Guatemalská džungle vydala další mayské město. Objevila ho tam česko-slovenská výprava za pomoci umělé inteligence. Jak velkým přínosem je AI pro archeologii?
Martin Golec se dlouhodobě věnuje výzkumu archeologické lokality zvané Býčí skála. „Lidé do jeskní ukládali vozy a cenné předměty,“ vypráví v rozhovoru archeolog.
Zóna má ochránit hlavně vnější vzhled domů tak, aby se stavby neměnily při pohledu z ulice. Regulace má zabránit bourání budov nebo jejich necitlivé přestavbě, což se v minulých letech v Brně dělo.
Když byl vrak starořecké lodi v roce 1900 objeven nikoho nejspíše nenapadlo, že jej budou archeologové zkoumat i více jak sto let později. Zrovna v nedávné době, ale odborníci vyzvedl nové objevy,
Plán radnice Dolních Břežan počítá s barevnými betonovými bloky kopírujícími tvary půdorysů historických staveb. Odpůrci plánu souhlasí, že je přeměna potřeba, betonové pláty se jim ale nelíbí.
„Většina z hrobů byla v duchu tehdejší doby vykradena. Výjimku tvořil hrob náležící ženě ve věku 35 až 50 let. Ten lze označit za mimořádný v rámci celé republiky,“ uvedl archeolog Pavel Horník.
Figurka z naleziště Ling-ťing v provincii Che-nan znázorňuje pravděpodobně zpěvného ptáka na podstavci, do finální podoby ji tvůrce z kosti vytesal kamennými nástroji. Je zhruba 1,5 centimetru dlouhá.
Odborníci na ploše 30 hektarů mimo jiné zaměřili někdejší budovu lázní, tržnici, několik chrámů a divadlo. Trvalé osídlení na místě Falerii Novi bylo už v roce 241 před naším letopočtem.
Archeologické památky se otevírají v první etapě zpřístupnění řeckých kulturních institucí. Na muzea má podle vládních plánů dojít až 15. června, do kin budou lidé moci začít chodit 1. června.