Francie je v patu. Macron sázel na to, že Národní sdružení se po neúspěchu rozloží, míní publicista

Francouzi ve druhém kole parlamentních voleb zabránili tomu, aby se k moci dostala krajní pravice. Žádná strana ale nebude mít nadpoloviční většinu. „Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisuje publicista a spisovatel František Kalenda v Interview Plus.

Interview Plus Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Politická scéna je nyní velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. V každodenním životě člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

František Kalenda, publicista a spisovatel

Na povolební mapě nyní existují tři hlavní bloky: vítězný levicový až krajně levicový, druhý v pořadí centristický s přesahem k levému i pravému středu a nakonec pravicový až extrémně pravicový.

Část společnosti má radost z toho, že nezvítězilo Národní sdružení, pravicoví voliči ale mají strach z krajní levice, která je velmi hlasitá, byť početně ne až tak silná, hodnotí Kalenda.

Lídr hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon je podle Kalendy toxickou osobností i pro řadu levicových politiků, po útocích ze 7. října se například odmítl zúčastnit pochodu proti antisemitismu a sám je z něj také obviňován.

„Snaží se působit na imigrantské komunity, ve kterých rezonuje válka v Gaze a mohou relativizovat zločiny Hamásu. To je i pro ostatní levicové strany nepřijatelné a kritizovali ho i francouzští komunisté,“ uvádí publicista.

‚Díky, soudruzi.‘ Od komunistů přes socialisty k vlastní krajně levicové straně: Kdo je Jean-Luc Mélenchon

Číst článek

Macronův plán?

Hlavní dělicí linie podle Kalendy vede mezi pěticí největších měst, kde lidé volí převážně levici, zajímají se o ekologii a občanskou společnost, a zbytkem země, kde silně rezonuje zdražení cen energií a pohonných hmot. Specifickou oblastí je pak Bretaň, která je výspou středové politiky, přestože právě odsud pochází rodina lídryně nacionalistů Marine Le Penové.

„Na venkově panuje silný pocit, že o dění v zemi rozhodují lidé ve velkých městech. Pařížské elity jsou pravděpodobně ještě nenáviděnější než v českém prostředí pražská kavárna,“ dodává s tím, že prezident Emmanuel Macron si svou politikou snižování emisí a omezováním tradičních paliv znepřátelil venkovské voliče, pro které je důležitá automobilová doprava a zemědělství.

Macronův středový blok přesto dosáhl lepšího výsledku, než se předpokládalo. Podle Kalendy se nyní bude prezident snažit vytvořit širokou koalici demokratické levice a pravice bez extrémních stran, aby si zajistil parlamentní většinu po zbytek mandátu.

24:58

Politolog: I s vítězstvím levice bude obtížné sestavit vládu. Le Penová si počká na prezidentské volby

Číst článek

„Je to pat a bezprecedentní situace v historii páté republiky. Jsou různé scénáře, o nichž se v médiích i mezi Francouzi velmi divoce spekuluje, ale není vůbec jasné, jak tento pat překonat,“ popisuje Kalenda.

Velkým zklamáním jsou volby pro nacionalisty, kterým se ani tentokrát nepodařilo překonat odpor velké části francouzské společnosti a z toho vyplývající znevýhodnění ve dvoukolovém většinovém volebním systému. Ostudu ještě zvýrazňuje porážka od stran kolem velmi nepopulárního prezidenta.

„Porážka může tou stranou docela otřást, což je možná to, na co Macron sázel, když rozpustil Národní sdružení, že pokud se podaří Le Penovou znovu porazit, tak se její strana rozpadne, nebo alespoň dlouhodobě oslabí. Ten otřes a zklamání příznivců i politiků jsou zjevné,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme