Olomoucký kraj:
Jesenicko zaostává kvůli velké izolaci, problémy jsou ale i na Hané

Na severu leží hluboké lesy a vysoké hory, na jihu odlesněné zemědělské pláně. Různorodosti v podobě izolovaného lázeňského Jeseníku, těžce dostupných horských oblastí Hrubého a Nízkého Jeseníku i velkých hanáckých měst na jihu se spojují v Olomoucký kraj. Z mnoha ingrediencí slepený region špatně drží pohromadě, úspěchy metropole se nedaří dál šířit a trpí i odlivem vzdělaných lidí.

Olomouc 13. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V desátém pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 míříme do Olomouckého kraje.

Jeho nezvyklý tvar je důsledkem spojení dvou různých a velmi rozdílných regionů. Jižní polovinou kraje je velká aglomerace tvořená především městy Olomouc, Prostějov a Přerov a jejich zázemím. V širším pojetí toto území zahrnuje celou Hanou v Olomouckém kraji, tedy asi 400 tisíc obyvatel a zhruba 170 obcí. Jde o zemědělské i průmyslové centrum střední Moravy.

V severní polovině žije pouze čtvrtina obyvatel Olomouckého kraje, Šumpersko a Jesenicko jsou totiž z velké části řídce osídlené horské oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku.

Izolované Jesenicko

Právě horská krajina zapříčinila izolaci Jesenicka od zbytku kraje. Jediná silnice první třídy do této oblasti se klikatí po Velkém Klínovci až na Červenohorské sedlo, řidiči na třinácti kilometrech vystoupají pět set výškových metrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tunel pod Červenohorským sedlem je technicky proveditelný. Potvrdila to územní studie

Spojení není lepší ani vlakem, ze Šumperku do Jeseníku zabere cesta na dvě hodiny. Horskou oblast totiž musí koleje obíhat přes Hanušovice.

I proto se kraj zabývá myšlenkou vytvoření tunelu pod Červenohorským sedlem, podle nové studie proveditelnosti by taková varianta byla možná. Cestování vlakem by se pak mezi oběma okresními městy zkrátilo na pouhých 23 minut, Olomouc by pak byla z Jeseníků dostupná za necelou hodinu.

Obce jako Bělá pod Pradědem, Mikulovice nebo Javorník pak ve snaze přilákat nové obyvatele do odříznuté oblasti Jesenicka prodávají stavební pozemky výrazně levněji než v jiných lokalitách. Například Javorník ležící jen pár kilometrů od polských hranic prodává metr čtvereční za 300 korun, za polovinu běžné ceny.

„Jesenicko je klasická vnější periferie, která dlouhodobě dosahuje nižších indexů socioekonomického rozvoje, a to i navzdory relativně pozitivnímu rozvoji cestovního ruchu,“ vysvětluje sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Jesenicko září tmavou barvou v obou zkoumaných indexech, v Olomouckém kraji jde o oblast jednoznačně nejpostiženější jak destabilizující chudobou (exekuce, bytová nouze, život v sociálně vyloučeném prostředí), tak socioekonomickým znevýhodněním (nižší vzdělání, nezaměstnanost).

Ve druhém zmíněném indexu patří Jesenicko dokonce na osmé nejhorší místo v celé republice, třeba na úroveň Orlové nebo Litvínova.

Jde o region, který je dlouhodobě opomíjený, je tam nízká volební účast, vylidňuje se a stárne.

Problémy Jesenicka si uvědomuje i vláda Petra Fialy (ODS), která se tam během loňského jara vydala na výjezdní zasedání. Hlavním tématem se tehdy stala právě zmíněná dopravní obslužnost a možné spolufinancování plánovaného tunelu.

Kromě Jesenicka i téměř celé Šumpersko patřilo do historického území Sudet, odkud po druhé světové válce stát vystěhoval většinu tamních obyvatel a tyto oblasti dosídlil lidmi bez vztahu k regionu.

