Vánoční stůl s polévkou z netopýrů, s krví soba nebo pochoutek z KFC…a co dál?
Stravovací vánoční zvyky nám dávají pocit hojnosti a mimořádnosti v souladu s kulturními a náboženskými tradicemi. Kdysi to bylo jednodušší: zboží včetně potravin, které během roku nebylo k dostání, se na Vánoce pracně dovezlo, prodalo pod rukou, nebo se v omezeném množství objevilo v prodejnách potravin pro běžné lidi.
Dnes je všeho tolik, že si vyzobáváme to nejlepší, pochutnáváme si na čerstvém ovoci a zelenině z celého světa, salátech s kvalitní majonézou, na francouzských bramborách, čerstvém masu na řízky a na krůtách s váhou přes 10 kilogramů. Vše pokud možno od lokálních chovatelů a s chuťově skvělými ingrediencemi. Navíc jsou doma kilogramy cukroví, které se nedají ani sníst.
Sto let kapra se salátem
Číst článek
Zvyk dopřát si na Vánoce kvalitní a dobré jídlo platí skoro ve všech zemích, které je vyznávají, ovšem někteří si vychutnávají pokrmy přímo raritní.
Nejzvláštnější pochoutky
Jde o delikatesy, které se konzumují v zimním období, především o Vánocích. Začneme Grónskem, kde panuje idylická zima a kde si na Vánoce dopřávají ptarmigan, což je upečený bělokur. K pochoutkám patří i fermentovaný kiviak. Tento tradiční pokrm je vyráběn z tuleního masa a malých mořských ptáků (alky). Ty jsou vcelku nacpány do těla tuleně. Tělo je zašito, obaleno tukem a zakopáno pod zem na několik měsíců až do fermentace. Na Vánoce se tulení tělo otevře a ptáci se konzumují syroví, včetně kostí. Jídlo je považováno za delikatesu a je součástí důležitého spojení s přírodou a tradicemi předků.
Pokud jste prochladli, přemístíme se do Zimbabwe, bude tady tepleji a asi se zpotíte při konzumaci smažených larev Mopane (druh motýla martináče), pojmenovaných podle stromu, kde žijí. Tyto larvy jsou sušeny nebo praženy a podávají se jako samostatný chod nebo přídavek k jiným pokrmům. Vánoční menu je spojeno s oslavou sklizně a hojnosti přírody. Larvy pro mnoho rodin představují luxusní sváteční pokrm.
Mrknutím oka jsme v Japonsku a zamíříme na smažené kuře do KFC. To jsou pro Japonce ty pravé Vánoce. Některé domácnosti ovšem experimentují s vlastními recepty, jako je například opečená kuřecí kůže s rozinkami. Třeba to u nás jednou nahradí zmraženého kapra, až už nebudou.
Ještě zůstaneme v Tichomoří a zajdeme na vánoční polévku z netopýra. Na ostrově Palau se místně podává a připravuje se z kaloňů, netopýrů konzumujících ovoce. Polévka má bohatou, tučnou chuť díky kokosovému mléku a netopýřímu masu. Já si dovolím přidat recept. Potřebujete kaloně, kterého omyjete. Můžete ho ponechat i s kůží a křídly, vše vařte v kokosovém mléce s bylinkami, česnekem a dalšími kořeními. Podávejte s rýží.
Když je nám máslo drahé
Číst článek
Tepla bylo už dost, Vánoce mají být na sněhu, a tak se ocitáme ve Švédsku. Tady a v dalších skandinávských zemích se může na Vánoce podávat klobása (puding) s krví. Má tmavě rudou barvu a je dochucena kořením jako je skořice nebo hřebíček. Nazývá se blodpudding a je vyrobený z prasečí krve, pšeničné mouky (často i z žitné), mléka nebo smetany a dál se dochucuje kořením, jako je majoránka, tymián a černý pepř. Podává se nakrájená na plátky, opečený na pánvi a často doplněný brusinkovou marmeládou (lingonsylt) a bramborami. Být symbolem Vánoc, jako je sob Rudolf s červeným nosem, tak do Švédska dárky nevozím, ať si táhne sáně Santa sám, jemu zde nehrozí, že skončí v pudinku.
Bizarní pokrmy jsou často výsledkem přizpůsobení místním podmínkám a dostupným surovinám. Na první pohled mohou působit zvláštně, ale za každým takovým jídlem se skrývá kulturní význam a jedinečná historie. Co se může zdát bizarní jednomu, je pro jiného vzácnou tradicí, která propojuje současnost s minulostí. My s naším kaprem také občas sklidíme úšklebek.
