„Nálada v Německu je taková, že když vláda nemá většinu, tak se má jít k volbám. A že už nemůžeme ztrácet čas, protože ekonomická situace není dobrá,“ míní Daniel Brössler.
Část mladých mužů má pocit, že liberální společnosti zapomínají na jejich problémy. Jejich posun směrem k pravici se začíná projevovat v politických průzkumech.
„Obávám se, že jestli se Andrej Babiš dostane k moci a začne jednostranně prosazovat práva seniorů, vznikne zase jiná strana hájící zájmy mladých,“ upozorňuje novinář.
„Lidé, kteří ho (Trumpa) poznali a dívají se na něj kriticky, tvrdí, že je to člověk nesmírně povrchní,“ popisuje. „Já jsem od něj žádnou reflexi nikdy neslyšel, takže tomu spíš věřím.“
Středopravicový Michel Barnier tvrdí, že bude respektovat všechny strany. „První zásadní zkouškou pro něj bude hlasování o rozpočtu,“ popisuje francouzský novinář Emmanuel Galiero pro iROZHLAS.cz.
Konzervativní Barnier je pro levici, která už avizuje, že při prvním parlamentním zasedání předloží návrh na svržení vlády, trnem v oku. Nový premiér bude závislý na podpoře lepenovců.
„Nesouhlasíme s volbou nového premiéra. Vůbec to neodpovídá výsledkům předčasných parlamentních voleb,“ říká pro Český rozhlas dvaadvacetiletá studentka Carla.
Levice a pravice. Nesmiřitelné tábory. Jedni jezdí na snowboardu, druzí na lyžích – jak by nám patrně vysvětlil Václav Klaus. Co ale pravice a levice říká o našich politických postojích?
„To, co se teď děje, je nejlepším důkazem starého moudra, že vládu je jednodušší získat, než udržet,“ glosuje pro Český rozhlas polský politolog Wawrzyniec Konarski.
„Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová. Za problém české politiky označuje také nedostatečnou zpětnou vazbu ze strany občanů.
„Politická scéna je velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. Člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje publicista v Interview Plus.
Kde se vzal Jean-Luc Mélenchon a jaké priority jsou mu vlastní? Web iROZHLAS.cz a Radiožurnál předního představitele francouzské krajní levice představují v profilu.
„Máme tři bloky neschopné dosáhnout většiny, což situaci činí neovladatelnou. Ve volbách se sice můžete potkat se spojenectvími, pro reformy je pak ale složité většinu najít,“ říká Emmanuel Galiero.
„Musíme si uvědomit, že dokázali to, co se od nich neočekávalo,“ komentoval pro Radiožurnál volby do dolní komory francouzského parlamentu politolog Michel Perottino.
Vzhledem k předvolebním průzkumům favorizujícím Národní sdružení se původní protest proti vítězství krajní pravice ve Francii v podstatě změnil v nadšenou oslavu její porážky.
„Často na mě lidé na ulici pokřikují hesla jako „Osvoboďte Palestinu“. Mám strach o své děti, bráním je. S tím vším, co se děje, si říkám, že možná budeme muset jednoho dne odjet,“ říká Samuel.
„V prostředí Česka jsme si zvykli na specifickou podobu krajní pravice i levice. Rasistická pravice v podobě skinheads existovala i na Západě, ale u nás to byl klíčový moment,“ připomíná Charvát.
„Je to o schopnosti si představit, že svět může být lepší, nebo minimálně méně nespravedlivý, méně nesvobodný,“ vysvětluje si levicovost umělců divadelní režisér Michal Hába.
Na demonstracích v západních městech dali levicoví radikálové svými plakáty a transparenty nesoucími hesla „od řeky k moři“ jasně najevo, že jejich boj Hamásu proti existenci Izraele podporují.
Kontroverzní účast Jany Michailidu, odbornice na psychotropní látky z Pirátské strany, na Dnech antikapitalismu rozvířila opět debatu o politické příslušnosti pirátské strany.
Ochota předešlého vedení ČSSD spolupracovat s Babišem coby premiérem v roli koaličního partnera dílo zkázy dokonala. ČSSD se stala nevěrohodnou pro mnoho voličů, kteří se obávali o osud demokracie.
„Hájíme zájmy těchto lidí lépe než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO),“ říká Olga Richterová (Piráti). „Strana zastupující takzvané lidi práce ve Sněmovně zatím chybí,“ míní Jan Bělíček.