Pardubický kraj:
prosperující Polabí, zaostávající východ a uprostřed výjimečná Litomyšl

Při pohledu na vnitřní rozdíly Pardubického kraje je vidět hned několik unikátů. Zaostávající východní a jihovýchodní oblasti trpí málo vídanou kombinací toho, že jde o historické území Sudet a zároveň jsou to vnitřní periferie. Jak ukazuje analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, sociodemografické rozdíly se odráží do volebních výsledků. Kde se daří, tak jako v Litomyšli nebo na Pardubicku, tam lidé častěji volí současné vládní strany, a naopak.

Pardubice 11. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Osmé pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 se věnuje Pardubickému kraji. V loňském průzkumu agentury STEM/MARK vyšel jako hlavní problém sužující tamní obyvatele doprava.

Jde totiž z velké části o tranzitní region, vede přes něj hlavní tuzemský železniční koridor spojující buď severní cestou Prahu s Brnem, nebo Prahu s Olomoucí a Ostravou.

Až bude dostavěna, povede napříč krajem dálnice D35, která propojí východní Čechy, Hanou a severní Moravu bez nutnosti projíždět Brnem.

A do třetice: v plánu bylo vést Pardubickým krajem i vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. Loni však česká vláda megalomanský a nákladný projekt, který byl velkým snem bývalého prezidenta Miloše Zemana, definitivně pohřbila. Právě propojení v pahorkatinách a vrchovinách Pardubického kraje by byl pro celou megastavbu budovatelským, technickým, finančním i environmentálním oříškem.

Úrodné a prosperující Polabí

V místech, kde měl podle plánů kanál končit, se rozprostírá nejúrodnější a hospodářsky nejvýkonnější část regionu. Okres Pardubice vyplňující severozápadní část kraje sice zabírá jen pětinu jeho území, žije tam ale třetina obyvatel.

Úrodné Polabí a tamní strojírenský či chemický průmysl je ekonomickým motorem Pardubického kraje. Kromě města Pardubic zahrnuje i Přelouč a Holice a jejich okolí.

Jde o oblast, které se i v socioekonomických ukazatelích daří lépe než zbytku kraje. Pardubicko je tak v socioekonomickém znevýhodnění, které se projevuje nižším vzděláním a nezaměstnaností, dokonce osmým nejlepším mikroregionem z celé republiky.

„Platí ustálený vzorec, že krajská města mají v rámci svých krajů vyšší podporu stran současné pětikoalice. Podpora vládních stran koreluje i s mírou metropolizace ve smyslu ekonomické výkonností,“ popisuje sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Na Pardubicku, Přeloučsku a Holicku měly v minulých krajských volbách ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN v součtu kolem 50procentní podpory, zatímco tábor současné opozice ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD o devět až třináct procentních bodů méně.

V aglomeraci Pardubic, Chrudimi a blízkého Hradce Králové žije bezmála 400 tisíc lidí, což z ní dělá jednu z největších českých metropolitních oblastí. Ekonomická síla dvou krajských měst pomáhá celému jejich okolí. Přestože mezi 15–20 minut vzdáleným Hradcem a Pardubicemi existuje rivalita, nijak nebrání tomu, aby se doplňovaly a jejich obyvatelé navzájem využívali jejich výhod.

Pohraničí Pardubického a Královéhradeckého kraje je toho důkazem, v tamních vesnicích, jako je Srch, Němčice či Ráby, překotně rostou nové a nové rodinné domy.

Spalovna i elektrárny

Jenže v tomto pásu mezi dvěma velkými městy není všechno atraktivní. Na půl cesty mezi Pardubicemi a Hradcem je hnědouhelná elektrárna Opatovice, která dodává teplo pro 60 tisíc tamních domácností.

Přehrát

00:00 / 00:00

Provoz zařízení za několik miliard korun plánuje opatovická elektrárna spustit od roku 2028, víc zjišťoval Ondřej Wolf

Ministerstvo životního prostředí letos v lednu vydalo kladné posouzení o vlivu na životní prostředí plánované spalovně u opatovické elektrárny. Zároveň ale stanovilo přes dvacet podmínek pro výstavbu a následný provoz spalovny.

Elektrárna chce v zařízení spalovat ročně až 150 tisíc tun komunálního odpadu a vyrábět z něj teplo. Některé obce a spolky ale se spalovnou nesouhlasí. Bojí se třeba toho, že spalovna zatíží životní prostředí hlukem, dopravou a škodlivými látkami.

Odpůrcům se nelíbí ani navrhovaná kapacita, která je podle nich naddimenzovaná. Zařízení nechce ani blízká obec Čeperka, kde tento záměr v roce 2022 odmítli v referendu. Provoz zařízení plánuje opatovická elektrárna spustit od roku 2028.

Na západní výspě kraje na pomezí se středními Čechami leží ještě elektrárna Chvaletice, dle instalovaného výkonu druhá největší česká tepelná elektrárna spalující hnědé uhlí a jeden z největších zdrojů emisí oxidu uhličitého v Česku.

ČEZ ji před deseti lety prodal společnosti Sev.en uhlobarona Pavla Tykače. Původně měla být uzavřena už v roce 2020, její provoz byl ale prodloužen minimálně o další dekádu.

Ačkoliv ministerstvo životního prostředí Chvaletice dle své metodiky hodnotí negativně, v letech 2019 a 2021 elektrárně krajské úřady udělily výjimku z emisních limitů pro vypouštění více rtuti a oxidů dusíku do ovzduší.

Chvaletice čelí dlouhodobě kritice ekologických organizací, za její uzavření bojuje místní spolek Zastavme elektrárnu Chvaletice. V roce 2019 do areálu elektrárny pronikli aktivisté z organizace Limity jsme my a tři dny na místě protestovali.

Pokulhávající východ

Pardubický kraj ale zdaleka není jen jeho severozápadní část.

Třeba Moravská Třebová na jihovýchodě kraje je mikroregionem s devátou nejvyšší úrovní zmíněného indexu socioekonomického znevýhodnění v celém Česku. Vysoké hodnoty znevýhodnění vykazuje i Kralicko či Svitavsko.

Ve druhém zkoumaném indexu destabilizující chudoby (exekuce, bytová nouze rodin a život v sociálně vyloučeném prostředí) dosahují v rámci kraje nejhorších hodnot opět Svitavy, Králíky a Moravská i Česká Třebová.

Jde přesně o oblasti, kde před čtyřmi lety v krajských volbách nejvíce bodovaly strany dnešní opozice, zatímco nejméně se tam dařilo současným vládním stranám.

Pro připomenutí, ještě jednou mapa s oběma indexy a volebními výsledky dnešních vládních a opozičních stran v krajských volbách 2020.

„Trochu se zapomíná na to, že Moravská Třebová, Svitavy, Lanškroun nebo Králíky jsou historické Sudety, odkud stát po válce odsunul Němce. Tento historický úděl se mísí s tím, že jde o vnitřní periferii na hranicích krajů,“ vysvětluje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, lokální a regionální politikou a volebním chováním.

Jde o region na českomoravském pohraničí, kde se sbíhají kraje Pardubický, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina, i proto tak platí za typickou vnitřní periferii. Tedy za oblast daleko od velkých měst, která doplácí na nedostatečnou infrastrukturu.

Výjimečná Litomyšl

V destabilizující chudobě jinak vykazuje Pardubický kraj jako celek velmi dobrých hodnot. Nejnižší úroveň mají Polička a Hlinsko, hlavně ale Litomyšl, ta je premiantem i v celorepublikovém srovnání.

Jde o mikroregion se čtvrtými nejnižšími hodnotami, ze kterých se skládá index destabilizující chudoby. Na Litomyšlsku se totiž nenacházejí žádné vyloučené lokality, v exekuci jsou necelá tři procenta obyvatel a bytová nouze se této oblasti také téměř netýká.

„Litomyšl je příklad menšího města se schopným politickým vedením. Bují tam kultura, umělecká činnost, výstavy… Co se týče správy, jde o progresivní město, jeho zástupci jezdí na různé konference o urbanismu, kde vysvětlují, jak zabránili vizuálnímu smogu ve městě a vytvořili jednotný vizuální styl,“ vyjmenovává politolog Lysek.

Ve městě se každoročně pořádá mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl a na místním renesančním zámku česká vláda v červenci 2022 zahajovala předsednictví v Radě EU.

„Litomyšl je navíc už od středověku kompaktním městem, kde nikdy nebyla německá populační většina, takže je tam historická kontinuita. Lidé jsou na město hrdí, jsou to patrioti a mají tam silný kulturní a sociální kapitál,“ doplňuje Lysek, v čem se Litomyšl od okolních oblastí kraje liší.

„Zároveň ale nemůžeme zapomínat ani na to, že město trpí chybějící dálnicí,“ vrací se oklikou k tomu, co obyvatele Pardubického kraje nejvíce sužuje.

Litomyšli i vedlejšímu Vysokému Mýtu by D35 velmi pomohla. Obě města jsou nyní rozetnuta silnicí první třídy, na obchvatech a propojení zbývajícími částmi dálnice se pracuje. V současnosti je v různé fázi stavby několik desítek kilometrů dálnice.

Pohled do mapy volební podpory nabídne málo vídanou scenerii. Zatímco v Litomyšli měly před čtyřmi lety v krajských volbách nejvyšší podporu strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráti a STAN (v součtu 63,5 procenta hlasů), Česká Třebová ležící jen přes kopec nabízí úplně opačný obrázek. Tam získaly ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD 65 procent hlasů.

Hlavním motorem podpory tohoto bloku na Českotřebovsku byl subjekt 3PK hejtmana Martina Netolického (SOCDEM), který tam získal téměř 43 procent hlasů.

Probere turismus nejdelší lávka?

Na rozdíl od sousedních regionů se Pardubickému kraji příliš nedaří lákat turisty. Zejména co do mezinárodního cestovního ruchu patří mezi českými kraji na chvost, velkou výjimkou je krátká hranice kraje s Polskem.

Na ní leží Kralický Sněžník a taktéž česko-polský svár, byť menší než boj Libereckého kraje s polským hnědouhelným lomem Turów. Na vrcholu od roku 2022 stojí třicetimetrová polská rozhledna, jejíž stavbu kritizovali ekologové.

„Výstavba rozhledy povede k naprosto neúnosné zátěži unikátní přírody, která je na vrcholu Králického Sněžníku. Připomíná to salámovou metodu, kdy se postupnými kroky neustále stupňuje tlak na přírodu. Neustále se k rozhledně něco povoluje – jednou další vjezd těžké techniky, podruhé výrazné prodloužení doby výstavby, potřetí rekonstrukce zelené stezky. Výstavbu rozhledny je potřeba neodkladně zastavit,“ kritizoval pro Radiožurnál Ondřej Bačík z české Společnosti přátel Jeseníků.

Pod Sněžníkem je Dolní Morava, v poslední době velmi překotně se rozvíjející lyžařské středisko se stezkou v oblacích, bobovou dráhou i nejdelší visutou lávkou na světě.

Rekordman Netolický

Pardubickému kraji vládne už tři volební období hejtman Martin Netolický, už dlouho poslední výrazný zástupce Sociální demokracie v těch nejvyšších politických funkcích. Stejně jako před čtyřmi lety vsadil na formát 3PK, koalici své Sociální demokracie s hnutím Společně pro kraj a letos i s Východočechy a sdružením Žijeme Pardubice.

Letos má společně s libereckým Martinem Půtou (SLK) šanci stát se absolutním rekordmanem v délce působení v čele některého z krajů. Ještě nikomu se nepodařilo složit krajskou radu a být hejtmanem déle než tři volební období.

Na kraji se Netolický vždy vyhnul možné spolupráci s komunisty i s hnutím ANO.

V letech 2012–2016 vládl s Koalicí pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, SNK ED a Nestraníci) a SPOZ, v letech 2016–2020 s Koalicí pro Pardubický kraj, ODS a STAN a v současném volebním období od roku 2020 vládne opět s Koalicí pro Pardubický kraj, s ODS a TOP a hnutím STAN. V opozici zůstalo ANO a Piráti.

Představitelé kraje v čele s hejtmanem si podle místních vedou při řešení tamních problémů v 45 procentech případů dobře, vyplývá z loňského průzkumu agentury STEM/MARK. Tato čísla Pardubický kraj řadí do průměru.

Hnutí ANO letos do voleb povede pardubický zastupitel a bývalý hokejový brankář a člen představenstva Dynama Pardubice Dušan Salfický, na 20. místě jej doplňuje i primátor Pardubic Jan Nadrchal.

Společnou kandidátku ODS a TOP 09 vede krajský radní Ladislav Valtr (ODS), Hnutí STAN náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková, Piráty chrudimský radní Daniel Lebduška. Koalici pro Pardubický kraj pak krajský radní Pavel Šotola (KDU-ČSL).

Lídrem koalice SPD, Trikolora a PRO je poslanec a provozní ředitel elektrárny Chvaletice Marcel Dlask (SPD), koalici Stačilo! tvořenou KSČM, ČSNS a Českou suverenitou sociální demokracie (ČSSD) vede Jan Foldyna (KSČM).

Podobně jako v Královéhradeckém kraji, i v Pardubickém kraji vůbec nekandiduje Přísaha.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, Pardubický kraj, Martin Netolický, krajské volby 2024, Králický Sněžník, D35, dálnice D35, Chvaletice, Elektrárna Chvaletice, Elektrárna Opatovice, Litomyšl, Pardubice