Politolog: I s vítězstvím levice bude obtížné sestavit vládu. Le Penová si počká na prezidentské volby
Levicová Nová lidová fronta je vítězem předčasných parlamentních voleb ve Francii. Původně favorizované krajně pravicové Národní sdružení skončilo třetí. Jak volby změní Francii? „Bude se dlouho vyjednávat a pak se dojde k výsledku, který nebude stabilní,“ odhadl v pořadu Jak to vidí... politolog Lubomír Kopeček, který mluvil například i o plánech nového britského premiéra nebo o růstu vznikající frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu.
Výsledek francouzských voleb byl překvapením pro všechny. Překvapením ale už není, že i s dosavadním vítězstvím levice bude vytvoření francouzské vlády velmi komplikované.
„Vítězná levicová až krajně levicová Nová lidová fronta jen velmi těžko najde partnery, nemá absolutní většinu a komplikace bude přinášet i to, že jde o seskupení, které je samo o sobě velmi heterogenní,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce politolog Lubomír Kopeček.
„Sestává z řady menších politických formací, navíc ta největší z nich, Nepoddajná Francie, je reprezentantem extrémní levice, tedy někdo, kdo bude ve francouzských poměrech jen těžko tvořit jádro nového vládního uskupení,“ říká Kopeček.
Nestabilní Francie
I když má francouzský prezident podle ústavy poměrně volné ruce, představa, že by novým premiérem jmenoval lídra Nepoddajné Francie Jeana-Luca Mélenchona, je podle Kopečka naprosto minimální.
„Spíše si myslím, že se bude dlouho vyjednávat a pak se dojde k výsledku, který nebude příliš stabilní,“ odhaduje politolog.
Výsledky voleb ve Francii: levice slaví, lepenovci zůstali za očekáváním, hrozí vládní pat
Číst článek
Nutné je však podle něj dodat, že od předchozích parlamentních voleb v roce 2022 se ve Francii vystřídaly dvě vlády, které byly obě menšinové. „Problém s vládní nestabilitou je ve Francii už dlouho. Teď se jenom dost výrazně zvětšil a asi to s Francií zůstane po následující tři roky do prezidentských voleb v roce 2027.“
Dobrý stratég Macron?
Prezident Macron vyhlásil předčasné volby k překvapení všech po debaklu své strany ve volbách do Evropského parlamentu. Poměry v zemi se mu ale tímto krokem projasnit nepodařilo, spíše naopak. Není tedy divu, že se nyní objevují otázky, zda je hlava státu dobrý stratég.
„Je dobré se dívat na to, co tady bylo před volbami. Uspořádání sice nebylo příliš stabilní, ale bylo funkční. Tábor Emmanuela Macrona byl sice menšinový, ale měl poměrně velkou podporu v Národním shromáždění,“ popisuje politolog.
‚Bardello, táhni‘ i ‚Tohle je naše levice‘. Francouzi díky nečekanému vítězství slavili porážku lepenovců
Číst článek
„Byl schopen vyjednávat. Občas sice prosazoval svoji agendu způsobem, který byl na hraně toho, co bychom v Česku považovali za normální – důchodová reforma například byla prosazena tak, že o ní francouzský parlament nehlasoval, – francouzský ústavní systém to ale umožňuje,“ přibližuje Kopeček.
V tomto srovnání, kdy je nyní podpora macronovské koalice v novém parlamentu výrazně menší, se tedy Macronovo rozhodnutí jeví jako velmi špatné.
Nejpodstatnější zprávou směrem do střednědobé budoucnosti je však podle politologa to, že krajně pravicové Národní sdružení sice nyní neuspělo, ale podle slov jeho lídryně Marine Le Penové jde o odložené vítězství.
„Národní sdružení velmi pravděpodobně zůstane v opozici až do prezidentských voleb za tři roky, což mu umožní nezatížit se vládní odpovědností a nepopulárními kroky, které provázejí každou vládu. Pro Marine Le Penovou to tak vytváří mnohem lepší předpoklady pro to, že by v prezidentských volbách mohla uspět,“ uzavírá Lubomír Kopeček.
