Co dělají divoká zvířata, když přijde bouřka? Němečtí filmaři vyvrátili dlouho tradované omyly
Chtěli natočit film o počasí a přitom se jim podařilo nafilmovat, co dělají krtci, mravenci a další tvorové v dešti a bouřce. Němečtí dokumentaristé Robin Jähne a Michael Gärtner teď za svůj film Divočina v bouři dostali cenu odborné poroty na festivalu Prague Science Film Fest.
Co tedy doopravdy dělají srny v bouřce?
Srny vycházejí ven do deště, protože se potřebují také někdy umýt. To je jedna věc. Kromě toho jsou ale na dešti v bezpečí před dotěrným hmyzem, který se v lese skrývá pod listím. Konečně od něj mají pokoj.
Poslechněte si rozhovor Martina Srba s německým dokumentaristou Michaelem Gärtnerem
Dá se tedy říct, že jste s dokumentem zároveň činili vědecké objevy?
V podstatě ano, a museli jsme si to ověřovat. Dá se říct, že to, co jsme třikrát pozorovali a zaznamenali na kameru, je relevantní. Musíme o tom ale mluvit s vědci, například s experty na mravence.
Ptali jsme se, proč mravenci rozprašují svou kyselinu proti směru deště. Spousta lidí by řekla, že to nedává smysl. My ale víme, že to dělají a jako první jsme to nafilmovali.
Co vám k tomu řekli experti?
Potvrdili nám, že to platí, jenom to předtím nikdo nenatočil. Doteď nevíme, proč to dělají, máme jenom teorie. A s Robinem jsme se o nich dohadovali.
Z vakomyši uděláme vakovlka. Vědci přišli s plánem na znovuoživení vyhynulého druhu
Číst článek
Domníval jsem se, že se tím dorozumívají, ale je to omyl, protože mravenčí komunikační molekuly vycházejí z úplně jiného zdroje. Přesto vědci řekli, že to prozkoumají, jestli na tom přece jen něco není.
Člověk by přitom řekl, že to musí být přece dávno prozkoumaná otázka, jak jsou živočichové připravení na déšť...
Jak a poslední dobou také do jaké míry. Jak silné budou extrémy počasí. Vidíme to na utopených žížalách. V přírodě se jich utopí méně než v zabetonovaných městech – vídáme je v kalužích v městských parcích. Podle toho, jak my lidé zacházíme s okolním prostředím, dopadají extrémy ještě extrémněji nejenom na zvířata, ale i na nás.
Jak těžké bylo film natočit? Přeci jen, bouřky nebývají každý den.
Pracovali jsme na něm dva a půl roku. Trik třeba u hmyzu je, že musíte čekat – motýla nebo včelu nemůžete pronásledovat s kamerou, protože vám uletí. U savců je zase obtížné, když potřebujete záběr zepředu, a oni vám v lijáku utíkají.
19:44
Sesuv můžeme najít všude. Jen není vidět, je skrytý a čeká na svou příležitost, vysvětluje přírodovědec
Číst článek
Museli jsme si pomáhat technickými triky: Robin sestavil stroj na umělý déšť. Ten jsme použili i na krtky. Nemůžeme je samozřejmě točit, jak plavou pod zemí, a tak jsme si odlili krtčí chodbičky do parafínu.
Jenže v Německu jsme nesehnali žádného krtka, a tak jsme museli se vším jet do Belgie. V parku jsme si udělali venkovní studio, a tak jsme tu scénu mohli natočit.
Váš film na pražském festivalu ocenila univerzitní porota. Co na to říkáte?
Volal jsem Robinovi a říkám: Jak to, že jsme na festivalu vědeckých filmů? On na to, že to je pro nás čest. Spousta lidí nám říkala, že jsme natočili akční thriller, kde třískají hromy, a najednou přijde festival s tím, že to je vědecky zajímavé! A přesně to jsme vlastně chtěli.
