„Ve východním Německu existují problémy, jako jsou nižší platy nebo horší dopravní spojení, ale AfD přesvědčila lidi, že největším problémem je migrace nebo sociální dávky,“ říká Jacob Springfeld.
„Do Německa jsem přijel předloni na Vánoce i s rodinou. V Německu jsme vděční za pomoc, vždyť nikdo nám nic nedlužil,“ říká osmačtyřicetiletý Alexej původem z Charkovské oblasti.
Po víkendovém kongresu hnutí Motoristů sobě se sociolog Tomáš Kostelecký zamýšlí nad podobou české pravice nebo směřování hnutí ANO po parlamentních volbách 2025.
Část mladých mužů má pocit, že liberální společnosti zapomínají na jejich problémy. Jejich posun směrem k pravici se začíná projevovat v politických průzkumech.
„Obávám se, že jestli se Andrej Babiš dostane k moci a začne jednostranně prosazovat práva seniorů, vznikne zase jiná strana hájící zájmy mladých,“ upozorňuje novinář.
Středopravicový Michel Barnier tvrdí, že bude respektovat všechny strany. „První zásadní zkouškou pro něj bude hlasování o rozpočtu,“ popisuje francouzský novinář Emmanuel Galiero pro iROZHLAS.cz.
Konzervativní Barnier je pro levici, která už avizuje, že při prvním parlamentním zasedání předloží návrh na svržení vlády, trnem v oku. Nový premiér bude závislý na podpoře lepenovců.
Levice a pravice. Nesmiřitelné tábory. Jedni jezdí na snowboardu, druzí na lyžích – jak by nám patrně vysvětlil Václav Klaus. Co ale pravice a levice říká o našich politických postojích?
„Krizi levice sledujeme vlastně všude, nejen v Česku,“ říká politoložka Kateřina Smejkalová. Za problém české politiky označuje také nedostatečnou zpětnou vazbu ze strany občanů.
„Politická scéna je velice roztříštěná a taková je i celá francouzská společnost. Člověk prakticky nenarazí na někoho, kdo by byl příznivcem středu,“ popisuje publicista v Interview Plus.
„Musíme si uvědomit, že dokázali to, co se od nich neočekávalo,“ komentoval pro Radiožurnál volby do dolní komory francouzského parlamentu politolog Michel Perottino.
Francouzská krajní pravice čelí před volbami kritice. Francouzi s dvojí národností vnímají krok jako stigmatizaci. „Je to rozdělování na lepší a horší Francouze,“ tvrdí česko-francouzská občanka.
Odpůrci krajní pravice ve Francii se snaží zablokovat pravicovému Národnímu sdružení (RN) možnou cestu k vládě poté, co tato strana dosáhla v prvním kole voleb historického vítězství.
V prvním kole voleb ve Francii vyhrálo Národní sdružení. „Program je pravicový," říká pro Plus Jan Charvát, odborník na extremismus z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Orbán s Meloniovou hovořil o „politických otázkách týkajících se evropské pravice“, výsledcích evropských voleb a maďarském předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července, uvedl mluvčí Havasi.
„Ukazuje světu dvě tváře. Na evropské úrovni se sice její strana prezentuje jako konzervativní, ještě před dvěma lety by ale sblížení s Ursulou von der Leyenovou bylo nemyslitelné,“ míní Luca Barana.
„V prostředí Česka jsme si zvykli na specifickou podobu krajní pravice i levice. Rasistická pravice v podobě skinheads existovala i na Západě, ale u nás to byl klíčový moment,“ připomíná Charvát.
Ještě loni v dubnu připojil podpis pod petici, která vyzývala francouzské občany, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
Kaczyński svým vlivem a kumulovanou mocí dosud ovládal celou politickou scénu. „Všichni na pravici se ho báli, nikdy neměl žádného rivala,“ vysvětluje publicista Janyška.