Například v osadě Štolnava na Šumpersku žilo původně 130 českých Němců, kteří měli k dispozici i jednotřídní školu. Dle projektu Zanikla-Sidla.cz ve svých domovech po válce ale zůstaly pouze dvě antifašistické rodiny, ke kterým přibylo několik nových osídlenců. Osada se ale dál vylidňovala, dělníci v ní rabovali stavební materiál a následně ji stát nechal zcela zničit. Nyní v místě stojí pouze dvě rekreační chalupy, základy kaple a bývalý hřbitov.

Potíže má i Haná

Společenské a ekonomické problémy se netýkají jen odříznuté severní poloviny kraje, ministerstvo pro místní rozvoj ve své Strategii regionálního rozvoje ČR 21+ bere jako „hospodářsky a sociálně ohrožené území“ naprostou většinu Olomouckého kraje, jedinou výjimkou je Prostějovsko, Litovelsko a Olomoucko.

To se přesně odráží v indexu socioekonomického znevýhodnění, který je právě v těchto třech oblastech v Olomouckém kraji nejnižší.

Nedá se však říci, že by výsledek dnešních vládních a opozičních stran v minulých krajských volbách toto rozdělení stoprocentně odrážel. Tábor ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a Starostové před čtyřmi lety nejvíce bodoval na Olomoucku, ale také v Zábřehu nebo Uničově, zatímco ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD na Jesenicku, Přerovsku a Šumpersku.

Byť v kraji před čtyřmi lety vyhrály dnešní vládní strany, platí spíše za volební baštu hnutí ANO, SPD a komunistů, v minulosti i ČSSD.

„Vysoká podpora opozičních stran na Přerovsku, které má vysoké hodnoty chudoby i znevýhodnění, je daná fabrikou Agrofertu Precheza i tím, že jde o vnitřní periferii,“ vysvětluje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, regionální politikou a volebním chováním.

„ANO a SPD mají velkou podporu i v Prostějově, byť jde o relativně bohatý okres co do průměrné mzdy, často jsou tam největšími zaměstnavateli ale různé montovny a zahraniční firmy. Tamní lidé tak mají relativně dobré mzdy, ale volí často populistické strany,“ říká Lysek.

Sociální geograf Slach upozorňuje, že i když různé výzkumné instituce v krajské metropoli Olomouci mají v poslední době velmi dobré výsledky, prozatím se je nedaří v regionálním inovačním ekosystému plně využívat.

„Jako určité riziko lze vnímat i to, že zaměstnanost v některých regionech stojí na velkých podnicích (Uničov, Mohelnice) v tradičních odvětvích, které čelí narůstající konkurenci. Jejich stagnace by se mohla výrazně negativně promítnout do výkonnosti těchto regionů,“ doplňuje Slach.

V neposlední řadě Olomoucký kraj trápí i velký odliv mozků. „Téměř všichni vysokoškoláci původem z Prostějova, Přerova i Olomouce – přestože je to univerzitní město – odchází do Prahy nebo Brna. Elita z kraje odchází, takže na Hané chybí často pracovníci ve službách nebo profesích s přidanou hodnotou,“ podotýká politolog Lysek.

Libavá

Na severovýchodě olomouckého okresu se rozprostírá rozsáhlý vojenský újezd Libavá se stejnojmennou obcí Město Libavá. To bylo na dlouhá léta pod vojenským dozorem, protože se nacházelo v kontrolovaném území. Obnovy se dočkalo až při zmenšení újezdu v roce 2016, kdy si občané v referendu odhlasovali vznik samostatné obce.

Za uplynulých osm let ale nelze říct, že by se obyvatelům Města Libavá dařilo. Například podle Mapy zadlužení je tam exekucemi zatíženo 19,4 procenta lidí.

Nové obyvatele získává vedení obce jen těžko, i když podobně jako na Jesenicku láká možné zájemce na levné parcely. Často totiž mívají problém právě se sousedícím armádním cvičištěm.

S problémy se potýká i místní škola, když do ní v září nastoupilo jen osm prvňáků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Moderní pomůcky, finanční příspěvek a dotované dojíždění. Tak se snaží ve Městě Libavá přilákat co nejvíc dětí do tamní školy

Ředitelka Lenka Šestáková se tak snaží nové žáky přilákat na modernizované učebny a pomůcky nebo pětitisícový příspěvek rodičům žáků prvních tříd na školní vybavení. „Velký problém je tady i malá zaměstnanost. Je tady hodně mladých rodin, ale bohužel dost často nám utíkají právě za prací,“ uvádí ředitelka.

Lidovecká Konice

Zajímavým případem je Konicko. To má po Jesenicku druhé nejvyšší hodnoty socioekonomického znevýhodnění, ale je nejméně z celého kraje zasaženo destabilizující chudobou. Před čtyřmi lety v krajských volbách tam měli současné vládní strany v součtu o pět a půl procentního bodu vyšší zisk než dnešní opozice.

„Konice je podobně jako třeba jihočeské Dačice místem vyšší lidovecké podpory, která rozdíl v indexech chudoby a znevýhodnění dokáže překonávat. Pokud v mapách vidíte vysoké znevýhodnění, nízkou chudobu a vyšší podporu vládních stran, vždy za tím stojí lidovci, kteří dokážou získávat dobré volební zisky i v místech, kde by podle tvrdých socioekonomických ukazatelů měli vítězit populisté a levice,“ vysvětluje politolog Lysek.

V krajských volbách 2020 na Konicku Koalice pro Olomoucký kraj vedená právě KDU-ČSL zaznamenala svůj nejlepší výsledek: přes 27 procent.

Méně známý hejtman

Krajské volby v Olomouckém kraji před čtyřmi lety vyhrálo hnutí ANO, krajskou vládu ale vytvořili druzí Piráti a Starostové, třetí Spojenci pro Olomoucký kraj (KDU-ČSL, TOP 09, Zelení) a ODS. V opozici s hnutím ANO zůstala SPD.

Hejtmanem se stal Josef Suchánek (STAN), který patří k nejméně známým hejtmanům, jak ukázal loňský průzkum agentury STEM/MARK. Že jej jako svého hejtmana znají, odpovědělo jen 38 procent respondentů Olomouckého kraje.

Hodnocení toho, jak hejtmanství postupuje při řešení problémů Olomouckého kraje, pro Suchánka dopadlo o něco lépe. Podle 43 procent respondentů si vede „velmi dobře“ či „spíše dobře“, negativně ho hodnotí 16 procent oslovených.

Suchánek hejtmanský post obhajuje v čele kandidátky Starostů pro Olomoucký kraj, kterou podporuje i SNK ED.

ANO do letošních voleb opět vede bývalý hejtman a nyní poslanec Ladislav Okleštěk, Piráty podporované různými lokálními hnutími krajský radní Martin Šmída, spojenectví KDU-ČSL, TOP 09, Zelených 1. náměstek hejtmana Ivo Slavotínek (KDU-ČSL) a samostatnou kandidátku ODS náměstek hejtmana Dalibor Horák.

Na kandidátce občanských demokratů už není bývalý náměstek Michal Zácha, kterého loni policie obvinila z ovlivňování veřejných zakázek pro dopravní stavby v Olomouckém kraji.

Spojenectví SPD, Trikolory, PRO a Svobodných vede poslanec a místopředseda SPD Radim Fiala, koalici Stačilo! Vladimír Urbánek (KSČM) a Přísahu bývalý sociální demokrat, bývalý primátor Olomouce a bývalý ministr kultury Antonín Staněk.

Sociální demokracie kandiduje s hnutím Společně pro kraj pod názvem Hlas pro náš kraj, lídrem je vysokoškolský pedagog a politolog Pavel Šaradín (SproK).

Jakub Grim, Vít Kubant, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Olomoucký kraj, Kraje 2024, krajské volby 2024, Olomouc, Jeseník, Přerov, Libavá, Jeseníky