Castrum Novum je pro archeology splněný sen. Ti plzeňští se na vykopávkách u Říma podílí už pět let
Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště zvané Castrum Novum. Římskou pevnost založenou roku 264 před Kristem na původní etruské zástavbě už několik let zkoumají také čeští archeologové.
Zaniklá římská kolonie se nachází zhruba 60 kilometrů severně od italského hlavního města. Archeologové ze Západočeské univerzity pod vedením Kláry Preusz tam předloni objevili ruku sochy, která pravděpodobně znázorňuje císaře Aurelia. Aktuálně tam pracují na odkrývání vojenských kasáren.
Archeologové z Plzně se u italského Říma už pět let podílejí na unikátních vykopávkách
Co kyblík, to desítky střepů, mušlí, hřebíků nebo (máte-li štěstí) také nějaká ta mince.
Naleziště Castrum Novum je pro archeology splněný sen. Pokud jste na vykopávkách nikdy nebyli, vězte, že veškerá vykopaná zemina putuje nejdříve do kyblíků, ty se pak po jednom přesívají přes síto, ze kterého archeologové ručně vybírají méně či více důležité předměty – mimo jiné také kosti, korálky nebo knoflíky.
Casturm Novum
- Počátky města Castrum Novum jsou spojovány s výstavbou bývalé římské cesty Via Aurelia, která spojovala Řím s městy Cosa a Pisa. Její délka byla 336 kilometrů a měla velký význam pro expanzi Říma.
- Římská kolonie Castrum Novum vznikla ve 3. století před Kristem na původní etruské zástavbě, existující od 5. století před naším letopočtem. Relikty města byly známy již v 18. století. Nálezy z prvních vykopávek jsou dodnes součástí vatikánských muzeí. Systematický výzkum však začal až v roce 2010. Plzeňská katedra archeologie se na něm podílí od roku 2016.
Prosátý materiál pak ještě kontrolují kolegové s detektory kovů. A to je jen začátek celého procesu čistění, zkoumání, a hlavně zapisování jednotlivých kousků historické skládačky.
Studenti katedry archeologie v Plzni tak mají vzácnou příležitost získat zkušeností na bohatém nalezišti. A to právě díky Kláře Preusz, která tam letos s sebou kromě svého manžela a kolegy Michala Preusze a jejich devítiměsíčního synka Viktora vzala také studenty prvního ročníku doktorandského studia Kristýnu Strakovou a Atillu Vatansevera.
Střepy, kosti, mušle
V kasárnách, které teď tedy odkrývají, žilo podle akademického pracovníka plzeňské univerzity Michala Preusze přibližně 300 vojáků.
Jejich úkolem bylo strážit pobřeží, protože Řím vstupoval do první punské války s Kartágem. Podezdívky mají čtvercový půdorys a stály na nich pravděpodobně dřevěné budovy.
Klára Preusz
Šéfka české expedice. Studovala v Itálii na Università degli Studi della Tuscia v nedalekém Viterbu. Podílet se na místních vykopávkách byl její dětský sen. Nakonec navázala spolupráci s Flaviem Enei, ředitelem Muzea moře a starověké námořní plavby v Santa Seveře a zároveň šéfem celých vykopávek. Pracovat začala soukromě, později jako pedagog katedry archeologie na Západočeské univerzitě.
Archeologové už našli několik suterénů a vodovodních systémů, které odváděly nejspíš odpadní vodu ven z pevnosti. Vedle kasáren se nachází také cisterna, která byla vybudována na jímání pitné vody. Hluboká je přibližně čtyři metry.
Vedle je klenutá místnost s přibližně šestimetrovou studnou. Těsně vedle kasáren už před časem vědci našli divadlo.
Vykopávkám dominuje tzv. fórum, tedy náměstí, na kterém minulý rok odkryli části Apollonova chrámu. V jeho blízkosti se nachází další významné budovy císařského období zdobené mozaikami. A právě tam se studenty objevili už zmiňovanou kamennou ruku. Ostatní nalezené sochy mohou lidé vidět třeba ve vatikánských muzeích.
Mise českých archeologů tu ale zdaleka nekončí a bude trvat ještě několik let, než odkryjí další části města, a kdo ví, jaká další překvapení badatelům odhalí.
