Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má tak zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance NUPES, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci.

K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku. Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, Zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI).

Podle deníku Le Monde by do klubu LFI mohlo vstoupit 77 poslanců, klub socialistů by mohl mít 59 členů, zelená frakce pak 28 členů. Dalších devět poslanců bylo zvoleno za komunistickou stranu a několik mandátů připadlo na představitele dalších organizací či nezávislých.

Nejvíce mandátů podle propočtů ministerstva vnitra získala v druhém kole vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června.

Oslabení pro Spolu

Pro prezidentský tábor se každopádně jedná o výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Mimo alianci Spolu získalo mandát dalších nejméně 12 provládních poslanců.

Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kole uspělo v 88 obvodech, své kandidáty při tom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců však získalo v prvním kole.

I tak se pro stranu Marine Le Penové jedná o posílení, jelikož v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 18 mandátů by mělo připadnout spojenců RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.

Pravicoví Republikáni, které těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců.

K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.

Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců.

Například deník Le Monde v pondělí ráno uváděl, že Nová lidová fronta získala 182 mandátů, Spolu 168 mandátů, RN se spojenci 143 mandátů a Republikáni 45 mandátů.

Koaliční vyjednávání

Ústava prezidentovi neukládá, do kdy musí pověřit nového premiéra sestavením vlády. Podle médií mohou vyjednávání trvat přinejmenším několik dní.

Bezprostředně po uzavření volebních místností a zveřejnění odhadů ve 20.00 se ujal slova Jean-Luc Mélenchon, lídr krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI), která je nejsilnějším hráčem levicového bloku.

Výsledek voleb je podle Mélenchona obrovskou úlevou pro miliony Francouzů a levice zachránila republiku. Mélenchon žádal odstoupení premiéra Gabriela Attala a jmenování vlády levicového bloku.

Demise Attala

Prezident Macron podle svého okolí vyzval ke zdrženlivosti, protože odhady výsledků podle něj neodpovídají na otázku, kdo bude vládnout, píše BFM TV.

Teprve na základě oficiálních výsledků hodlá Macron rozhodnout o jmenování premiéra. Podle Le Monde se Macron v neděli večer veřejně nevyjádří a zatím počítá s tím, že ve středu odcestuje na summit NATO do Washingtonu.

V reakci na odhady výsledků voleb v neděli večer francouzský premiér Gabriel Attal oznámil, že v pondělí ráno podá demisi. Distancoval se od prezidenta Emmanuela Macrona, který ho do čela vlády jmenoval, uvedli komentátoři stanice BFM TV.

„Věrný republikánským tradicím a mým vlastním principům v pondělí ráno rezignuji,“ řekl Attal zhruba hodinu a půl po uzavření volebních místností. Vládní tábor podle Attala přečkal hlasování se ctí.

Předčasné volby vyhlásil prezident Macron na začátku června po vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN) ve volbách do Evropského parlamentu. Jeho krok média popisovala jako velmi nečekaný a riskantní. Attal v neděli k tehdejšímu rozpuštění parlamentu dva roky od posledních voleb prohlásil, že to „nebylo jeho rozhodnutí, ale odmítl ho snášet“.

‚Volební dohody‘

„Francie dnes (v neděli) večer řekla ne nástupu Národního sdružení k moci,“ prohlásil šéf Socialistické strany Olivier Faure. Odmítl, že by se jeho strana, která je členem levicového bloku, zapojila do jakékoliv názorově nejednotné vlády, čímž v podstatě stejně jako Mélenchon vyloučil spolupráci s Macronovým táborem, píše Le Monde.

Šéfka strany Zelených, kteří jsou rovněž v levicovém bloku, Marine Tondelierová, uvedla, že ve volbách zvítězila společenská spravedlnost, životní prostředí a lid.

Nespokojenost s výsledky vyjádřil šéf RN Jordan Bardella. Odsoudil dohodu ostatních stran na takzvané republikánské frontě, jejímž cílem bylo strategickým hlasováním zabránit vítězství RN.

„Tyto volební dohody uvrhly Francii do náruče krajní levice Jeana-Luca Mélenchona,“ uvedl Bardella. „Národní sdružení více než kdy dříve představuje jedinou alternativu,“ dodal Bardella s tím, že „nic nezastaví národ, který opět začal doufat“.

Šéfka poslanců za RN Marine Le Penová, která svůj mandát obhájila už v prvním kole, poukázala na nárůst počtu mandátů pro RN ve srovnání s volbami v roce 2022. Macron je podle Le Penové v neudržitelné situaci a vítězství RN bylo teď jen oddáleno.

Poslanecké mandáty obhájili mezi jinými ministr vnitra Gérald Darmanin, bývalá premiérka Élisabeth Borneová, šéf Republikánů Éric Ciotti nebo bývalý socialistický prezident François Hollande.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít