Známá slovenská jeskyně přichází o ledovou výzdobu. Kvůli změnám klimatu může úplně roztát
V Demänovské ledové jeskyni ve slovenských Nízkých Tatrách výrazně ubývá led. Podle odborníků za to můžou klimatické změny, kvůli kterým z tisíce metrů krychlových ledu zbývá v jeskyni už jen zlomek, píše s odkazem na server Ekolist.cz Radio Wave.
Klimatická změna způsobila, že Demänovská ledová jeskyně v posledních letech nemá vhodné podmínky pro to, aby dokázala udržet svou známou ledovou výzdobu.
„Zaledněná jeskyně tvarem podzemních prostor vytvoří jakoby past pro studený vzduch, který v podzemí stagnuje. Když je tužší zima, stěny jeskyně více promrznou a padající voda prosakující přes strop jeskyně, zejména na jaře z tajícího sněhu nad jeskyní, zamrzne,“ popsal vznik ledových kráterů v jeskyni Pavel Bella, vedoucí úseku ochrany jeskyň Správy slovenských jeskyň.
Arktida má za sebou nejteplejší léto. Průměrná teplota dosáhla 6,4 stupně Celsia, uvedl americký úřad
Číst článek
Aby se ledová výzdoba v jeskyni udržela, bylo by potřeba, aby byly na Slovensku celkově tužší zimy, během nichž napadne velké množství sněhu. Kvůli klimatickým změnám jsou ale podmínky pro tvorbu i udržení ledové výzdoby v posledních letech nevyhovující a dá se očekávat, že při setrvání současného vývoje led v Demänovské ledové jeskyni roztaje úplně.
Pro Slovensko může být tání ledových jeskyní významný problém. Nejen že přijde o významnou přírodní památku, ale také třeba o příjmy, které jsou spojené s turismem v této oblasti.
U některých ledových jeskyň ale zatím větší ledová zásoba zůstává, jako třeba v Dobšinské ledové jeskyni, která je dokonce zapsaná na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
„Je tam zaledněný větší prostor a k uchování ledu pomáhá i stabilnější mikroklima v spodní části jeskyně. V horní části jeskyně ovšem rovněž dochází k úbytku ledu,“ dodal Bella.
Problém tání ledu v podobných jeskyní se netýká pouze Slovenska, ale i dalších světových regionů, které se nacházejí především v mírném pásu, dodává Radio Wave.
