fenka. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko.
Jde o sídliště, která stářím sahají až do doby více než 4000 let před Kristem. Na místě objevili i několik unikátních předmětů, které podrobné bádání teprve čeká.
Nedaleko hory Říp objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni unikátní pravěkou mohylu s pozůstatky dítěte. Patří mezi nejstarší, jaké se na českém území podařilo nalézt.
Částečně mumifikované zachovalé ostatky včetně vlasů a kostí patří otrokovi, jenž však podle svůj status v tehdejších Pompejích zvýšil a zbohatnul. Archeologové tělo našli na území Pompejí.
Odborníci se od roku 2017 zaměřili na lokality Dluhonice, Předmostí, Horní Moštěnice a Bochoř. Výkopové práce postupovaly s předstihem tak, aby neomezily plánovanou výstavbu D1.
Miroslav Bárta vede od roku 2011 výzkum archeologické lokality v Abúsíru v Egyptě. V současnosti už ale podle svých slov netráví v terénu tolik času jako dříve.
Zuby byly v objektu vytesaném z vápence poblíž pramene, který byl zřejmě původně součástí vodního systému za jižními hradbami města. Později byla nádrž zasypána hlínou.
Pozůstatek takzvaného Dračího muže má podle týmu odhalovat novou větev rodokmenu lidí, kteří stojí mezi neandrtálcem a moderním člověkem neboli Homo sapiens.
Čeští egyptologové ukončili jarní sezónu v Abúsíru a lokalitu si znovu převzala egyptská památková správa. K rituálu zavírání hrobek patří sáhodlouhé zápisy, pečetidla a klíče, ale také občerstvení.
Je možné, že úroveň násilí v Džabal Sahabě byla obzvláště vysoká kvůli klimatickým změnám té doby, které vedly k větší konkurenci mezi různými komunitami.
Vysoký počet nálezů ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat.
„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil Lacovara.
Muzeum egyptské civilizace ještě čeká řada dodělávek. Zahradníci dokončují zatím nepřístupnou obrovskou zahradu kolem jezera. Ladí se také organizace parkování.
Na lehce se zelenajícím poli stojí parta několika archeologů a jejich studentů, nad námi skřivan ohlašující jaro, pod námi pohřebiště z pozdní doby kamenné, takzvaná dlouhá mohyla.
„Kopal jsem a hledal červy a kousky keramiky a cihel. Ale narazil jsem na kámen, co vypadal trochu jako roh a napadlo mě, že by to mohl být zub nebo dráp, nebo taky roh,“ řekl šestiletý Sid.
Jde o výsledek více než desetiletého výzkumu velkého archeologického naleziště v parku Sierra Espuňa, které zřejmě kolem roku 2200 až 1500 před naším letopočtem bylo sídlem společnosti El Argar.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