Tradice a zvyky
Před chvilkou jsme procestovali pořádný kus světa, teď zůstaneme v Evropě a oživíme si tradice, které bychom si měli každoročně hýčkat. Předali je nám naši předci a je v nich poznat pokora a naděje v jednom. Což mám ráda. Jde o tradice a zvyky spojené s vánočními pokrmy, které mají zajistit zdraví, štěstí nebo prosperitu na celý rok. V Evropě se liší, ale mnoho z nich nese podobnou symboliku.
Začneme hned doma, tedy v Čechách a na Slovensku. V některých českých a slovenských domácnostech se na Štědrý den jí stroužek česneku s chlebem. Česnek symbolizuje sílu a ochranu proti nemocem, zatímco chléb je symbolem sytosti a základního živobytí.
Zvěřina je poklad naší kuchyně, který čeká na znovuobjevení
Číst článek
Populární je i šupina z kapra, která se ukládá do peněženky, aby přinesla finanční stabilitu a hojnost. Tato tradice je velmi rozšířená a dodnes se praktikuje v mnoha rodinách. Pokud se šupina nestane nedostatkovým zbožím.
Krásnou tradicí je rozkrajování jablka. Jablko se rozkrajuje napříč, a pokud jádřinec vytvoří hvězdičku, bude rodina zdravá. Když má tvar kříže, věří se, že přijde nemoc nebo smůla. Podobně vás otestuje i louskání ořechů na Štědrý den. Zvyk má také věštecký význam. Zdravé jádro znamená dobré zdraví a štěstí, zatímco zkažené nebo suché jádro předpovídá smůlu. Dnes už ořechy často nelouskáme, koupíme pytlík zdravých vyloupaných jader a věříme, že tím smůlu zaženeme. Kéž by stačilo jenom tohle.
Na Slovensku se v některých oblastech dává dětem med nebo česnek na čelo, aby byly celý rok zdravé a silné.
Poláci naopak raději sáhnou po oplatce (opłatek). Při večeři se odlamují její části, zvyk vychází z lámání chleba při poslední večeři. Oplatka je tenká, bílá a posvěcená. Každý si z ní odlomí svůj kousek, všichni si navzájem popřejí štěstí do nového roku a zároveň poprosí o odpuštění. Tradičně se v Polsku připravují pokrmy z červené řepy a zelí symbolizující zdraví a sílu. Zelí má také přinášet dlouhověkost.
Rakousko od nás asi opisovalo, nebo my od něj? To už nezjistíme, ale faktem je, že se na Vánoce v některých rakouských domácnostech jí chléb s medem jako symbol sladkého a klidného života. Podobně jako v Česku se i v Rakousku a Bavorsku ukládá kapří šupina do peněženky, aby zajistila dostatek peněz.
V některých oblastech Německa se nechává část štědrovečerní večeře na stole „pro duchy“ – má zajistit ochranu domácnosti.
Jak Gambrinus ke jménu přišel
Číst článek
V Itálii si prosbu o štěstí přenesli na Nový rok, kdy se jí čočka. Každé zrnko symbolizuje minci, a tím tedy bohatství a prosperitu. V některých částech Itálie se jedí granátová jablka, která symbolizují plodnost a zdraví.
Řekové na Nový rok pečou sladký chléb nebo koláč „Vasilopita“, do kterého se schová mince. Ten, kdo ji najde, bude mít štěstí a čeká ho prosperita. Česnek a olivový olej jsou symbolem ochrany a zdraví a často se objevují jako součást tradičních pokrmů.
Obecně lze tvrdit, že v Evropě patří k Vánocům ryba pro zdraví a štěstí, protože ryby symbolizují pohyb vpřed a ochranu. Jídla jako čočka, hrách nebo obilí jsou symboly bohatství a zdraví díky svému tvaru nebo množství. Dezerty s medem mají přinést sladkost a radost do příštího roku.
Tyto tradice odrážejí silné spojení s přírodou a vírou v symboliku potravin. Ačkoliv se mohou detaily lišit, základní myšlenka – zajistit zdraví, štěstí a prosperitu – je napříč Evropou velmi podobná.
Co mě zlobí
Západní města se v posledních dekádách často přiklánějí k neutrálnější vánoční výzdobě a používají méně náboženských symbolů či termínů, jako je „Christmas“ (Vánoce). Třeba u nás v anglickém Brightonu se už slovo Christmas na neonech a světelných nazdobení ulic nenajde. Za to „Merry Holidays“ vám jsou srdečně popřány.
Vše je důsledkem multikulturní společnosti a snahy o inkluzi a komercializací svátků. Já patřím mezi kritiky neutrální výzdoby. Mám pocit, že odstraněním vánočních názvů oslabujeme jejich historický význam a tradice. Ale kdo ví…
