Stavitelé Stonehenge jedli nedovařené vnitřnosti, zjistili vědci z výkalů
Vajíčka střevních parazitů nalezená ve 4500 let starých výkalech naznačují, že se stavitelé Stonehenge v zimě účastnili hostin, jejichž součástí byly i nedovařené zvířecí vnitřnosti. Britští vědci to zjistili při analýze pravěkých smetišť, napsal list The Guardian.
Odborníci předpokládají, že komplex menhirů ve Stonehenge byl postaven v několika etapách. První stavby začaly kolem 5000 let před naším letopočtem, slavný kamenný kruh zřejmě vznikl zhruba 2500 př. n. l.
Archeologové z dostupných důkazů usuzují, že stavitelé monumentu sídlili v nedaleké osadě známé jaké Durrington Walls. Místo využívali hlavně v zimních měsících, zřejmě po dobu deseti až 50 let.
Vědci tvrdí, že v koprolitech, jak se zkamenělý trus odborně nazývá, objevili parazity, kteří vrhají nové světlo na život pravěkých stavitelů. Dochované výkaly jsou podle nich nejstaršími koprolity objevenými v Británii. Zároveň jde o nejranější důkaz parazitární infekce ve Spojeném království, u níž je známý druh hostitele.
„Je to nejstarší nález, u něhož známe původ člověka, který chodil na záchod,“ říká spoluautor studie Piers Mitchell z Cambridgeské univerzity.
Ve výzkumu, který publikoval odborný časopis Parasitology, Mitchell a jeho kolegové popisují objev 19 koprolitů. V pěti z nich našli střevní parazity. Analýza látek, jako je žlučová kyselina, odhalila, že čtyři z těchto výkalů pocházejí od psů a jeden od člověka.
Lidský výkal a tři psí exkrementy obsahovaly vajíčka parazita kapilárie. Vajíčka tohoto malého nitkovitého červa přitom vykazují podobnost s vajíčky hlístic, které dnes parazitují na skotu. Podle autorů studie tento objev naznačuje, že stavitelé Stonehenge a jejich psi jedli nedostatečně tepelně upravené vnitřnosti z infikovaného dobytka.
Dinosaury trápily pravěké vši. Vědci je objevili na poškozeném peří dochovaném v barmském jantaru
Číst článek
„Ukazuje se, že jedli vnitřní orgány skotu, zejména játra, protože tam tito parazité žili. Nebylo to jen tak, že by seškrabávali maso z kostí a zbytek vyhazovali. Vypadá to, že se o jídlo tak trochu dělili se svými zvířecími společníky, nebo jim alespoň dávali zbytky,“ přibližuje Mitchell.
Jeho tým v dalším psím koprolitu nalezl vajíčka parazita škulovce širokého, což naznačuje, že zvíře jedlo syrové nebo nedostatečně tepelně upravené sladkovodní ryby.
Podle Mitchella se pes zřejmě nakazil už před svým příchodem do osady Durrington Walls, protože stavitelé a jejich zvířata místo obývali jen krátce. Trvá přitom několik měsíců, než škulovec začne produkovat vajíčka. Vědci navíc na místě nenašli kosti ryb.
Předchozí nálezy kostí prasat a dobytku naznačují, že pravěcí stavitelé v zimě na místě pořádali hostiny. Není ale jasné, zda se jednalo o vzácné příležitosti, nebo zda maso konzumovali každý večer. „Existují také rané důkazy o mléku a sýru a podobných fascinujících věcech,“ dodává vědec.
