Krajní, nebo populistická pravice? Ve Francii řeší, kam patří Národní sdružení Marine Le Penové

Ve Francii skončilo první kolo parlamentních voleb, které potvrdilo dominanci Národního sdružení, které získalo 33 procent hlasů. Strana se za svou historii změnila z postfašistického subjektu v přijatelnou alternativu s třetinovou podporou všech voličů. „Program je pravicový a populistický,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Charvát, odborník na extremismus z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentská kolekce Marine Le Penové na šampaňském

Marine Le Pen se snaží přesvědčit voliče o tom, že ta strana je jiná, že se zbavila zejména otevřeně rasistických a antisemitských prvků z minulosti | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Můžeme o Národním sdružení dnes ještě mluvit jako o krajní pravici? Tak ji stále tituluje agentura AFP, ale jiná média tohle označení zmírnila na pravicový populismus anebo nacionalistickou pravici. Co byste řekl vy?
To je debata, která probíhá napříč veřejností i napříč odborníky. Nicméně, jak jste zmínil, ta debata se vede o to, jestli to je krajní pravice, anebo jestli to je populistická pravice.

‚Co by se jako mělo stát horšího? Jsme úplně na dně,‘ říká Francouz, který se chystá volit lepenovce

Číst článek

V samotné Francii pořád převažuje pohled, že to v zásadě krajní pravice je, protože vychází z historie strany, která byla xenofobní, poměrně otevřeně rasistická a velmi otevřeně antisemitská.

Které body v jejím dnešním programu z ní krajní pravici dělají? Třeba politolog Michel Perottino tvrdí, že se v jádru nezměnila vůbec, snad právě kromě toho antisemitismu.
Ano, a ta otázka se tedy vztahuje k tomu, jestli můžeme věřit, že ta strana se skutečně vnitřně proměnila a směřuje k něčemu jinému. Anebo jestli to tak není a je to jenom jeden z mnoha kroků, který na krajní pravici dlouhodobě vidíme, kdy se snaží v zásadě prezentovat sami sebe nějakým způsobem, který je přijatelný, což byl už vlastně vznik samotné Front National před 50 lety.

Tahle otázka je samozřejmě podstatně složitější. Celá řada náznaků uvnitř fungování stále naznačují, že tam pořád zůstávají přinejmenším nějakým způsobem přítomné ty starší proudy. Samotný program je nepochybně otevřeně pravicový, populistický, v zásadě nacionalistický, antiimigrační.

Macron je typickým představitelem elit, které Francouzům lezou na nervy, myslí si bývalý velvyslanec v Paříži

Číst článek

Pokud se dostane Rassemblement National (Národní sdružení, jak se Národní fronta přejmenovala – pozn. red.) k moci, je otázka, co z toho programu prosadí. To jsme viděli i u jiných krajně pravicových stran, když se dostaly k moci, že z některých svých postulátů velmi rychle ustoupily. V případě Rassemblement National je to patrně zejména vztah k Rusku, i když ani tam to není tak úplně jisté.

Zatímco dřív stranu volili lidé z chudších regionů a nízkopříjmoví a střední třída to považovala za ostudu, tak teď je z Národního sdružení mainstream. Jak se to stalo?
Je to v zásadě záležitost, kterou bychom viděli startovat někde kolem roku 2011 poté, co se do čela strany dostala Marine Le Penová.

Ta zahájila proces takzvané dediabolizace. To znamená, že se snaží přesvědčit voliče o tom, že ta strana je jiná, že se zbavila zejména otevřeně rasistických a antisemitských prvků z minulosti. Zejména těch spojených s jejím otcem, Jean-Marie Le Penem, kterého nakonec Marine Le Penová ze strany vyloučila.

Politik jako hvězda sociálních sítí. Krajně pravicový Bardella skrze ně cílí hlavně na mladé Francouze

Číst článek

Na druhé straně přebírá část programu nebo přístupu, který ve Francii rezonuje velmi silně, což je téma, které se týká sociální oblasti chudnutí Francie. Když si vzpomeneme na žluté vesty, tak hlavním tématem žlutých vest bylo chudnutí. Ze strany, která je jenom protiimigrační, se stala stranou, která nabídla širší program.

Umírnila veřejné vystupování a zároveň samozřejmě pomáhá i to, že ostatní strany přebírají část jejího programu, a zároveň že vidíme nástup krajině pravicových stran napříč celou Evropou.

Ono to platí i obráceně. Zatímco tato strana se trochu přiblížila tradičním partajím, tak ty se zase posunuly jejím směrem. Do jaké míry dokázala ovlivnit třeba Macrona nebo Republikány?
Macron, když nastupoval, tak vlastně slíbil, že zastaví krajní pravici. Specialisté na Francii většinou zdůrazňují, že udělal přesný opak. Nejenom v těch teď vyhlášených volbách, ale jeho politika se posunula poměrně výrazně doprava ve snaze odebrat krajní pravici voliče, což se nesplnilo. Ono se to většinou nesplní.

Macronův vabank: Předčasnými volbami chce zastavit Le Penovou, říká Špidla. ‚Je to risk,‘ míní Janyška

Číst článek

Tohle je taktika, která se objevuje na mnoha místech. Krajní pravice tady mluví o migraci, tak my o ní budeme mluvit, budeme úspěšní a realita taková není. Úspěšnější je většinou krajní pravice, protože to je téma, které jí lidé mnohem víc věří.

Nejde jenom o Národní sdružení Marine Le Penové. Co hnutí Erika Zemmoura Znovudobytí? Dá se říct, že v podstatě obsadilo pozice, které dříve zaujímalo Národní sdružení?
Já si myslím, že se o to naprosto přesně pokusil, ale ukázalo se zároveň, že když jste hegemonem v té dané oblasti, tak vás to příliš neohrozí.

Pokud jsem správně četl výsledky teď probíhajících voleb, tak v nich Zemmourovo hnutí je naprosto neúspěšné. To znamená naprostá většina lidí, která se rozhodla volit tímhle směrem, volila Marine Le Penovou.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme